Nečekaná facka pro seniory. Obchody zavedly nová pravidla, o kterých se zatím moc nemluví

Ještě před pár lety patřily papírové letáky k neodmyslitelné součásti každé domácnosti. Senioři je pečlivě pročítali, vystřihovali si akce, plánovali nákupy a těšili se, kolik díky nim ušetří. Dnes se ale situace dramaticky mění.

Obchodní řetězce jeden po druhém papírové letáky tiše ruší a slevy přesouvají do chytrých telefonů a věrnostních aplikací. Pro mladší generaci je to běžná věc, pro statisíce českých seniorů ale tento technologický pokrok znamená nečekanou facku – a mnozí z nich se cítí ztracení, odstrčení i diskriminovaní.

Digitální diskriminace

Podle průzkumu agentury Nielsen pro Radu seniorů ČR nakupuje na základě tištěných letáků 94 % českých seniorů a pro dvě třetiny z nich jsou letáky naprosto zásadním informačním kanálem. V kategorii nad 70 let je to dokonce 75 % domácností. Jenže právě tato generace teď přichází o svůj hlavní nástroj jak se v džungli cen orientovat a jak vůbec zjistit, kde nakoupit nejlevněji. Letáky mizí z poštovních schránek i z pultů v obchodech, a místo nich se objevují QR kódy, mobilní aplikace a digitální věrnostní programy, které jsou pro většinu starších lidí doslova španělskou vesnicí.

Obchody argumentují ekologií, úsporou papíru a snahou o modernizaci. Jenže pro seniory je digitální leták sci-fi.

„Bezmála polovina seniorů je offline, to znamená, že se v digitálním světě nepohybují a využívání slevových reklamních letáků v papírové podobě je pro ně zásadní,“ potvrzuje předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Podle dat dává 77 % seniorů nad 60 let přednost papírovým letákům před těmi elektronickými, u lidí nad 70 let je to dokonce 84 %. Pro většinu z nich je to nejen zdroj informací, ale i rituál, který jim dává pocit kontroly nad rozpočtem.

Slevy jen v mobilu? Pro starší lidi noční můra

Konec letáků by možná nebyl takový problém, kdyby obchody zachovaly slevy pro všechny. Jenže stále častěji se stává, že nejvýhodnější ceny platí jen pro ty, kdo mají chytrý telefon a nainstalovanou aplikaci daného řetězce. Bez aplikace nebo věrnostní karty jsou některé potraviny i dvojnásobně dražší.

„Obchody nutí zákazníky, aby si stáhli aplikaci, jinak na slevu nedosáhnou. To je pro seniory obrovská komplikace – nejenže často nemají chytrý telefon, ale mnozí se v aplikacích nevyznají a bojí se, že něco pokazí,“ říká Desatová.

Někteří senioři mají ještě tlačítkové telefony, jiní se sice snaží učit, ale chybí jim podpora rodiny nebo trpělivost prodavačů.

Slevy jen pro vyvolené?

Senioři často narážejí i na další digitální bariéry. Samoobslužné pokladny, které mají zrychlit nákup a ušetřit personál, jsou pro řadu starších lidí nepochopitelné.

„Nevěděla jsem, co mám dělat, naštěstí mi pomohl pán, který stál ve frontě za mnou. Horší bylo, že pokladna nebrala hotovost, jen karty, a já si nepamatuji PIN,“ popisuje svou zkušenost paní Jarmila z Brna.

Mnozí senioři raději čekají ve frontě na klasickou pokladnu, i když je otevřená jen jedna, než by riskovali trapas u samoobslužné.

Obchodníci tvrdí, že digitalizace je budoucnost a že každý má možnost se přizpůsobit. Jenže podle údajů ČSÚ používá internet jen 61 % lidí nad 65 let, u lidí nad 75 let je to už jen 30 %. Pro zbytek je digitální svět nedostupný. A i ti, kteří mají chytrý telefon, často bojují s aktualizacemi, omezenou pamětí nebo složitostí aplikací.

„Koupit si nový telefon jen kvůli aplikacím, když starý jinak dobře funguje, je pro mě nesmysl,“ říká Milan, další z nespokojených seniorů.

Mnozí senioři se cítí odstrčení a osamělí. Papírový leták byl pro ně nejen průvodcem světem slev, ale i spojnicí s okolím – mohli si o něm povídat s přáteli, plánovat společné nákupy, porovnávat ceny. Digitální svět je pro ně anonymní, chladný a často i nepřátelský.

Jak se senioři přizpůsobují?

Přestože se mnozí senioři snaží držet krok, ne všichni mají možnost nebo chuť učit se novým technologiím. Někteří se obracejí na vnoučata, jiní chodí do komunitních center, kde jim s aplikacemi pomáhají dobrovolníci. Vznikají i speciální kurzy, kde se senioři učí ovládat chytré telefony, stahovat aplikace a využívat digitální slevy. Některé organizace, jako Život 90, nabízejí poradenství a pomoc s digitalizací. Ale ne každý má tu možnost – a ne každý má sílu začínat s učením v pokročilém věku.

Digitalizace je nevyhnutelná, ale nesmí znamenat diskriminaci. Senioři si zaslouží stejné šance na výhodné nákupy jako kdokoli jiný. A i když se svět mění, neměl by zapomínat na ty, pro které je digitální leták stále jen cizím slovem.