Kolik hodin vydrží člověk bez spánku, než se úplně vyčerpá? K psychickému kolapsu je to blíž, než myslíte

Každý z nás někdy zůstane vzhůru déle, než je zdrávo. Jedna bezesná noc kvůli práci, starostem nebo zábavě se může zdát jako neškodná věc. Jenže pokud organismus nedostane dostatečný čas na regeneraci, může to mít pro nás nepříjemné důsledky.

Přesná hranice, kdy dochází k fyzickému i psychickému kolapsu, je individuální. Výzkumy však jasně ukazují, že k němu může dojít překvapivě rychle. Spánek není jen pasivní činnost nebo přestávka mezi dvěma dny. Je to zásadní biologická potřeba, bez které nedokáže lidské tělo dlouhodobě fungovat.

Tento pro život nezbytný stav má vliv na imunitní systém, obnovu mozkových procesů, harmonizaci hormonů i na naši psychiku. Už několik desítek hodin bez spánku může tyto základní funkce narušit do té míry, že organismus začne selhávat.

Co se děje po 24 hodinách bez spánku?

Bezesná noc znamená víc než jen únavu následující den. Vědecké studie potvrzují, že už po 24 hodinách bez spánku klesá bdělost, zpomaluje se reakční čas a oslabuje schopnost soustředění. V mozku dochází k narušení přenosu mezi neurony, což se projevuje podobně, jako by člověk měl v krvi 0,1 ‰ alkoholu.

Dochází také k narušení krátkodobé paměti a ke zhoršení schopnosti zpracovávat nové informace. Kognitivní výkonnost také prudce klesá. Lidé mají tendenci dělat více chyb, nesprávně vyhodnocovat situace a přeceňovat své schopnosti. Tím se zvyšuje riziko nehod a nebezpečných rozhodnutí, ať už za volantem, v práci nebo při běžných činnostech.

Fyzicky se po 24 hodinách zvyšuje hladina stresových hormonů, krevní tlak, mění se hladina cukru v krvi a tělo začíná fungovat ve vysokém napětí. Imunitní systém reaguje na tento stav podobně, jako by bojoval s infekcí, což zvyšuje pravděpodobnost zánětlivých reakcí a celkového oslabení obranyschopnosti.

Podrážděnost a halucinace

Když člověk nespí déle než 36 hodin, mozek začíná takzvaně vypínat určité oblasti prostřednictvím velmi krátkých úseků spánku trvajících jen několik vteřin (mikrospánek). Člověk přitom může mít otevřené oči a vůbec nevypadá, že spí. Ale právě v těchto momentech přestává vnímat realitu. Při řízení auta, práci ve výškách nebo při obsluze strojů je to smrtelně nebezpečný stav.

Zároveň se zhoršuje nálada, objevuje se podrážděnost, ztráta emoční stability a klesá empatie. Mozek navíc začíná mít potíže s regulací emocí. V některých případech se objevují i první halucinace, a to v podobě krátkých zrakových, nebo sluchových klamů.

Dochází i k dezorientaci v čase a prostoru. Člověk může mít potíže s artikulací, ztrácí schopnost vnímat časovou souslednost a jeho vnímání reality se začíná narušovat. Jde o přímou cestu k psychické destabilizaci, která se může prohlubovat s každou další hodinou bez spánku.

Po 72 hodinách hrozí psychický kolaps

Pokud tělo nedostane spánek ani po třech dnech, hrozí akutní psychický kolaps. Mozek přestává zvládat běžné funkce. Vyskytují se silné halucinace, paranoidní myšlenky, deprese nebo úzkostné stavy. Dochází ke ztrátě sebereflexe, logického myšlení a schopnosti správně reagovat na okolní podněty.

V extrémních případech může dojít ke krátkodobé psychóze, kdy si člověk není vědom toho, co dělá, může být agresivní, nekontrolovatelný nebo zcela apatický. Nervový systém je přetížený a čelí stavu, který se blíží kolapsu. V takové situaci už může být nutná lékařská pomoc, hospitalizace nebo alespoň odborný dohled.

Zároveň dochází k dramatickému oslabení imunitního systému. Tělo se stává zranitelným vůči infekcím, zánětům i vnitřní nerovnováze. Zvyšuje se riziko srdeční arytmie, kolapsu krevního tlaku nebo metabolických poruch. Regenerace po takové zátěži trvá i několik dní a v některých případech zanechává trvalé následky.

Chronické následky nedostatku spánku

I bez extrémního bdění je spánková deprivace škodlivá. Pokud spíte dlouhodobě méně než šest hodin denně, zvyšuje se riziko vzniku vysokého krevního tlaku, diabetu 2. typu, obezity, poruch paměti a celkové duševní nestability.

Studie potvrzují, že už po třech nocích se spánkem kratším než čtyři hodiny se zvyšuje množství zánětlivých markerů v těle, které jsou spojeny s vyšší pravděpodobností srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. Kromě fyzických dopadů je pak významné i riziko duševních onemocnění. Dlouhodobý nedostatek spánku zvyšuje riziko rozvoje depresí a úzkostných poruch.