Zapomenutá rozhledna s výhledem na půl Česka: Znáte toto místo?

V Česku je více než pět stovek nejrůznějších rozhleden a další stále přibývají. Některé skvosty mezi rozhlednami přitom zůstávají nezaslouženě stranou pozornosti turistů. Na jednu z těch nejkrásnějších bychom vás chtěli upozornit.

Nejstarší českou rozhlednou je Templ v zámeckém parku Krásný Dvůr na Podbořansku. Tato památka je současně také nejstarší novogotickou stavbou u nás. Byla postavena v roce 1793 podle návrhu Jana Rudolfa Černína. Nejprve sloužila jako vyhlídka a později byla pojata jako památník generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad napoleonskými vojsky v bitvě u Lipska v roce 1813. Generálova pískovcová socha od Emanuela Maxe se nachází uvnitř rozhledny.

Z rozhledny lze spatřit i Alpy

Nejstarší kamennou rozhlednou je potom Josefova věž na úbočí hory Kleť v Blanském lese. Ta byla vystavěna v letech 1822 až 1825 a je z ní možné obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a část Šumavy mezi Prachaticemi a Českým Krumlovem. Za příznivých povětrnostních podmínek z ní lze dohlédnou až na vrcholky Alp.

Primát drží věž elektrárny

Nejvyšší mezi rozhlednami není žádná historická památka, ale věž elektrárny Ledvice nedaleko Teplic, která se tyčí do výšky 145 metrů a těsně pod jejím vrcholem je umístěn vyhlídkový ochoz. Prohlídka je zde možná ovšem jen po předchozím objednání. Na druhém místě, pokud jde o výšku, je potom známá televizní věž na pražském Žižkově, která má sice celkovou výšku 216 metrů, ale proti elektrárenské věži je umístěna v nižší poloze, takže na celkové vítězství nedosahuje.

Asi nejznámější rozhlednou je však slavná Petřínská rozhledna. Její stavbu inicioval Klub českých turistů, jehož členové se v roce 1889 účastnili Světové výstavy v Paříži, kde je fascinovala tehdy ještě poměrně nová Eiffelova věž. Rozhledna je proto její určitou kopií. Vlastní stavba v roce 1891 trvala dnes jen těžko uvěřitelnou dobu – pouhé tři měsíce. Rozhledna měří necelých 60 metrů a k výstupu do jejího nejvyššího patra je třeba zdolat celkem 299 schodů. Tedy pokud nepoužijeme výtah.

Skvost na pomezí Krkonoš

Ač by se nabízel opak, poměrně málo rozhleden je na našich nejvyšších horách Krkonoších. Najdeme zde pouhé čtyři, z nichž je nejnavštěvovanější Žalý poblíž Vrchlabí.

Mezi krkonošskými rozhlednami se ovšem skrývá doslova skvost, o kterém ví jen málokdo, neboť se nachází mimo nejfrekventovanější turistické trasy. Je jím rozhledna Štěpánka na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, která bývá pokládána za vůbec nejromantičtější vyhlídku a podle některých pramenů je také nejzobrazovanější rozhlednou na českých pohlednicích. Unikátní novogotickou stavbu najdeme na vrchu Hvězda nedaleko Tanvaldu.

Stavět ji nechal v roce 1847 známý kníže Camill Rohan. Následně stavbu pozastavil, protože mu podle tradované pověsti předpověděla cikánka, že po jejím dokončení zemře. To se nakonec skutečně stalo, kníže zemřel v roce 1892 měsíc po dokončení rozhledny. Dožil se však požehnaného věku 92 let.

Nechybí ani občerstvení

Štěpánka je sice jen 24 metrů vysoká, ale díky své poloze v nadmořské výšce 959 metrů na mořem poskytuje uchvacující výhled na okolní hory i daleko do české kotliny. Vidět je například hrad Bezděz. U rozhledny je v turistické sezóně k dispozici stánek s občerstvením. Za věží můžete také vidět torzo kamenného válečného kříže, který měl připomínat padlé vojáky německého wehrmachtu.

Výlet k rozhledně není nijak náročný. Po turistických značkách je možné k ní vyrazit jak z Tanvaldu a Příchovic, tak i z Kořenova, odkud vede cesta vhodná například pro dětské kočárky. Pohodlnější turisté mohou dojet až téměř k rozhledně také autem, zaparkovat se dá jen zhruba 300 metrů od ní u turistické chaty. Vhodná příležitost k návštěvě bude již brzy – jako každý rok se opět chystá hromadný novoroční výšlap na Hvězdu, vyráží se z Příchovic.

Zdroje: fajnvylety.cz, krkonose.eu, tn.nova.cz, novinky.cz, redakce