Nejen sousedé, už i my: Nová daň zasáhla miliony lidí a přepisuje cenovky. Teď jsou na řadě Češi

Daně jsou vždy nepopulárním tématem, zejména jde-li o jejich zvyšování nebo zavádění úplně nových položek, které budou vyšším daním podléhat. Některé kroky však nemusejí být nutně na škodu, zejména pokud jde o naše zdraví.

V posledních měsících se v Česku rozhořela debata o možné dani, která si klade za úkol zlepšit celkové zdraví naší populace. Podobné kroky už předchozí vlády podnikly v případě tabákových výrobků či alkoholických nápojů, tentokrát však jde o něco, co je běžně k dostání v každém obchodě a mohou si to za pár korun zakoupit i malé děti. Daň na tyto výrobky již zavedla řada dalších zemí, kde také přinesla zásadní výsledky.

Ochrana zdraví i úleva pro pojišťovny

Slazené nápoje jsou jedním z největších zdrojů přidaného cukru pro obyvatele vyspělých zemí. To platí také pro Česko, přičemž statistiky ukazují, že nadváhou či obezitou u nás trpí více než 60 % osob. Jedná se tak o třetí nejvyšší podíl v Evropské unii a není tedy divu, že se nad tímto problémem pozastavují i zákonodárci.

Za nadváhu mohou ve valné většině případů špatné stravovací návyky. Konzumace sladkých limonád u nás není ničím výjimečným. Najdeme je snad všude, od supermarketů, přes samoobsluhy na vesnicích, až po benzinové pumpy a restaurace. Přitom právě tyto nápoje výrazně přispívají k rozvoji obezity, diabetu 2. typu i ke vzniku kardiovaskulárních chorob.

Ministerstvo zdravotnictví tak zvažuje zavedení daně na slazené nápoje. Má se jednat o účinný způsob, jak omezit jejich spotřebu a nasměrovat alespoň část populace k pití zdravějších alternativ, jako jsou různé čaje, přírodní šťávy nebo čistá voda. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že daň na slazené nápoje je jedním z efektivních opatření, které může zlepšit veřejné zdraví Čechů.

Podle jedné ze studií Světové zdravotnické organizace (WHO) umí zdanění cukrem slazených nápojů snížit jejich spotřebu až o 20 procent. To má samozřejmě přímý dopad na snížení zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací cukru. Data se sledovala například v Mexiku, kde již po prvním roce zavedení “daně z cukru” klesl prodeje slazených limonád o 12 procent.

O finální podobě se u nás stále diskutuje

V České republice se o dani na slazené nápoje intenzivně diskutuje od minulého roku. Ve hře je hned několik variant zdanění, přičemž Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje, aby se daň vztahovala na všechny nápoje, které obsahují více než 50 gramů cukru na litr.

Sazba by pak měla činit 3,40 korun na litr a tato částka by měla růst s každými 10 gramy cukru navíc o 0,35 korun. V praxi by to znamenalo, že pokud oblíbená sladká limonáda obsahuje 100 gramů cukru na jeden litr, pak by tento litr zdražil přibližně o 5,40 korun. Dvoulitrová lahev nápoje by tak zákazníka vyšla přibližně o 11 korun dráž než doposud.

Odpůrci této daně však oponují tím, že za obsah cukru v nápoji přece nemůže běžný spotřebitel, ale výrobce. Mají tak za to, že místo zvýšení cen výrobků by měly státy spíše tlačit na výrobce, aby zvážili nové receptury a snížili tak obsah cukru ve svých produktech. Za neméně důležité považují i osvětu veřejnosti a podporu celkového zdravého životního stylu.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují úspěch

Takzvaná “daň z cukru” již byla zavedena v několika státech. Jako první tento krok podnikla Francie v roce 2012. Ačkoliv se doposud neví, zda měl nějaký přímý vliv na míru obezity v zemi, mnoho výrobců začalo upravovat své receptury a snižovat tak množství cukru v nápojích.

V roce 2018 se k Francii přidala i Velká Británie, která průběh těchto opatření také sledovala. Výsledky ukazují na snížení spotřeby cukru, ale také na příjem přibližně 240 milionů liber ročně do státní kasy. Tyto peníze jsou následně investovány do školních sportovních programů a vzdělávání v oblasti zdravé výživy.

V již zmíněném Mexiku byly výsledky ještě lepší, než se vůbec předpokládalo. Zdejší obyvatelé omezili konzumaci limonád o 12 procent hned v prvním roce. Roli zde hrají především vyšší ceny, které konzumenty odrazují.

Začátkem tohoto roku se k výše uvedeným státům přidalo i sousední Slovensko. To očekává, že opatření přinesou do státního rozpočtu více než 110 milionů eur ročně. Tamní politici uvádějí, že tyto finance budou následně využity v sociální oblasti.

Zdroje: iRozhlas.cz, Seznamzpravy.cz, ct24.ceskatelevize.cz, Novinky.cz