Tato česká retro pochoutka obletěla svět a v Asii je megahit. Češi nechápou: Vždyť je to jen suchý rohlík

Mnoho z nás má tuto tradiční pochoutku spojenou se školními jídelnami nebo s prázdninami u babiček. Svého času jsme o ní moc neslyšeli, ale dnes se vrací do jídelníčků mnoha domácností. Ačkoliv se najde dost strávníků, kteří by ji nepozřeli, k překvapení některých z nás si získala poměrně dost fanoušků v různých koutech světa.

Uvedený pokrm je ve skutečnosti moučník a dalo by se říci, že rozděluje společnost na dva tábory. Jedna skupina lidí ho totiž miluje, zatímco druhá nesnáší. Inu, ve školních jídelnách nemusel chutnat každému, zato naše babičky jej často uměly připravit tak dobře, že se po něm jen zaprášilo. Pokud se správně připraví, tak je oblíbený zejména u dětí, jelikož je sladký a vláčný, až se rozplývá na jazyku.

V hlavní roli staré housky

Pokud patříte ke starším generacím, tak už nejspíše víte, že zmíněné jídlo není nic jiného než žemlovka neboli zemlbába. Dříve byla symbolem chudé kuchyně, protože se skládá jen z několika ingrediencí. Navíc jsou hlavní surovinou staré housky nebo jiný druh staršího bílého pečiva, který máme zrovna doma.

Jelikož v dřívějších dobách nebylo zvykem plýtvat jídlem, hospodyňky se snažily zpracovat všechny potraviny, které se doma nacházely. Pokud se tedy nestihly sníst všechny žemle dokud byly čerstvé, nebylo nic jednoduššího než z nich udělat zemlbábu. Po Vánocích se pak tento moučník připravoval také třeba z nedojedených vánoček.

Kromě starých housek, rohlíků, veky či jiného pečiva zahrnuje recept na tento sladký nákyp také jablka, vajíčka, mléko, skořici a cukr. Někteří lidé přidávají do žemlovky i další ingredience, aby ji vylepšili, třeba rozinky nebo ořechy. Uvedené suroviny však představují základ, který vám na přípravu lahodné zemlbáby bude bohatě stačit.

Moderní verze žemlovky

Asi nikoho nepřekvapí, že dnes se žemlovka připravuje v lepších restauracích často poněkud odlišně. Zpravidla obsahuje výše uvedené ingredience, ale forma, v jaké se podává, vypadá mnohdy jinak, než jsme zvyklí. I samotnou recepturu si profesionální kuchaři někdy upravují a přidávají do tohoto moučníku další suroviny, aby byl výsledek pro návštěvníka restaurace zajímavější. Tradičně se žemlovka připravuje v malém pekáčku či plechu, ve kterém se pak peče v troubě. Můžete se ale setkat i s moderní verzí zemlbáby, která se servíruje ve skleničce.

Jak žemlovka chutná cizincům?

S trochou nadsázky se dá říci, že tato česká retro pochoutka dobývá svět. Češi to ale moc nechápou. Vždyť je to jen suchý rohlík. Mnozí z nás možná žemlovku vnímají jako nudný pokrm ze starého pečiva, některé národy v ní však vidí jednoduchý moučník, díky němuž se předchází plýtvání potravin, a který navíc i výborně chutná.

Pokud bychom měli vybrat národy, kde si na žemlovce rádi pochutnají, tak bychom jako první nejspíše zmínili země východní Evropy, jako je třeba Rusko či Ukrajina. Nos nad tímto moučníkem však neohrnují například ani některé asijské národy. Například v Indii mají pokrm s názvem šahi tukra, který je prakticky obdobou naší žemlovky.

V Maďarsku se zase můžete setkat s pokrmem s názvem kenyérpuding, jenž je zemlbábě také velmi podobný. Najdou se však samozřejmě i cizinci, kterým žemlovka moc nechutná. Často jim přijde zvláštní právě skutečnost, že se jedná o staré pečivo, které je dle jejich slov pouze ochucené cukrem a doplněné jablky.

Existuje ale určitá pravděpodobnost, že zemlbába bude chutnat národům, které mají rádi francouzské toasty. Jistá podobnost žemlovky se slavným French toastem se rozhodně nedá popřít. Základem obou pokrmů je totiž pečivo namočené ve vejcích a mléce. Milovníky francouzských toastů by však mohlo odradit to, jak moc je žemlovka vláčná. Pro někoho to ale naopak může být pozitivum. Zkrátka sto lidí, sto chutí.

Zdroje: stream.cz, olomouc.rozhlas.cz, stoplusjednicka.cz, idnes.cz, irozhlas.cz