Jen bystří to tipnou: Vídeň sesazena z trůnu. Neuvěříte, které město je teď nejlepším místem pro život

Ještě před několika lety by o výsledku nebylo pochyb. Hlavní město rakouské kultury, sítě kaváren a bezkonkurenční městské dopravy si drželo pověst nejlepšího místa k životu na světě. Letos jej ale dohnali konkurenti a nakonec bylo sesazeno z první pozice nečekaným soupeřem.

Podle každoročního žebříčku Global Liveability Index, který sestavuje britská analytická společnost Economist Intelligence Unit, se Vídeň pyšnila pozicí světové jedničky tři roky po sobě. Letos však přišla změna, kterou málokdo čekal.  Novým lídrem v oblasti kvality života se stalo město, které si dlouhodobě budovalo svou reputaci systematickými kroky, avšak bez velkých mediálních fanfár.

Žebříček Global Liveability Index vychází každoročně z dat více než 170 měst po celém světě a hodnotí jejich obyvatelnost na základě pěti hlavních kritérií, kterými jsou stabilita, zdravotní péče, kultura a životní prostředí, vzdělávání a infrastruktura.

V roce 2025 byl sestaven opět podle těchto parametrů, přičemž celkové skóre měst se pohybovalo na škále od 0 do 100 bodů. Vítěz získal 98 bodů, což znamená téměř ideální podmínky pro každodenní život. A zatímco Vídeň v některých kategoriích mírně ztratila, nový lídr exceloval ve všech, včetně bezpečnosti a vzdělávání. Kdo se tedy vyšplhal až na samotný vrchol?

Proč Vídeň ztratila prvenství?

Vídeň si svou výjimečnou pozici držela dlouhodobě. Metropole známá čistotou ulic, výjimečným systémem MHD, kvalitním zdravotnictvím i přívětivým prostředím pro rodiny byla zkrátka standardem, ke kterému se ostatní města jen přibližovala. V posledních letech ale čelila několika výzvám, které její hodnocení v roce 2025 ovlivnily.

Podle aktuálního vydání žebříčku Economist Intelligence Unit ztratila Vídeň body především kvůli bezpečnostní situaci. Dva veřejně známé incidenty, tedy hrozba bombového útoku na kulturní akci a evakuace centrální železniční stanice kvůli podezřelému balíku, se negativně promítly do celkového skóre.

Navzdory tomu si Vídeň udržela vysoké skóre v oblastech jako je zdravotnictví nebo infrastruktura, kde dosahovala téměř maximálních hodnot. Doprava, čistota a úroveň bydlení zůstávají nadprůměrné. Jenže v době, kdy konkurence výrazně posiluje, už to nestačí. Naopak jiná města v mezičase systematicky investovala do zlepšení podmínek pro život – a právě to jim přineslo zasloužené ovoce.

Kdo vystřídal Vídeň?

Možná jste tipovali některé z australských měst jako Melbourne či Sydney. Nebo snad kanadský Vancouver, který se v minulosti držel v první desítce. Ale skutečný vítěz roku 2025 vás nejspíše překvapí. Jde totiž o Kodaň, hlavní město Dánska.

Kodaň získala historicky nejvyšší skóre v oblasti stability, vzdělávání a infrastruktury. Ve všech těchto kategoriích obdržela plných 100 bodů. Díky tomu se s celkovým skóre 98 bodů dostala poprvé na samotný vrchol žebříčku. A co rozhodlo? Předně jde o dlouhodobě bezpečné město s nízkou kriminalitou a stabilní politickou situací. Kromě toho Kodaň v posledních letech masivně investovala do dopravní sítě, zejména pak cyklistické infrastruktury, a také digitalizovala řadu městských služeb.

Z hlediska vzdělávání bodovala Kodaň především díky vysoké úrovni základního i terciárního vzdělávacího systému. Univerzita v Kodani patří mezi nejprestižnější instituce severní Evropy a město je zároveň centrem technologických startupů a inovačních hubů. Když k tomu přidáme čisté životní prostředí, rozsáhlé parky a přístup k moři, výsledek je vlastně logický.

Co z toho vyplývá?

Vzestup Kodaně je důkazem, že i města střední velikosti mohou porazit tradiční metropole, pokud se zaměří na kvalitu života systematicky a dlouhodobě. Dánsko má výhodu v politické stabilitě, ale rozhodujícím faktorem byla schopnost města přizpůsobit se aktuálním výzvám, například klimatické změně, urbanistickému tlaku nebo digitalizaci veřejného prostoru.

Kodaň také profituje z vysoké míry občanské angažovanosti a důrazu na udržitelný rozvoj. Město se už nyní profiluje jako klimaticky neutrální, s cílem být do roku 2030 prvním uhlíkově neutrálním hlavním městem světa.