Češi v šoku: Tohle jídlo je horší než fastfood. Přitom ho vaříme dětem každý týden

Na první pohled působí nevinně, často je máme v lednici a servírujeme i těm nejmenším. Skvěle dochutí oběd i večeři a v reklamách se objevují jako běžná a neškodná součást jídelníčku. Přesto patří mezi potraviny, které odborníci označují za skrytého nepřítele zdraví.

Když se zamyslíme nad tím, co vlastně jíme, málokdy nás napadne zpochybnit potraviny, které považujeme za samozřejmé. Patří do našich kuchyní už po generace a v obchodech zabírají celé regály. Jejich obliba je tak velká, že se staly součástí každodenního stravování. A přitom právě ony přispívají k narůstajícímu problému obezity i k tomu, že si děti už od útlého věku zvykají na příliš intenzivní chuť, kterou si později jen těžko dokážou odpustit.

Skrytý viník, který chutná až příliš dobře

Teprve když se podíváme na složení tatarek a kečupů, zjistíme, proč jsou lékaři a nutriční specialisté stále více znepokojeni. Tyto produkty obsahují velké množství tuku, cukru a soli. K tomu se přidávají zahušťovadla, stabilizátory a konzervanty, aby výrobek vypadal a chutnal stále stejně, bez ohledu na to, jestli stojí v regále měsíc, nebo půl roku. Na první pohled jde o praktické řešení, ve skutečnosti ale dostává naše tělo pořádnou zátěž.

Obzvlášť problematické je množství soli, které často překračuje doporučený denní příjem u dospělého, natož u dítěte. Přemíra sodíku vede nejen k vysokému krevnímu tlaku, ale i k poškozování ledvin. Pokud si k tomu připočítáme vysoký obsah cukru v kečupu a tuku v tatarské omáčce, dostáváme kalorickou bombu, která místo lehkého zpestření dělá z jídla těžký a nezdravý pokrm.

Past, do které padáme dobrovolně

Jedním z důvodů, proč si tyto výrobky získaly takovou oblibu, je jejich návykovost. Kombinace tuku, cukru a soli v mozku spouští podobné reakce jako sladkosti či fastfood. Po ochutnání se nám aktivují centra potěšení a chuť na další porci přichází téměř okamžitě. Není proto divu, že děti po kečupu sáhnou raději než po čerstvé zelenině a tatarka se stává nezbytnou součástí talíře i tam, kde by stačilo pár bylinek nebo kapka olivového oleje.

Výrobci tento efekt dobře znají a neváhají jej využít. Proto jsou tyto omáčky často ještě doslazovány nebo kořeněny tak, aby chutnaly co nejintenzivněji. Spotřebitel si rychle zvykne a pak má pocit, že bez nich jídlo chutná mdle. Závislost na přidaných chutích se tak postupně stává normou, a to i v domácnostech, které se jinak snaží jíst zdravě.

Děti v ohrožení, rodiče bezradní

Nejvíce alarmující je skutečnost, že tatarské omáčky a kečupy pravidelně podáváme dětem. Ty se v citlivém období vývoje učí vnímat chuťové preference a přirozeně sahají po tom, co jim chutná. Pokud si jejich jazýček navykne na přesolené a přeslazené výrobky, odmítají později přirozené potraviny. Mrkev jim přijde nevýrazná, rajče kyselé a obyčejný brambor suchý.

Přitom právě v dětství vznikají stravovací návyky, které si neseme do dospělosti. Není tedy náhoda, že Česká republika patří mezi země s vysokým výskytem dětské obezity. Podle odborníků se tento trend nezmění, dokud rodiče nezačnou více přemýšlet nad tím, co dětem pokládají na talíř. A začít se dá u maličkostí. Třeba tím, že ke grilovanému masu nabídnou domácí jogurtový dip místo tatarky z plastového kelímku.

Zdravější cesta není složitá

Naštěstí existují způsoby, jak se závislosti na průmyslově vyráběných omáčkách vyhnout. Domácí alternativy jsou často jednodušší, než si myslíme. Kečup lze připravit z čerstvých rajčat, bylinek a trochy olivového oleje. Tatarskou omáčku pak snadno nahradí jogurt s hořčicí a najemno nakrájenou okurkou a cibulkou. Výsledek je lehčí, chutný a především bez přidaných chemických látek.

Samozřejmě není nutné tyto výrobky ze dne na den zcela vyřadit. Důležité je ale vědět, co obsahují, a přistupovat k nim s rozumem. Místo každodenní součásti jídelníčku by měly být jen občasným zpestřením. Pokud se naučíme sahat častěji po čerstvých potravinách a jednoduchých domácích variantách, uděláme obrovskou službu nejen vlastnímu zdraví, ale i zdraví našich dětí.

Zdroje: ekolist.cz, dtest.cz, ferpotravina.cz