Co se děje po zavíračce se starým pečivem v supermarketu? Tady je skutečnost a budete v údivu

Napadlo vás někdy, co se stane s pečivem, které se v obchodech neprodá? Zákazníci jej už nechtějí, protože není dokonale čerstvé, obchodníci ho nemohou prodat další den, protože u pečiva platí pravidlo – mělo by se zkonzumovat v den nákupu. Jenže málokdy se stane, že se prodá všechno. Kvůli přísným hygienickým normám tak pečivo patří mezi potraviny, které se po zavíračce v obchodech hromadí. Realita, kam tyto neprodané housky, chleby a koláče putují, je pro mnohé velkým překvapením.

Pečivo je jednou z nejčastějších položek, které mají zákazníci na svém nákupním seznamu. Prodejny nechtějí riskovat, že by zákazník přišel do obchodu a chybělo by jeho oblíbené pečivo. Proto se raději předzásobují, protože nelze přesně odhadnout, kolik se toho který den prodá. Výsledkem je každodenní přebytek, který je třeba řešit. Jen málokdo si ale uvědomuje, jak velké množství pečiva to ve skutečnosti je. Přestože pečivo tvoří „jen“ zhruba 1 % z celkového objemu vyhozených potravin v obchodech, v absolutních číslech jde o ohromné množství.

Plýtvání se starým pečivem stále přibývá

Když se ohlédneme deset let zpět, tak například řetězec Tesco během necelých dvou měsíců daroval 10 tun neprodaného pečiva, ovoce a zeleniny ze svých 15 hypermarketů ve třech českých městech. To znamená zhruba 22 kilogramů denně na každou prodejnu. A to je údaj starý deset let – dnes jsou sítě obchodů větší, spotřeba i plýtvání vyšší, takže čísla by byla ještě mnohem hrozivější.

Co tedy supermarkety s neprodaným pečivem dělají? Každý řetězec k tomu přistupuje trochu jinak. Například Lidl se snaží část pečiva nabídnout zákazníkům s výraznou slevou – před zavíračkou může být cena nižší až o 70 %. To, co se neprodá, často putuje do potravinových bank, které pečivo předají lidem v nouzi. Tento krok má velký společenský přínos, i když je logisticky náročný – chléb, rohlíky i koláče musejí být stále v dobré kondici a potravinové banky musejí mít kapacity ho rychle předat potřebným.

Další možností je využít staré pečivo na výrobu strouhanky. To je sice praktické – však to tak často dělaly i naše babičky – ale rozhodně nejde o řešení celého problému. Tolik strouhanky trh jednoduše nespotřebuje. Některé prodejny proto spolupracují s farmáři, kteří staré pečivo berou jako krmivo pro zvířata. Jakkoliv se to může zdát jako rozumné využití, faktem zůstává, že velká část neprodaného zboží nakonec stejně končí v odpadcích.

A co je na tom všem nejhorší? Že velké množství pečiva se vyhazuje nejen v obchodech, ale i přímo v domácnostech. Podle dostupných dat je pečivo jedna z nejčastěji plýtvaných potravin v českých domácnostech. Kupujeme ho příliš mnoho, skladujeme ho špatně nebo ho necháme ztvrdnout a pak ho bez rozmyslu vyhodíme. Každý Čech průměrně vyhodí desítky kilogramů potravin ročně a pečivo patří k těm úplně nejčastějším. Schválně se zkuste zamyslet, zda vždy spotřebujete veškeré pečivo, které zakoupíte.

Možnosti jak využít staré pečivo

Možností, jak plýtvání pečivem snížit, se nabízí hned několik. Základem je správné skladování. Místo plastových sáčků, které jej dusí a urychlují tvorbu plísní, jsou mnohem lepší voskové sáčky nebo látkové pytlíky, které umožní chlebu i rohlíkům dýchat. Pokud víte, že pečivo nestihnete spotřebovat, zamrazte ho. Mražené pečivo si při správném skladování uchová kvalitu i několik týdnů. Navíc tak budete mít čerstvé pečivo kdykoliv po ruce, aniž byste museli narychlo vyrazit do obchodu.

Od našich babiček a maminek bychom se měli naučit využívat staré pečivo. Dříve bylo naprosto běžné připravit si strouhanku ze starých rohlíků nebo ze ztvrdlého chleba udělat topinky či krutony do polévky.

V současné době, kdy je všeho dostatek, lidé stále více plýtvají, aniž by si to mnohdy uvědomili. Nejde pouze o vyhozené peníze, ale také o plýtvání časem i energií. Za každým rohlíkem nebo chlebem stojí spotřebované suroviny, energie i práce, která takto přijde zcela vniveč.

Zdroj: kupi.cz, vitalia.cz, narodnipotravinovabanka.cz