Italská tlaková níže přinese do Evropy sníh. Meteorologové oznámili, kde a kolik ho čekat v Česku

Dlouhodobě nejchladnější měsíc je už skoro za námi. Vládu brzy převezme březen, měsíc očekávání nástupu jara, postupně zvyšujících se teplot a také neklamných známek toho, že se příroda opět probouzí ze zimního spánku. Nicméně jarní počasí bývá proměnlivé a nejisté, nezřídka se stane, že ještě na jaře nás dokáže nepěkně potrápit přívalem sněhu nebo mrazivými teplotami, zvlášť v noci.

Minulý týden se nesl ve znamení velkých mrazů, které potrápily celé Česko. Těm je však pro letošní zimu zřejmě definitivní konec. Arktický vzduch vystřídaly subtropické vlivy, takže teplotní skok byl opravdu značný. Nástup tlakové níže s sebou ponese zvýšený výskyt srážek, a nejvyšší polohy se tak zřejmě ještě dočkají nového sněhu, a to nejen u nás, ale také v celé Evropě.

Konec února pravděpodobně přinese srážky

V nížinách si vystačíme s deštníky, ale na horách by mohla přibýt sněhová pokrývka, které se v posledních týdnech moc nedostávalo. Mrazivé počasí s sebou nepřineslo srážky, a tak nesněžilo ani na horách. Do konce pracovního týdne tak meteorologové odhadují, že ve vyšších polohách od 700 m. n. m. dorazí sněhové, případně smíšené přeháňky a teploty se budou pohybovat jen pár stupňů nad bodem mrazu. Víkend by mohl přinést sněžení i v nižších polohách, protože se očekává opětovný pokles teplot kvůli studenému vzduchu přicházejícího od severozápadu.

Haldy sněhu však zřejmě očekávat nemůžeme. Četnost srážek bude spíše menší do maximálně 5 mm, a v některých oblastech Česka nespadnou srážky žádné. V nejvyšších horských polohách lze očekávat novou sněhovou pokrývku nejvýše několik cm. Vzhledem k vyšším nadmořským výškám lze předpokládat, že nejvíce sněhu napadne na vrcholcích Krkonoš nebo Jeseníků.

S nástupem března se očekává oteplení

Počátek příštího pracovního týdne by se měl nést v duchu teplejšího počasí. Ve druhém březnovém týdnu se očekává příliv jižního teplého vzduchu, díky němuž by měly denní teploty vystoupat až k 8 °C. Letošní březen by měl být dle odhadů teplotně průměrný, loňský výjimečný stav se zřejmě nebude opakovat. V roce 2024 totiž odborníci zaznamenali vůbec nejteplejší březen od roku 1961. Můžeme se těšit na zvýšený počet slunečných dnů a na postupné odpolední teploty i přes 10 °C. Konec března by měl být dle odhadu meteorologů spíše deštivý a celkově bohatý na srážky, proto se ve vyšších polohách opět může vyskytnout sněžení. Na sklonku měsíce by už mohly teploty útočit na hranici kolem 15 °C.

Zatímco v posledních letech se nezřídka stávalo, že přechod zimy do jara byl opravdovým teplotním šokem, letos by měl přerod ze zimy do jara probíhat mírně a pozvolně. To ocení především lidé trpící chronickými onemocněními, astmatem nebo srdečními poruchami. Pro ty jsou totiž extrémní teplotní výkyvy velkou zátěží. Nástup jara však začne být náročný pro lidi trpící alergiemi. V březnu tradičně začínají trápit alergeny ze stromů jako jsou břízy, topoly nebo duby. Nejhorší z uvedených je bříza, jejíž jehnědy jsou plné drobounkého pylu, který dokáže vítr roznést na velké vzdálenosti.

Letošní zimě zdá se brzy definitivně odzvoní. A i když se nezapsala do dějin podprůměrnými teplotami, i tak byla náročná. Ve velmi rychlých cyklech se střídaly chladné a teplejší dny. Tyto změny velmi zatěžovaly lidské zdraví. Ačkoliv se počasí nedá nikdy předvídat se stoprocentní jistotou, jsou meteorologové přesvědčení o tom, že nás žádné extrémy v březnu nečekají. Následující měsíc by měl představovat postupný přechod ze zimy do jara a měl by být teplotně i srážkově průměrný. Ale nakonec nám nezbývá nic jiného, než se nechat překvapit.