Nemá vaše babička na stole tuhle ošklivou vázu? Podle odborníků má hodnotu přes 100 tisíc korun
Kdo z nás někdy neviděl doma u babičky prapodivné výrobky a sety, které v nás spíš vzbuzovaly odpor než zalíbení? Babičky si je hrdě vystavovaly, oprašovaly, hýčkaly a my bychom je raději zabalili do krabice a uklidili na půdu k dalšímu haraburdí. Jenže! Tyto „ošklivé“ kousky mohou být opravdu oceňovaným skvostem a ani vaše babička neví, že za něj může dostat desítky až stovky tisíc korun.
Často staré porcelánové nebo skleněné nádobí a vázy podceňujeme a řadíme je jen do estetiky, která už je za zenitem. Dříve ale byla tato díla ceněná a některá na své hodnotě stále rostou. Nemá vaše babička náhodou takový poklad doma na poličce?
Kýč, nebo skvost?
Když takovou vázu vidíte, tak vás napadne, že jde jen o nějakou starou veteš, kterou babička zdědila nebo dostala jako svatební dar. Proč by si jinak něco takového vystavovala? Ale i „ošklivé“ věci mají své kupce, kteří za ně rádi a hodně zaplatí. Některé porcelánové vázy, obzvlášť ty ručně malované a z daného období, se mohou na běžných aukcích vyšplhat až přes 100 tisíc korun. Takže i když se vám váza zrovna netrefila do vkusu, vaši peněženku může velmi mile překvapit.
Dříve byly porcelánové vázy ceněny hlavně kvůli výjimečné kvalitě, řemeslnému zpracování a umělecké hodnotě. Porcelán byl luxusním zbožím podobně jako třeba hedvábí. Porcelánové vázy byly exkluzivně dováženy z Číny, kde se vyráběly už za dynastie Ming (1368 až 1644) a každý Evropan, který chtěl dát na odiv své bohatství, takovou vlastnil. Od 18. století začaly vznikat i manufaktury v Evropě, a díky tomu si je mohly dovolit i nižší společenské vrstvy. Stále ale existovaly kousky, které svým ručním malováním a zlacením byly mnohem cennější.

Vázy, za které dostanete majlant
Vůbec nejcennější je čínský porcelán – obzvlášť z dynastie Ming a z 18. století. Další ceněné porcelánové malované vázy pocházejí hlavně z 18. a 19. století, kdy začaly v Evropě vznikat první dílny. Jde například o německou Míšeň – první evropská porcelánka založená roku 1710, český porcelán Dubí, francouzský Sèvres a Limoges, anglický Wedgwood nebo belgický Tournai. Takže pokud na vaší váze najdete značku některé ze zmíněných manufaktur, můžete se těšit na opravdové bohatství.
U porcelánových váz je důležitá nejen značka a stáří, ale také ruční malba, zlacení, kvalita materiálu a celkové řemeslné zpracování. Nejlépe když předmět nemá žádné praskliny a odštěpky. Abyste si udělali představu, jak jsou ceněné tyto vzácné kousky, tady je příklad:
Unikátní váza z 18. století (dynastie Čchien-lung) byla prodána za rekordních cca 1,25 miliardy korun, což je prozatímní světový rekord – a pozor, majitelé vázu našli na půdě. Další čínská porcelánová váza z 18. století byla dražena ve Francii za cca 414 milionů korun. Evropské starožitné vázy z 19. století, například z Míšně či Rosenthalu, se pohybují od desítek tisíc do několika set tisíc Kč (například porcelánové sošky nebo vázy za 180 až 350 tisíc korun). Japonské luxusní vázy značky Koransha stojí kolem 70 tisíc korun a více, podle stavu a velikosti. Secesní nebo modernější keramické vázy se obvykle prodávají za desítky tisíc korun.

A co porcelánové vázy na aukru?
Na Aukru najdete velké množství váziček a váz, jejichž ceny se pohybují od stokorun za menší kusy a za ty běžnější, větší a ručně malované exempláře se ale vyšplhají například až na 120 tisíc korun. Někdy jsou však ceny na aukčních portálech přemrštěné, proto se neváhejte obrátit na odborníka – a to ať už chcete vázu koupit, nebo prodat. Jestliže takový poklad najdete u babičky a chcete jí poradit s prodejem, můžete narazit na podvodníky, kteří sami chtějí na starožitnosti vydělat. Proto navštivte renovované starožitnictví nebo muzeum, tam vám s oceněním poradí a mohou i dohodit spolehlivého kupce.
Pro srovnání: Běžné sběratelské porcelánové vázy mohou mít cenu v řádech desítek až stovek tisíc korun, zato historické a unikátní exempláře z vyhledávaných období a dílen jsou ve zcela jiné cenové kategorii. A to stojí za prohledání babiččiných poliček a půdy.