Hůř už jsou na tom jen Poláci. Tato města patří mezi nejšpinavější v celé Evropě. Je mezi nimi i vaše?

Česká republika se zařadila mezi země s nejhorším ovzduším v Evropě – horší je už jen Polsko. Ze sta nejznečištěnějších lokalit v EU jich skoro třetina leží právě u nás. Nejhůř je na tom Moravskoslezský kraj, ale na seznamu nechybí ani Brno nebo Praha.

Pokud bychom měli ukázat prstem na jedno místo, kde se dýchá nejhůř, pak jsou to podle výzkumu Global Air Quality City Ranking z roku 2018 Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína. Tohle nenápadné místo se vyšplhalo na třetí místo v rámci celé EU, a pokud bychom se podívali na celý svět, najdeme ho na 291. příčce. Moc lichotivé to není. Ostrava, která se pravidelně halí do smogu, se umístila na osmém místě v Evropě, Brno je na 77. příčce. A Praha? Ta sice nedopadla tak katastrofálně, ale stále se drží v té špinavější polovině žebříčku – na 125. místě.

Čísla mluví jasně. Polétavý prach a další škodliviny v ovzduší dosahují v některých českých městech někdy takových hodnot, že si doslova zahráváme se zdravím. A kdo někdy zažil zimu v Ostravě, ví, že to nejsou jen statistiky, smog se tam dá skoro krájet.

V celosvětovém měřítku pak na horních pozicích žebříčku nejznečištěnějších měst stojí Bangladéš, Pákistán a Indie s průměrnými 97 mikrogramy polétavého prachu na metr krychlový. Úplně nejlíp se dýchá na Islandu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je stav natolik vážný, že dokonce 9 z 10 lidí na celém světě dýchá znečištěný vzduch. Tyto škodliviny pak ročně stojí 7 milionů lidských životů.

Proč máme tak špatný vzduch

Může za to průmysl? Ano, ale zdaleka nejen ten. Velkou roli hraje i to, čím topíme. Staré kotle a kamna na uhlí produkují téměř 40 % jemného prachu, dalších 20 % pak vypustí do vzduchu uhelné elektrárny a teplárny. A doprava? Ta sice není hlavním viníkem, ale v hustě obydlených oblastech má na kvalitu ovzduší zásadní vliv.

„Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem. Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem „kralují” mezi stovkou nejvíce znečištěných. Přitom čistý vzduch můžeme mít i my – když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech,“ sdělil v tiskové zprávě Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

A co zbytek Evropy

Zatímco my se dusíme, sever Evropy dýchá čistý vzduch. Helsinky, Stockholm nebo Tallinn patří k nejčistším městům na kontinentu. Lépe jsou na tom i metropole v západní Evropě – třeba Berlín, Vídeň nebo Paříž. Pro srovnání: Praha má asi 2,5× horší ovzduší než Tallinn. Severská města totiž sází na lepší veřejnou dopravu, podporují cyklistiku a výrazně regulují spalování uhlí. „Ukazuje se, že i velké město může mít relativně čistý vzduch, pokud upřednostní jiné způsoby dopravy než auta,“ dodávají odborníci.

Dá se s tím něco dělat

Pokud omezíme spalování uhlí a zredukujeme množství aut ve městech, můžeme se dočkat lepšího vzduchu i u nás. Muselo by se dodržovat několik zásadních kroků jako je přísnější regulace starých kotlů, omezení uhelných elektráren, podpora hromadné dopravy a cyklistiky a zavedení nízkoemisních zón. Dobrou zprávou je, že na některých krocích už se pracuje a dochází ke změnám k lepšímu. A pokud žijete v některém ze znečištěných míst a chcete si vyčistit vzduch alespoň v domácnosti, pak vám mohou pomoci moderní čističky vzduchu. Ty dokážou zachytit až 99,9 % polétavých částic. Výsledkem bude méně prachu na nábytku i ve vzduchu.

Zdroje: kurzy.cz, hnutiduha.cz, greenpeace.com, rozhlas.cz