Už žádné dlouhé večery. Změna času přijde letos dřív a vezme Čechům jejich oblíbený sport

S příchodem zimního času se stmívá dřív, takže mnozí sportovci musí měnit své návyky. Zatímco v létě mohli nadšeně podávat své výkony venku, na podzim a v zimě je čeká gauč a dálkové ovládání. Ráno je tma, večer taky, a člověk místo sportu sahá raději po sladkostech a teplém čaji. To je ale potřeba změnit.

Posun času se sice technicky týká jediné hodiny, ale dopad na náš režim má mnohem větší. Náš organismus se musí vyrovnat s tím, že je dříve tma a s ní mizí motivace k aktivitě. Lidé, kteří byli zvyklí po práci vyrazit ven, najednou hledají výmluvy proč zůstat doma. Z jízdy na kole nebo běhání se stává dobrodružství s čelovkou a tělo si na gauč zvyká mnohem snáz než na pravidelný trénink.

Proč motivace klesá?

Tím, že se brzy stmívá, máme najednou kratší časové okno, kdy je možné venku sportovat. V létě máme po návratu z práce před sebou ještě asi dvě hodiny světla. Na podzim už to tak pozitivní ale není. Sotva stihneme přezout boty a už se šeří. Mozek navíc vnímá tmu jako signál k odpočinku a nutí tělo šetřit energií.

Kromě toho se jen málokomu chce v šeru běhat v prázdném parku nebo jezdit na kole mezi auty. Obavy o bezpečnost jsou sice přirozené, ale často je lidé také používají jako výmluvu. Z dlouhodobého hlediska si tím ale škodíme, jelikož se zhoršuje naše fyzická kondice a jsme paradoxně ještě více unavení.

Svoji roli pak hraje i sociální prostředí. V létě se snáze domluvíme s kamarády, abychom šli trénovat společně. Jakmile ale začne být venku tma, skupinové tréninky řídnou. Jenže bez pravidelného pohybu pouze přežíváme a zaděláváme si na zdravotní problémy. Navíc bez tréninku je pak i s příchodem jara mnohem psychicky náročnější začít opět něco dělat, jelikož vypadneme ze své naučené rutiny.

Jak se udržet v pohybu?

Pokud to chceme změnit a pohyb v našem harmonogramu udržet i na podzim a v zimě, je potřeba mít plán. Nestačí čekat, až přijde chuť na sport, protože ta se se zkracováním dnů nemusí dostavit nikdy. Zato ale pomůže, když si do kalendáře zapíšeme tři pevné tréninky týdně a ty se budeme snažit za každou cenu dodržet. Nemusí být ani moc dlouhé, ale důležité je zůstat konzistentní.

Zbraň, kterou stojí za to v tomto případě využít, je ranní světlo. Vstát o deset minut dřív a projít se na čerstvém vzduchu má větší účinek než byste čekali. Denní světlo nastartuje hormony a zlepší soustředění. Navíc tělo získá dávku vitaminu D, kterého je na podzim kritický nedostatek.

A když to večer venku zkrátka nejde, vyplatí se změnit sportovní disciplínu. Alternativou outdoorových aktivit je domácí posilování s vlastní vahou nebo jednoduchými pomůckami. Kruhový trénink s pěti cviky, třemi koly a krátkými pauzami zabere méně než půl hodiny a přitom posílí svaly a zlepší i náladu.

Pohyb jako prevence deprese

Naší motivací k pohybu by neměla být jen vidina hezké postavy. Podle studií pravidelná střední aktivita posiluje imunitu a snižuje riziko nachlazení, kdežto úplná nečinnost nebo extrémní výkon zase tělo oslabuje. Tři až čtyři krátké tréninky týdně tak bohatě stačí k tomu, aby naše obranyschopnost byla silná i v zimních měsících.

Krátké dny se zároveň podepisují i na psychice. Nedostatek světla souvisí s horší náladou a častějším výskytem podzimní deprese. Pohyb venku i domácí cvičení zajistí vyplavení endorfinů, kterým se ne nadarmo říká hormony štěstí. Opravdu stačí jen 15 minut fyzické aktivity denně k tomu, abychom se cítili mnohem lépe nejen na těle, ale také na duši.

Nezapomeňme ale, že s pohybem jde ruku v ruce také strava. Kdo celý den hladoví a po návratu z práce se přejí, bude mít jen těžko chuť cvičit. Dobře nastavený jídelníček podporuje aktivní režim a brání lenosti. Takže je potřeba zaměřit se jak na tréninkový plán, tak i na to, jak se během dne stravujeme.