Málokdo to ví, ale známky demence si můžete všimnout i při čtení. Na tohle se zaměřte
Nemoc zvanou demence máme spojenou se zapomínáním a vyšším věkem. Málokdo ale ví, že se může začít projevovat nenápadně. Pomalu a postupně. Existují i jen nepatrné náznaky, při kterých bychom ale měli zpozornět.
Opomíjenou činností, která nám o stavu našeho mozku může hodně prozradit, je čtení. Jednoduchá činnost, které se věnujeme denně, i když se nemusí jednat o čtení knih, dokáže odhalit počátky této zákeřné nemoci. Příznaky jsou přitom zcela jasné, dalo by se říci, že nepřehlédnutelné. Přesto máme z nějakého důvodu tendenci je bagatelizovat, přehlížet nebo dokonce zcela ignorovat.
Myšlenky, které utíkají jinak, nemusí znamenat jen nedostatek pozornosti
Každému se to občas stane. Zahledíte se do textu, čtete si a najednou zjistíte, že vlastně vůbec nevíte, o čem předchozí stránky byly. Říkáte si, že se nejedná o nic neobvyklého? Nemusí to tak být. Právě tato zapomnětlivost může být prvním znakem počínající demence. To, co považujete za únavu a nesoustředěnost, může být známkou něčeho mnohem závažnějšího. A nemusí se jednat jen o tento jev. Demence se totiž neobjeví náhle, projevuje se postupně. Pomalu, plíživě, ale s devastujícím dopadem.
Prvotní příznaky tohoto onemocnění se nazývají kognitivní porucha. A tyto projevy jsou opravdu nenápadné. To, co začne jako drobná nepozornost při čtení, kdy nejsme schopni si vzpomenout, o čem je děj knihy, kterou aktuálně čteme a musíme se opakovaně vracet o několik stran zpět, se postupně projeví i v naší schopnosti mluvit. A opět, nejedná e o nic významného. Jednoduše během řeči začneme zapomínat, jak se nějaká věc nazývá. Místo toho, že jsme nemohli v kabelce najít klíče, budeme příbuzným vyprávět, že jsme nemohli v kabelce objevit „tu věc“.
Projevy jsou nenápadné, často je jednoduše přehlédneme
Během čtení se ale můžeme potýkat i s další nečekanou komplikací. A tou jsou výkyvy nálady. Čtení, které nám dříve připadalo jako odpočinková činnost, je pro nás nyní otravou. Nepříjemnou činností, která v našem těle vyvolává frustraci, podrážděnost a způsobuje, že jsme netrpěliví. Pak už to jde postupně. Přestaneme se orientovat v čase, prostoru, a činnosti, které pro nás dosud byly na denním pořádku, pro nás budou představovat nečekanou komplikaci.

A právě v těchto malých detailech čeká rozuzlení celého onemocnění. Čím dříve je totiž začneme vnímat a reagovat na ně, tím větší šanci na léčbu nemoci máme. Jedná se o projevy, se kterými není radno si zahrávat. Proto bychom i při sebemenším podezření měli vyhledat pomoc lékaře. A nemusí se jednat jen o nás. Pokud takové problémy pozorujeme u blízké osoby, je dobré s ní navštívit odborníka. V tomto případě platí čím dříve, tím lépe.
Odborníci mají jasno: Veďte si deník
Pokud si některého z uvedených příznaků u sebe začnete všímat, není nic jednoduššího, než si tyto poznatky zapisovat. Pečlivě, pravidelně a detailně. Ve výsledku vám takový deník může u lékaře velmi pomoci. Pečlivé zapsání problémů, kdy k nim došlo a co je vyvolalo, dokáže lékaři velmi pomoci. Na základě těchto poznámek snadno odliší, jestli se jedná jen o obyčejnou únavu, nebo první příznaky kognitivní nedostatečnosti. Hodně ale může udělat také prevence. Gerontoložka Zuzana Šnajdrová se k tomu, jak se demenci bránit, vyjádřila následovně:
„Jsou obecná doporučení, která všichni všude slyšíme, ale při rychlém způsobu života, který vedeme, je nedodržujeme. Opravdu bychom se měli pohybovat v přírodě, nebýt zavření v kanceláři u počítače, mít dostatek spánku a navazovat mezilidské kontakty.“

Právě pohyb, pravidelné cvičení a čerstvý vzduch zlepšují prokrvení a kognitivní schopnosti našeho mozku. Také svoji stravu můžeme doplnit o potraviny, které podporují paměť a chrání naše nervové buňky před stresem. Mezi takové potraviny řadíme například zeleninu, bobulové ovoce, ořechy nebo ryby. A mozek bychom měli také pravidelně trénovat, a to nejen samotným čtením, ale i luštěním křížovek, hraním deskových her nebo řešením logických úloh.