Odpočet začal: Asteroid Bennu míří k Zemi, srážka by mohla způsobit globální zimu. Vědci už znají datum dopadu

Apokalypsa biblických rozměrů by se podle vědců mohla v budoucnu stát tím, co velmi zásadně ovlivní život na planetě Zemi. Již nějakou dobu totiž pozorují asteroid Bennu, který se pomalu, ale jistě blíží k nám. Jestli se se Zemí skutečně střetne, není v tuto chvíli vůbec jisté. Rozhodně to ale nelze zcela vyloučit. 

Již nějakou dobu kolem planety Země krouží asteroid Bennu, malá planetka o průměru 500 metrů. Ta se na své dráze k naší planetě přiblíží každých šest let, přičemž vzdálenost, která ji od ní dělí, je pokaždé jiná. 

Jak uvádí agentura Reuters, okamžik, kdy se k nám asteroid opět přiblížil, probíhá právě nyní. Vzdálen je od nás 300 000 kilometrů, což je mimochodem blíž, než například Měsíc.

Bennu se dříve či později k Zemi přiblíží ještě více

Vědci předpokládají, že do budoucna se bude planetka postupně přibližovat ještě více, takže by se mohlo stát, že se na své trajektorii se Zemí srazí. Podle výpočtů je šance přibližně 1 ku 2700, že se tak stane v roce 2182. 

Podle NASA a jejího výzkumného centra Jet Prepulsion Laboratory je datum pravděpodobné kolize stanoveno na den 24. září 2182. Určitá pravděpodobnost, že ke srážce dojde, ale platí v širším rozmezí, a to mezi lety 2178 až 2190. 

Co přesně by střet s asteroidem znamenal

Jak přesně by vypadaly následky takové události? Podle simulací, které provedl počítačový model, by se skutečně mohlo jednat o apokalypsu. Kromě toho, že v místě dopadu a jeho okolí by bylo pochopitelně vše zničeno, zvedl by se též velký oblak prachu o objemu 100 až 400 milionů tun. To by na několik let narušilo klima, chemické složení atmosféry a fotosyntézu. 

„Potemění slunce kvůli prachu by způsobilo náhlou globální ‚dopadovou zimu‘, která se vyznačuje omezeným slunečním svitem, nízkou teplotou a sníženými srážkami na povrchu,“ uvedla vedoucí studie Lan Daiová. 

Kromě toho by průměrná teplota na Zemi klesla o čtyři °C, průměrných srážek by bylo o 15 % méně a rostlinná fotosyntéza by se snížila o 20 až 30 % – to by znamenalo například markantně menší úrodu. Navíc by se ozonová vrstva ztenčila o 32 %.

Dopad planetky by vyvolal rázovou vlnu, zemětřesení, lesní požáry a tepelné záření. Z kráteru by bylo vyvrženo velké množství skalní sutě.

Náraz planetky Bennu by lidstvo nejspíš přežilo

V případě, že by planetka dopadla do oceánu, by ale scénář vypadal trochu odlišně. Za takových okolností by to vyvolalo mohutné tsunami a do ovzduší by uniklo velké množství vodní páry. To by vedlo k dlouholetému globálnímu úbytku ozonu v horních vrstvách atmosféry.

Odborníci podle webu Science Alert neví jistě, jak často se v historii lidstva stalo, že na Zemi dopadl nějaký podobný objekt. Krátery jsou totiž již dávno ukryté pod novými geologickými vrstvami. Odhady ale naznačují, že k tomu dochází jednou za stovky tisíc let. „To znamená, že naši dávní lidští předkové mohli již zažít některou z planetárních změn, která třeba ovlivnila lidskou evoluci,“ uvedli pro zmíněný web vědci. 

V případě, že by tak ke střetu planetky Bennu se Zemí skutečně došlo a nijak se mu nepodařilo zabránit, lidstvo by pravděpodobně přežilo. Nejspíš by ale došlo k úbytku populace a muselo by také dojít k výrazné změně jeho životního stylu. 

Zdroje: Echo24.cz, Reuters.com, Denik.cz, Novinky.cz