Naše babičky jedly na podzim toto ovoce ve velkém: Je to nejlepší lék pro srdcaře a tlakaře

Naše babičky podzim považovaly hlavně za čas sklizně a hojnosti. Na stolech se objevovaly dary zahrady, které nejen skvěle chutnaly, ale fungovaly i jako přírodní lékárna. A tři druhy ovoce si oblíbily úplně nejvíc, a které tehdy jedli doslova na kila, jsou dnes vědou potvrzeným balzámem pro srdce, cévy a krevní tlak.

Moudrost našich babiček a prababiček nebyla zapsaná v tlustých knihách ani podložená studiemi. Vycházela z generacemi ověřené zkušenosti, z pozorného sledování přírodních cyklů a z hlubokého propojení s tím, co jim dávala země. Věděly přesně, kdy co sklízet, jak to uskladnit, aby to vydrželo celou zimu, a hlavně, co jíst, aby tělo zůstalo silné a odolné. Jejich jídelníček nebyl diktován módními trendy, ale rytmem ročních období. A právě na podzim, kdy se příroda chystala k odpočinku, jim servírovala ty největší nutriční poklady, které měly za úkol posílit organismus před nadcházejícími chladnými měsíci.

Jablko denně vyžene lékaře z domu? Něco na tom bude

Začněme tím nejobyčejnějším, a přesto jedním z nejmocnějších plodů podzimu, a to jablkem. Staré známé rčení o lékaři má mnohem hlubší základ, než by se mohlo zdát. Jablka jsou totiž naprosto nabitá látkami, které přímo cílí na zdraví kardiovaskulárního systému. Zásadní je zejména pektin. Tato rozpustná vláknina funguje v našich střevech jako jakýsi chytrý uklízeč, který na sebe váže molekuly zlého LDL cholesterolu a pomáhá je dostat z těla ven, dříve než stihnou napáchat škody na cévách. Studie otisknutá v European Journal of Nutrition potvrdila, že konzumace celých jablek bohatých na pektin má prokazatelně lepší účinek na snižování cholesterolu než pití jablečné šťávy, ve které tato vláknina chybí. Ale to není všechno. Jablka jsou také bohatá na polyfenoly, což jsou silné antioxidanty. Jeden z nich, kvercetin, je pro srdcaře a tlakaře obzvlášť důležitý. Pomáhá snižovat krevní tlak, působí protizánětlivě a chrání cévy před poškozením. Největší síla se ukrývá ve slupce. Právě tam je koncentrace kvercetinu a dalších prospěšných látek nejvyšší. Takže pokud jablka loupete, připravujete se o to nejcennější. A jak je jíst, aby to mělo největší smysl? Nejlépe syrová, čerstvě utržená i se slupkou.

Švestky: Nejen projímadlo, ale i ochránce cév

Dalším pokladem, často neprávem spojovaným jen s řešením zácpy, byly švestky. Ano, jejich schopnost rozpohybovat střeva je legendární a vděčí za ni kombinaci vlákniny a sorbitolu, cukerného alkoholu s přirozeně projímavými účinky. Tmavě modrá až fialová barva slupky je důkazem vysokého obsahu antokyanů, silných antioxidantů z rodiny flavonoidů. Tyto látky chrání naše buňky před poškozením volnými radikály, tlumí chronické záněty v těle, které jsou jedním z hlavních spouštěčů srdečně-cévních onemocnění, a podle některých výzkumů mohou dokonce snižovat riziko některých typů rakoviny. Stejně jako jablka, i švestky obsahují kvercetin a navíc i draslík, který pomáhá kontrolovat krevní tlak tím, že vyvažuje účinky sodíku v těle. I u švestek platí, že nejvíce prospěšných látek získáte z čerstvých, syrových plodů. Jsou skvělé jen tak, do jogurtu nebo třeba do salátů. Podobně jako jablka pomáhají stabilizovat hladinu krevního cukru díky vláknině, která zpomaluje jeho vstřebávání. Pro lidi s vysokým tlakem, cholesterolem nebo pro ty, kteří se snaží předejít cukrovce 2. typu, jsou švestky hotovým požehnáním.

Síla sušených švestek: Koncentrovaná dávka zdraví

A co když čerstvé plody nejsou k dispozici? Naše babičky to věděly a švestky sušily. Sušené švestky jsou vlastně koncentrovanou verzí čerstvého ovoce. Obsahují více vlákniny, draslíku a některých vitamínů (například vitamínu K, který je důležitý pro kosti a srážlivost krve) na stejnou váhu. Právě sušené švestky jsou předmětem studií, které popisují jejich pozitivní vliv na zdraví kostí, kdy mohou pomáhat předcházet osteoporóze, což ocení zejména ženy po menopauze. Kámen úrazu je ale v koncentraci cukru a kalorií. Zatímco jedna čerstvá švestka má asi 30 kalorií, půl hrnku sušených švestek má skoro 200. Proto je třeba jíst je s mírou.

Hroznové víno: Sladké kuličky pro silné srdce

Hroznové sladké bobule jsou doslova nabité živinami, které prospívají našemu oběhovému systému. Jednou z hlavních hvězd je resveratrol. Tento silný antioxidant, který se nachází především ve slupkách a semínkách (zejména tmavých odrůd), je spojován s celou řadou pozitivních účinků. Pomáhá chránit výstelku cév, snižuje LDL cholesterol, brání tvorbě krevních sraženin a má protizánětlivé vlastnosti.
Hrozny jsou také skvělým zdrojem draslíku, který, jak už víme, hraje klíčovou roli v regulaci krevního tlaku. Už cca 150 g hroznů pokryje zhruba 6 % doporučené denní dávky tohoto minerálu. Ačkoliv jsou hrozny sladké, jejich glykemický index se pohybuje v nízkých až středních hodnotách. To znamená, že jejich konzumace v rozumném množství nezpůsobí prudký nárůst cukru v krvi. Vláknina v nich obsažená opět pomáhá zpomalit trávení a vstřebávání cukrů. Takže ideálně jezte hrozny celé, tedy i se slupkou a pokud možno i s jadérky, která jsou na cenné látky extrémně bohatá. Tmavší odrůdy (červené a modré) obecně obsahují více antioxidantů, včetně resveratrolu a antokyanů, než odrůdy zelené.

Zdroje: healthline.com, bbcgoodfood.com, bbc.com, clevelandclinic.org, healthline.com, nih.gov, healthline.com