Za týden to rozházejte po zahradě. Tráva poroste jako blázen a žluté skvrny zmizí samy

Trávník hustý jako koberec je pýchou každého zahradníka. Jenže realita je často jiná – místo sytě zelené trávy se na zahradě objevují žluté skvrny, plevel a polštáře mechu. Zaléváte, hnojíte, sekáte, a přesto trávník nevypadá jako z katalogu. Soused má přitom zahradu připomínající golfový trávník, takže si možná říkáte, co děláte špatně. 

Mnoho zahrádkářů přehlíží jednu zásadní věc, která může mít na růst trávy výrazný vliv. Půda pod trávníkem totiž může být příliš kyselá a travinám se v ní proto nedaří. Řešení je přitom překvapivě prosté – po jedné správné úpravě se trávník znovu zazelená.

Tahle vychytávka zachrání vaši zahradu

Onou tajnou přísadou je vápno, tedy vápnění trávníku. Tento osvědčený postup zlepšuje chemické složení půdy a tím i zdraví trávníku. Většina trav roste nejlépe v půdě mírně kyselé až neutrální s ideálním pH kolem 5,5 až 6,5. Pokud je zem příliš kyselá, trávník chřadne a místo něj se rozrůstá mech a plevel, který ho doslova dusí tím, že mu bere vodu i živiny. Vápnění tento problém řeší, protože zvýší pH půdy na optimální úroveň a potlačí tyto nezvané vetřelce.

Vápnění trávníku je nejlepší provádět mimo hlavní vegetační období. Ideální doba nastává brzy na jaře, tedy v únoru až březnu, než tráva začíná růst, nebo na podzim, v období od října do listopadu, po ukončení růstu. Častěji se doporučuje podzim, protože přes zimu se vápno v půdě lépe rozloží a na jaře nehrozí bílý povlak na trávě. Naopak uprostřed léta není vhodné vápnit, protože trávník je v plné vegetaci a takový zásah by mu mohl uškodit. Půda by při aplikaci neměla být zmrzlá, takže ani vápnění při mrazech není vhodné.

Postup je snadný

Než sáhnete po vápnu, je důležité zjistit pH půdy. Pokud je jeho hodnota nižší než 5,5, vápnění je namístě. Při vyšší hodnotě trávník zatím tuto úpravu nepotřebuje. Používá se mletý nebo dolomitický vápenec určený pro trávníky, nikoliv pálené nebo hašené vápno, které by trávu mohlo spálit. Dávka se odvíjí od kyselosti půdy – na silně kyselé půdě s pH pod 5,5 se doporučuje přibližně 0,5 až 1 kg vápna na 10 m², zatímco na mírně kyselé půdě postačí poloviční množství.

Při aplikaci je důležité vápno rovnoměrně rozhodit na trávník za suchého a bezvětrného dne. Po vápnění je nutné trávník důkladně zalít, aby se prášek vsákl ke kořenům. S další péčí, jako je hnojení nebo dosev, je vhodné počkat několik týdnů, aby vápno mladé rostlinky nespálilo.

Vápnění se liší i podle typu trávníků

Okrasné trávníky vyžadují vápnění jen zřídka, zatímco ty sportovní, které jsou vystaveny větší zátěži a častému hnojení, potřebují tuto úpravu častěji. Například na fotbalových hřištích se při silném zakyselení půdy jednorázově aplikuje i několik stovek kilogramů vápence. Běžný zahradní trávník se vápní pouze tehdy, když ho dusí mech, jinak vydrží i několik let bez této procedury.

Zvýšení pH půdy omezuje výskyt mechu a nežádoucích plevelů, což přispívá k lepšímu růstu trávy. Vápník pomáhá trávníku lépe vstřebávat živiny z hnojiv, což vede k jeho lepší kondici. Posiluje stébla trávy, takže trávník lépe odolává sešlapání i chorobám.

S vápněním to nepřehánějte

Vápnění by se nikdy nemělo provádět naslepo. Každoroční aplikace „pro jistotu“ může trávník oslabit, a proto je nutné ho provádět pouze tehdy, když je to opravdu potřeba. Při nadměrném množství vápna se půda stává příliš zásaditou, což může trávě naopak škodit a podporovat růst plevele. Hnojení by nemělo probíhat současně s vápněním, protože vápno může ovlivnit vstřebávání některých živin. Po vápnění je také nutné počkat několik týdnů s výsevem nového trávníku, protože čerstvé vápno může popálit klíčící semínka.

Zdroj: nkz.cz, living.iprima.cz, ireceptar.cz