Toto české jídlo označili v zahraničí za nejnechutnější na světě. Mnozí Češi ho snídají každý den

Toto oblíbené jídlo je běžnou součástí českých snídaní. V zahraničí bychom s takovou dobrotou nicméně zřejmě příliš neuspěli, a to hlavně kvůli jejímu složení. To možná překvapí i vás. Opravdu víte, co jíte?

Olomoucké tvarůžky, koprová omáčka nebo rýžový nákyp. Jídel, která přijdou cizincům přinejmenším podivná, máme v Čechách spoustu. Například zmíněné tvarůžky jsou velmi aromatické. Mnoho turistů se je tak bojí ochutnat, protože si myslí, že jsou zkažené. Květák na mozeček, rýžový nákyp nebo žemlovka zase působí poněkud neforemně. Česká kuchyně zároveň často využívá i různých nezvyklých ingrediencí, například mák, který je v mnoha zemích nelegální nebo vnitřnosti k přípravě dršťkové polévky či krev na prdelačku.

Češi jsou „podivným“ jídlem vyhlášení

Gastronomický portál Taste Atlas dokonce nedávno publikoval seznam nejhůře hodnoceních jídel na světě. Na tom se objevilo přes 600 tisíc různých receptu a mezi nimi i tři české. Na nejvyšší příčce se umístila tradiční chlebová polévka, která se vaří ze sádla, chleba, vajíček, majoránky a česneku. Hned za ní to bylo pomazánkové máslo nebo Karlovarský suchar. Ten se připravuje z těsta, do kterého se přidává vřídelní voda z Karlových Varů.

České paštiky se cizinci bojí

Pro mnohé ale zůstává tím nejnechutnějším jídlem naše paštika. Zatímco některé národy ji neznají vůbec, jiné si zakládají na svých vlastních tradičních recepturách. Mluvíme hlavně o levnějších paštikách, které jsou v Čechách oblíbené. Nestojí příliš peněz, bývají kořeněné, slané a chutné například na bílém rohlíku.

Češi konzumují bílé pečivo plné bílé mouky hodně, přitom postrádá vlákninu. Na tu je bohatší například celozrnné pečivo. Mnozí by se domnívali, že se alespoň v paštikách opravdu ukrývá maso. Realita ovšem někdy bolí. Jejich základ často netvoří maso, tedy bílkoviny, ale spíše vepřové sádlo, takže tuk.

Chemický koktejl bez masa

Kromě toho bývá v podobných paštikách často také hodně chemických aditiv. Můžeme zmínit nejrůznější zvýrazňovače chuti, konzervační látky a zahušťovadla. Kromě sádla obsahují také ztužené oleje nebo rostlinné tuky. Výjimkou nejsou ani krupičné kaše ve složení a podobně, to pro dosažení levnější ceny. Když už je v nich maso, většinou se jedná o vnitřnosti, maso z hlavy, kůže nebo separát. Není tak divu, že na některé z našich levnějších paštik mohou třeba Francouzi dívat skrz prsty.

Co je separát

Separát bývá levnější než klasické maso a snižuje tak výslednou cenu výrobku. Nejedná se ovšem o klasické maso. Obsahuje hodně tuku, vaziva a naopak výrazně méně bílkovin. Je v něm dále hodně soli a často i chemie, různých stabilizátorů, barviv a zvýrazňovačů chuti (například glutamát).

Separát hůře tráví děti, senioři nebo lidé s citlivým zažíváním. Obsahovat může i drcené kosti. Pokud hledáte výrobky obsahující kvalitní maso, hledejte ty, které v sobě nebudou mít separát, ale vyšší podíl masa. Kupujte bio produkty nebo domácí paštiky, případně si udělejte domácí pomazánku z vlastního pečeného masa nebo jater. Alespoň budete přesně vědět, co v ní je.

Podíl jater v játrových paštikách

Zajímavý je i podíl jater v játrových paštikách. V Československu bylo běžné vyrábět paštiky z jater, drobů, vařeného masa z vepřových hlav a soli. Tyto československé receptury odpovídající normě z roku 1979 počítaly se 14 kg jater na 100 kg paštiky, dále 17 kg vnitřností a 47 kg vařeného masa. Podle vyhlášky z roku 2016 by měla játrová paštika obsahovat alespoň 26 % jater. Vyhláška ale zároveň povoluje i vyšší obsah vody.

Zdroje: prozeny.cz, tn.nova.cz