Zapomeňte, co vás učili ve škole: 36,6 je mýtus. Tohle je nová normální teplota zdravého člověka

Odmalička žijeme v přesvědčení, že normální tělesná teplota činí 37 stupňů Celsia. Jenže takové tvrzení už nějaký pátek neplatí. Ukazuje se ostatně, že zdravý člověk nemusí mít ani teplotu 36,6 stupňů, což byla nová hodnota pro „normalitu“.

Studenokrevní živočichové nemají žádné mechanismy, které by udržovaly jejich tělesnou teplotu. Ta se tedy mění v závislosti na teplotě okolního prostředí. Proto se ostatně třeba takoví hadi rádi vyhřívají na sluníčku. Jenže lidé patří mezi teplokrevné živočichy. Udržení tělesné teploty nás sice stojí více energie, ale zase nejsme tak závislí na okolním prostředí. Ukazuje se ovšem, že už dnes neplatí to, co se říkalo dříve. Jaká je tedy normální tělesná teplota zdravého člověka?

Tělesná teplota lidstva klesá

V 19. století vědci zjistili, že normální tělesná teplota člověka činí 37 °C. V tom koneckonců žijeme dodnes. Jenže ve skutečnosti to už neplatí. V roce 2020 byla zveřejněna studie vědců ze Stanfordovy univerzity, která říká, že teplota lidského těla postupně klesá. Podle tohoto výzkumu, jehož autoři zpracovali data o tělesné teplotě zhruba dvou set tisíc lidí za posledních sto šedesát let, je dnes normálních 36,6 stupňů Celsia. Ve skutečnosti však ani tato hodnota tak úplně neplatí.

Tohle je normální teplota

Pokud žijete v tom, že existuje jedna univerzální teplota těla, jste na omylu. Záleží například na tom, kde ji měříte. Teplota našeho organismu směrem k povrchu klesá. Při měření v tělesných dutinách tedy bude logicky vyšší, než když ji budete měřit v podpaží. Rozdíl přitom může být až jeden stupeň Celsia. Navíc se naše teplota může mírně lišit v závislosti na denní době a individuálních faktorech. Každý člověk tak má optimální hodnotu poněkud jinou. Za ideální lze považovat rozsah 36,5 až 36,8 °C. U někoho ale nemusí být problematická ani teplota 35,8 stupňů a u dalšího 37 stupňů.

Proč se tělesná teplota snižuje?

Otázkou zůstává, proč se od 19. století tělesná teplota lidstva snížila zhruba o 0,55 stupně Celsia. Podle autorů studie ze Stanfordovy univerzity hraje roli větší množství faktorů. Dle americké lékařky Julie Parsonnetové, která tento výzkum vedla, se změnilo se prostředí, v němž žijeme (i teplota v našich domovech), stejně jako vystavení mikroorganismům a potraviny, které konzumujeme. Lidé se navíc mění i fyziologicky, přičemž na tělesnou teplotu má vliv třeba zvyšování tělesné hmotnosti.

Projevuje se však ještě jeden faktor, a to úbytek chronických infekcí. Zvýšení tělesné teploty je jedním z nástrojů organismu, který používá právě v boji s infekcemi. Pomáhá totiž likvidovat mikroorganismy. Vědci se každopádně domnívají, že do tělesné teploty možná zasáhnou i změny klimatu. To bude platit třeba v případě, že se objeví nové nemoci. Anebo staronové nemoci. V posledních letech se totiž hovoří o tom, že v souvislosti s rozmrzáním permafrostu ve studenějších oblastech hrozí i probuzení starých virů a bakterií potenciálně schopných nakazit člověka.

Kdy jsme v ohrožení života?

V současnosti stále hovoříme o zvýšené teplotě lidského těla v případě, když překročí 37 stupňů Celsia. Ačkoli je tato hranice relativní, pokud tělesná teplota stoupne nad 38 stupňů, tak již mluvíme o horečce. Ta může při dlouhém trvání či prudkém stoupání způsobovat závažnější potíže. V takových případech je doporučováno teplotu organismu snížit, pro což existují léky. Lze ale využít i studené zábaly nebo omývání. Jinak se ovšem většinou jedná o obranný mechanismus, takže se nedoporučuje snižování teploty za každou cenu (zvlášť do hodnoty 38 °C).

Pro zajímavost: Nejvyšší tělesná teplota, kterou člověk přežil bez následků, byla v roce 1980 naměřena 52letému muži hospitalizovanému s úžehem, jehož stav zřejmě ještě zhoršila konzumace alkoholu. Výše teploty? 46,5 stupňů Celsia!