Babička to leštila každý týden, vy jste to chtěli vyhodit. Kdo si to nechal, dnes si přijde na desetitisíce
Pokud máte doma tuto věc, rozhodně se jí nezbavujte. Naše babičky ji totiž opatrovaly jako oko v hlavě. V dobách první republiky byla nejen elegantním doplňkem všech kancelářských stolů, ale měla i praktickou funkci. Později se stala vyhledávaným dárkem.
Možná také vidíte před očima scénu z některého filmu pro pamětníky z třicátých let minulého století, kdy filmová plátna opanovala elegance herců Antonína Novotného či Oldřicha Nového. Majitel továrny sedí ve své kanceláři za leštěným dubovým stolem ve stylu biedermeieru, v jedné ruce telefonní sluchátko, v druhé doutník a před sebou věc, která byla pro tu dobu naprosto typická. Zatímco tehdy ale nechyběla v žádné kanceláři ani na psacím stole v běžných domácnostech, dnes ji zná a používá už jen málokdo. Přitom jde často o překrásné a mnohdy až designové kousky, které dříve dříve neplnily jen funkci dekorativní.
Dekorativní i praktické
Pokud ale máte tuto věc doma třeba z pozůstalosti po babičce nebo se vám na ni práší v moderní kanceláři na poličce, ověřte si co nejdříve její cenu. Jestli se vám totiž do interiéru nehodí a budete ji chtít prodat, můžete si díky ní přilepšit o pěkných pár tisíc korun, nezřídka i o desítky tisíc. Slyšeli jste už někdy o starých těžítkách na papír? Na kancelářském stole zatěžovala písemnosti, a to i z důvodu, aby se nerozlétly po místnosti, pokud jste v tehdy neklimatizovaných prostorách třeba otevřeli okno nebo dveře do chodby a chtěli pořádně vyvětrat.

Luxusní kancelářská pomůcka z prvorepublikové éry na Aukru
Pokud se chcete podívat, za kolik se věc, kterou naše babičky leštily každý týden a opatrovaly ji jako oko v hlavě, vlastně prodává, nahlédněte třeba na Aukro. Možná vás k prodeji inspirují ceny, které se běžně za historická těžítka pohybují okolo 5 až 6 tisíc, není ale ojedinělá ani cena přes 10 tisíc korun. Třeba takové staré funkční reklamní těžítko vyrobené v Českomoravské-Kolben ve tvaru vojenského světlometu vzor 20 se prodává přesně za 10 tisíc korun. Prvorepublikový výrobek je vysoký 19 centimetrů a funkční. Ještě výhodněji prodá svůj „poklad z půdy“ majitel, který zde nabízí těžítko kovového lyžaře vyrobené ve Zbrojovce Brno. Nabízí jej totiž za 16 290 korun. V nabídce jsou tady i těžítka v podobě starého mosazného dvoumotorového letadla z 30. let minulého století za necelých 6 tisíc, těžítka ve tvaru skleněných vajec, masivní broušená těžítka, kovové modely vozů Tatra, biedermeierová těžítka v roku 1850, těžítka na kamenných podstavcích či ve tvaru koní. Vzácný kousek představuje i autorské dílko od rakouského designéra Helmuta W. Hundstofera, které je 8 centimetrů vysoké a především signované. Prodává se tak momentálně za 14 tisíc.
Za těžítky na výstavu
Unikátní kolekci skleněných těžítek si můžete prohlédnout dokonce i na výstavě. Tyto užitkové, historické a umělecké artefakty, které se později staly originálním dárkem a plnily tak i společenskou funkci, vystavuje Pavilon skla Klatovy. K vidění jsou tady historická i současná těžítka hladká křišťálová, barevná, broušená, pískovaná, firemní, dárková nebo upomínková. Nechybí ani ta se zatavenými barevnými květy nebo s portréty známých osobností.
„Jen“ sběratelská zajímavost, nebo už starožitnost?
Předměty se sběratelským významem nejsou totéž, co starožitnosti. I když není přesně definicí dáno, co vlastně starožitnost je, obecně se za ni označují předměty s vysokou uměleckou, historickou a zpravidla i finanční hodnotou. Rozhodující roli ovšem vedle umělecké hodnoty hraje stáří. Podle některých zdrojů se za starožitnost označuje předmět, který je starý alespoň 50 let a je zajímavý pro sběratele. Podle jiné definice jde zase o věc, které je minimálně 100 let. Může jít ale také o artefakt vytvořený až po 2. světové válce, takže mu táhne na osmdesát.
Čím méně, tím více
Zjednodušeně, v případě starožitností jde o jakékoli předměty, které mají sběratelský nebo historický význam, řadí se do různých odvětví výtvarného umění, uměleckých řemesel nebo průmyslového designu a už delší čas se nevyrábějí nebo nepoužívají. Navíc musí mít ještě jeden bonus, a tím je funkčnost. V případě těžítek jde spíše o to, aby byla co nejvíce originální a navíc nepoškozená. Často jsou totiž vyrobená ze skla, kde hrozí nejen rozbití či odlomení některých částí, ale i poškrabání. Navíc platí i tady přímá úměra. Tedy čím menší počet vyrobených kusů, tím je daná věc vzácnější a na starožitnickém či sběratelském trhu dražší.
Zdroje: aukro.cz, plzenska.drbna.cz, beskisha.cz