Většina Čechů pije vodu špatně. Pokud děláte toto, ničíte si srdce i mozek

Na první pohled se zdá, že dopřát tělu tekutiny je jedna z nejjednodušších věcí na světě. Přesto i v tak základní činnosti, jako je pití, dělá drtivá většina lidí zásadní chybu, která může mít dalekosáhlé následky pro celý organismus. Problém se přitom netýká jen ledvin, ale dokáže výrazně zasáhnout i srdce a mozek.

Pitný režim bývá často podceňován nebo naopak prováděn nevhodným způsobem. Není divu, že odborníci varují před následky, které mohou přicházet pozvolna, ale někdy také zcela náhle a dramaticky. Člověk má pocit, že dělá svému tělu dobře, ale ve skutečnosti ho vystavuje zbytečnému riziku. Jediným špatným návykem lze rozkolísat rovnováhu vnitřního prostředí a přetížit životně důležité orgány.

Když dobrý úmysl přinese pravý opak

Právě v okamžiku, kdy se objeví intenzivní žízeň, lidé sahají po lahvi a vypijí půl litru či dokonce celý litr vody najednou. Na první pohled se zdá, že jde o logický krok. Ve skutečnosti však organismus dostává pořádný šok. Ledviny a krevní oběh jsou náhle zatíženy obrovským objemem tekutiny, který musejí během krátké doby zpracovat. Tělo reaguje snahou tekutinu co nejrychleji zpracovat, což představuje zátěž pro krevní oběh a ledviny. V extrémních případech, kdy je příjem vody skutečně nadměrný, může navíc dojít k narušení rovnováhy elektrolytů, především sodíku.

Při tak prudkém příjmu vody se mění poměry mezi minerály, což je pro organismus nebezpečné. Sodík, který hraje klíčovou roli v přenosu nervových vzruchů a regulaci objemu tekutin, se náhle dostává do deficitu. To je situace, která se může velmi rychle proměnit v závažný stav ohrožující zdraví.

Nečekané zatížení srdce

Krevní oběh není připraven na tak rychlý příval tekutin. Objem krve se skokově zvýší a srdce musí začít pracovat intenzivněji. Zatímco při postupném doplňování tekutin má tělo čas reagovat a vyrovnávat změny, nárazová zátěž představuje pro kardiovaskulární systém prudký zásah. Srdeční sval je nucen zrychlit práci, krevní tlak kolísá a celé oběhové ústrojí se dostává do stavu, který připomíná stresovou reakci.

Výsledky odborných studií potvrzují, že i samotná hydratace dokáže měnit srdeční frekvenci, tlak a míru zátěže pro oběhový systém. Pokud je objem přijatých tekutin příliš vysoký a náhlý, efekt se násobí. Krátkodobě se to může projevit pocitem bušení srdce nebo únavy, dlouhodobě ale jde o faktor, který může kardiovaskulární systém vyčerpávat.

Jak snadno se naruší rovnováha v mozku

Mozek je mimořádně citlivý na jakoukoli změnu vnitřního prostředí. Jakmile hladina sodíku v krvi poklesne, nastává stav označovaný jako hyponatremie. Pro laika jde o nenápadné slovo, ale ve skutečnosti se jedná o život ohrožující komplikaci. Buňky v mozku se začnou chovat jako houba, nasávají vodu a zvětšují svůj objem.

Následkem je otok mozku, který se může projevit bolestí hlavy, nevolností či poruchami soustředění. Pokud se stav prohloubí, objevuje se zmatenost, ztráta vědomí a v extrémních případech může dojít i k úmrtí. To vše je přitom spuštěno pouhým neuváženým vypitím příliš velkého množství vody v krátkém čase.

Proč ani ledviny nezůstávají ušetřeny

Ledviny jsou hlavním orgánem, který musí s náhlým přívalem tekutin bojovat. Jejich úkolem je filtrovat krev a udržovat rovnováhu vody a soli. Pokud na ně však dopadne tak velká zátěž najednou, snaží se co nejrychleji nadbytečnou vodu vyloučit. Jenže tento proces je pro ně extrémně náročný a zároveň urychluje ztráty minerálů, které jsou pro tělo nezbytné.

Opakovaným přetěžováním ledvin se zvyšuje riziko, že jejich regulační schopnosti budou časem oslabovat. To se nemusí projevit hned, ale dlouhodobě jde o návyk, který orgány vyčerpává a zvyšuje jejich zranitelnost. Zcela paradoxně tak snaha o zdravý životní styl může vést k postupnému poškozování filtračního systému, na němž je závislé celé tělo.

Jak se chovat bezpečněji

Pro organismus je vždy výhodnější přijímat tekutiny v menších dávkách a průběžně. Tím se tělo dokáže vyrovnávat s objemem tekutin bez toho, aby došlo k prudkým výkyvům. Studie ukazují, že takový postup pomáhá stabilizovat srdeční frekvenci, podporuje zdravou regulaci krevního tlaku a neohrožuje rovnováhu minerálů.

Pokud se tedy člověk cítí dehydrovaný, měl by být opatrný a nepodlehnout nutkání vypít co nejvíce vody najednou. Rozdělení množství do menších doušků přináší organismu úlevu a chrání jak mozek, tak srdce a ledviny. Právě v jednoduchosti spočívá prevence před zdravotními riziky, která mohou mít jinak velmi dramatické následky.

Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, mayoclinic.org