Češi, blíží se mimozemská podívaná: 1. června se rozzáří nebe. Lidé hlásí UFO, ale vědci už znají pravdu

UFO v červnu nad Českem. Hned od prvního se na obloze objeví fenomén, který mnozí pozorovatelé hlásí jako aktivitu mimozemšťanů. Máme tedy v nejbližších dnech skutečně očekávat návštěvu z kosmu?

Na počátku června se obvykle roztrhne pytel s laickými hlášeními UFO. Vloni se třeba jistá žena z Plzně skutečně domnívala, že pozoruje aktivitu mimozemské kosmické lodi. Nejde ale o spíš zcela běžný jev, který má souvislost s aktuálním postavením těles ve vesmíru?

Přirozený jev, nebo mimozemšťané?

Některé nebeské jevy jsou nenápadné, další mohou být dechberoucí. Třeba v červnu půjde spatřit jitřenku v největším lesku a nepůjde o ledajakou podívanou. Co že je ale vlastně ona jitřenka? Ač bychom ji mohli považovat za hvězdu, ve skutečnosti se nejedná o jediný vesmírný objekt. Jak napovídá sám poetický název, toto těleso je poslední zářící objekt, který je viditelný na časné ranní obloze.

Může jít o hvězdu Sirius či o planety Merkur nebo Venuše. Právě s posledním jmenovaným objektem je pojmenování „jitřenka“ spojováno asi nejčastěji. Venuše se na počátku letošního jara přesunula na ranní oblohu, kde plní funkci jitřenky. Úhlově nejdál od Slunce se přitom objeví právě 1. června 2025, takže v průběhu tohoto měsíce bude vidět opravdu krásně. Na obloze ji tedy určitě nepřehlédnete. V tuto dobu se navíc zřejmě opět objeví více laických pozorování UFO.

Co si představit pod pojmem UFO?

UFO je zkratka z anglického Unidentified Flying Objects. Jde tedy o neidentifikované létající objekty. Těch můžeme na obloze spatřit poměrně mnoho. Jenže obvykle mají lakonické vysvětlení. Často jde o hůře identifikovatelná tělesa pozemského původu, přírodní jevy nebo optické klamy. Původ ovšem může být i mimozemský. Pro některé z nás to bude ostatně právě jitřenka, protože ji nedokážeme správně identifikovat. Otázkou ovšem i nadále zůstává, jestli existuje UFO mimozemského inteligentního původu.

Jak velký je vlastně vesmír?

Bez překvapení, hodně. Nejbližší hvězda mimo Slunce je od nás vzdálena 4,22 světelných let. Jak si to představit? Světlo, které letí rychlostí zhruba 1 miliardu kilometrů za hodinu (!), doletí od Slunce k nejbližší hvězdě za více než čtyři pozemské roky. Nejbližší hvězdou je přitom Proxima Centauri (název lze přeložit jako Nejbližší z Kentaurů). Sonda Voyager 2, jež byla vypuštěna v roce 1977 a v roce 2018 opustila Sluneční soustavu, by k naší nejbližší hvězdě dorazila za 83 tisíc let. Současné pohony jsou na druhou stranu o dost „vymakanější“.

Aktuálně nejrychlejší lidmi vytvořené vesmírné plavidlo, jímž je Parkerova sluneční sonda, by k Proximě letělo 7 230 let. Jenže k takové cestě není vůbec uzpůsobeno. Naději tedy dávají pohony budoucnosti. Proč to ale vůbec řešíme? Inu proto, že na nejbližší hvězdu bychom letěli několik tisíc let, přičemž astronomové odhadují, že ve vesmíru je 300 triliard hvězd. To je trojka a 23 nul! Většinu vesmíru navíc tvoří mezihvězdná, mezigalaktická a další prázdnota. Počet planet přitom může být mnohem vyšší než počet hvězd. Sluneční soustava jich má osm. To návštěvu z kosmu poněkud znepravděpodobňuje.

(Ne)pravděpodobnost inteligentního života

Někteří vědci odhadují, že se život může nacházet na miliardách planet. Jenže vznik života, byť je zatím jistým tajemstvím, není dle všeho zase takový problém oproti jeho rozvoji. Na Zemi vznikl život zhruba po 500 milionech let její existence. Pak ale trvalo dalších 3,5 miliardy let, než se stal složitějším. Inteligentní tvorové se objevili až po čtyřech miliardách let. A navíc i po 2,5 milionech let existence dorazili zástupci rodu Homo nejdál na Měsíc, který je z hlediska vesmírných vzdáleností za rohem (vzdálený je zanedbatelných 385 tisíc kilometrů).

Vítejte na Venuši!

UFO bylo pozorováno odedávna a často bylo dáváno do souvislosti s mimozemšťany. Vrátíme-li se ještě na závěr na Venuši, tato planeta s hustou atmosférou, skrz kterou není nic vidět, byla považována za sesterskou planetu Země i s možnou existencí života. Jenže vědci následně zjistili, že vlivem složení atmosféry, kde je 96,5 % CO₂, tedy skleníkového plynu, je na povrchu planety kolem 500 °C. Venuše tedy není ráj života, ale zcela pusté peklo.