Tohle je zahradní ostuda roku. Češi si myslí, že to vypadá skvěle a nóbl, ale opak je pravdou

Tento způsob zkrašlování zahrad využívali již staří Římané, kteří v něm byli doslova mistry svého řemesla. Neobešla se bez něj žádná barokní zámecká a později ani klášterní zahrada. Dnes je populární také v městských parcích či v soukromých zahradách. Jenže ne vždy jejich majitelé dodržují ty správné zásady, které zaručí kýžený wow efekt. Naopak. Pokud svou snahu přeženete, mohou být výsledkem namísto obdivu kolemjdoucích a návštěv spíše posměšné úšklebky. 

Jak zajistit dokonalý efekt vaší zahrady? Vsaďte na jednoduchost a harmonii. A pokud máte v zahradě vysázené dřeviny, menší stromky či okrasné keře, zvolte pro její údržbu metodu, která není žádnou novinkou ani módním výstřelkem, ale je otestovaná staletími. I tady ovšem platí, že méně je někdy více. A tak si dávejte velký pozor, aby toto vaše umění nesklouzlo do různých podivných a přehnaných kreací, které budou lidem spíše pro smích. Ať už jde o zvířecí motivy, psů či dalších domácích mazlíčků, nebo například přehnané „šroubovice“ z olistěných větví, které ve finále nepůsobí vůbec originálně, ale navozují spíše dojem dokonalého kýče. O jakou estetickou metodu se vlastně jedná? Vsaďte na decentní dekorativní tvarování. 

Nejen ladit, ale i vynikat

Aby byl efekt zastřihování dokonalý, je třeba postupovat nejen pečlivě, ale také stříhat ve vhodnou dobu a kvalitními nástroji. Ještě bizarnější výsledek totiž nastane, pokud keře „pižláte“ tupou pilkou nebo stříháte nůžkami, které k tomu nejsou určené. Nejlepší jsou kvalitní, ostré zahradnické nůžky přiměřené velikosti nebo malá tvarovací pilka na elektrický pohon. Důležité je i to, aby zastřižené keře se zahradou ladily a vhodně vynikaly. Jako celek by mělo vše do sebe zapadat a působit harmonicky pro oko i duši.

Zvolte keře s malými lístky či jehličkami

Pro stříhání a tvarování ale nejsou vhodné zdaleka všechny dřeviny. Sáhněte po této metodě spíše v případech, kdy máte v zahradě vysazené stálezelené druhy, jako jsou tisy, cypřiše nebo zimostráz, známý píše pod názvem buksus. Mají totiž hustý porost a jen drobné lístky či jehličky, a tak je lze nejen zastříhávat jako klasické živé ploty, ale tvarovat do nejrůznějších podob. Třeba takový jednoduchý kužel vytvoříte mnohem snáze, pokud si na keř připevníte do jehlanu pár bambusových hůlek a nahoře je svážete. Můžete si také pomoci provázkem či drátkem, který omotáte několikrát kolem obvodu keře. Máte zálusk na kulovitý tvar? Pak jej zkuste vytvořit pomocí různých improvizovaných obručí.

Jako sochař tesá sochy

Pro „hrubší tesání“ se pak hodí i vavřín nebo cesmína, oblíbená kvůli svým jemným červeným plodům jako vánoční přízdoba věnců a svátečních váz s chvojím. Můžete se tak při tvarování doslova umělecky vyžívat podobně, jako když tesař tesá sochy do kamene. Můžete tak své zahradě dodat noblesu a šmrnc, a to buď od oka, nebo šablony, která lze sehnat ve specializovaných prodejnách nebo na internetu. Jestliže máte kreativního ducha a chcete stvořit malé dílko třeba v podobě sošky, pak si vytvořte formu z drátěného pletiva. Vyplatí se to nejen kvůli estetickému vjemu. Navíc by vám při neustálém dolaďování nemuselo ve finále z vašeho keře zbýt téměř nic. Forma se na keř nasadí po hrubém opracování do požadovaného tvaru, a pak už jen odstříhají přečnívající výhony.

Nesprávné tvarování keřů a dřevin

Keře by se měly stříhat po každé sezóně, aby se správně vytvarovaly. Vyhněte se ale jejich stříhání do stejné délky. Prostřih by měl keř krásně provzdušnit a umožnit optimální osvit všem větvím. Pokud totiž bude keř příliš hustý, osvit bude nerovnoměrný. Výsledkem bude, že některé květy budou velké a krásně barevné, jiné naopak drobné a s málo intenzivní barvou. Přílišná hustota listoví může také způsobit zadržování vody. V takovém prostředí se pak snadno rozšíří plísně a keř začne chřadnout. Podle odborníků pak není ani vhodné například na jaře tvarovat třeba šeříky, muchovník nebo okrasné mandloně. Vhodný je naopak takový ořez pro mochny nebo hortenzie.