Meteorologové alarmují: Blíží se masivní vlna veder. Teploty dosáhnou až 47 ke stupňů

Blíží se globální vlny veder. Teploty budou dosahovat až 47 °C, a později i 50 °C. Vedra budou trvat po dobu několika týdnů a v některých oblastech se potáhnou až do září. Celá Evropa má za sebou nejteplejší měsíce v historii, přičemž loňský rok patřil k těm vůbec nejteplejším od roku 1961. Klimatické změny se projevují i na chování přírody. Německo postihlo sucho, jiné oblasti zápasily naopak s povodněmi, které si vyžádaly 250 obětí. 

Přestože v Čechách vysoké teplotní změny zatím nezaznamenáváme, ve světě se razantně otepluje. Jednou z oblastí mimo Evropu, kterou ale horko zasáhne v nejbližších dnech nejvíce, je bezpochyby Blízký východ. Tam teploty dosáhnou až 47 °C.

Ostatně v posledních týdnech bylo v Saúdské Arábii naměřeno přes 40 °C a v oblasti mezi Indií a Pákistánem dokonce 49 °C. V oblasti Arabského poloostrova bude trvat tato vlna veder až do září. Teploty zde ale mohou překročit i 50 °C. Nicméně teplotní rekordy padaly letos i na sousedním Slovensku, přestože souvisely spíše s mrazem.

Padají teplotní rekordy

Ve Slovenském ráji meteorologové letos v dubnu paradoxně naměřili historicky nejnižší teplotu, a to –18,5 °C.

„Jde o historicky nejnižší naměřenou teplotu na Slovensku v měsíci dubnu v nadmořské výšce do 1000 metrů. Doposud nejnižší dubnovou teplotu do 1000 m n. m., –17,3 °C, zaznamenali v Oravské Lesní v roce 2013,“ uvedl na svých sociálních sítích Národní park Slovenský ráj.

Loňský rok byl historicky nejteplejší

To ale neznamená, že by se nám měly vysoké teploty vyhnout. Loňské léto patřilo mezi nejteplejší na našem území. Konkrétně se jednalo o historicky třetí nejteplejší léto. To vůbec nejteplejší nastalo roku 2019. Loňský rok byl pak v Čechách nejteplejší od roku 1961. Mimořádné teplo u nás panovalo v únoru i březnu a v dubnu padla první třicítka. Loňský rok tak svými teplotami překonal i rok 2023, který byl dosud považován za vůbec nejteplejší.

„Rok 2024 byl na území ČR rekordně teplý, zaznamenali jsme extrémní měsíce z pohledu teploty i srážkových úhrnů,“ uvedli meteorologové.

Trend pokračuje i letos. Evropa už prožila nejteplejší březen v dějinách. Ten lámal rekordy, podle Copernicus Climate Change Service byl o 2,4 °C teplejší než průměrně.

„Byl to také měsíc s kontrastními srážkovými extrémy napříč Evropou, kdy mnohé oblasti zažily nejsušší březen v historii a jiné nejvlhčí březen za posledních nejméně 47 let,“ uvedla Samantha Burgess, vedoucí společnosti C3S.

Ve Francii bude větší horko než ve Španělsku

Německo momentálně sužuje mimořádné sucho, přičemž suchá půda zesiluje vlny veder. Podle britských a francouzských meteorologických stanic se setkáme s neobvykle vysokými teplotami i ve zbytku Evropy. V Londýně nebo v Paříži by mělo být dokonce tepleji než ve Španělsku či Itálii. Teploty mají být až o pět stupňů vyšší než je v tomto ročním období průměr. Uvádí to Britská meteorologická stanice UK Met Office a francouzská Météo France.

Na začátku týdne by měly londýnské teploty dosahovat 25 °C a v Paříži ještě o 2 °C více. Podobné teploty přitom očekáváme na jihu Španělska nebo v Itálii. Na severu Španělska a Itálie bude naopak chladněji. Teplo očekáváme také v Nizozemsku, kde teploty vystoupají k 25 °C. Právě v Nizozemsku vlnu veder zatím očekávat nemusíme. Abychom o ní mohli hovořit, musí teplota překročit pět dní po sobě 25 °C. Zároveň pak musí tři dny sahat nad 30 °C.

Loni si povodně vyžádaly 250 obětí

Přestože sluníčko už v Čechách vysvitlo, ráno u nás ještě bývá chladno, stejně tak i večer. Na tu pravou celostátní vlnu veder si tak musíme ještě počkat. Příchod nejvyšších teplot očekáváme v červenci a srpnu.

Klimatické změny nejsou nicméně pouze o pocitu vedra. Významně se projevují i na přírodě. Mnoho měst v Evropě loni zápasilo s vodními masami, které zaplavovaly celé čtvrti. Povodně zasáhly 30 % říční sítě. Nejhorší povodně postihly střední Evropu a východní Španělsko loni na podzim. Celkem si vyžádaly přes 250 obětí. Podle odborníků může za rostoucí sílu povodní globální oteplování. To přispívá k uvolňování extrémního množství srážek.

Zdroje: tn.nova.cz, regionalninoviny.eu, klimatickazmena.cz