Za socialismu to byla chlouba, dnes má cenu garsonky v centru Prahy. Kdo to má, je za vodou
Byl to sen všech tatínků, symbol prestiže i důvod soboty strávené leštěním na dvoře. Bylo to postavení, hrdost, kousek svobody na čtyřech kolech. A dnes, o několik dekád později, se tahle chlouba stala investicí snů.
Auto, které kdysi brázdilo silnice socialistického Československa, bylo víc než jen dopravní prostředek. Z vozidel, která tehdy stála pár desítek tisíc korun, se stávají sběratelské skvosty s hodnotou bytu v centru Prahy. A kdo je má doma – v garáži, pod plachtou nebo rovnou vystavené jako relikvii – je docela za vodou.
Veterán. Slovo, které dnes zní noblesně, elegantně a taky trochu luxusně. Ale v době, kdy se vyráběli, to byla prostě auta. Pro některé těžce vydřený sen, pro jiné příležitost ke každoročnímu opravování. Tatry, škodovky, wartburgy, žigulíky nebo dokonce volhy. Každé mělo svůj příběh, své mouchy, ale i osobité kouzlo, které se dnes vrací jako bumerang. Jen s pořádně tučnou cenovkou.
Zlaté české ručičky v akci
V době, kdy nebylo jednoduché auto vůbec koupit, natož ho mít, byl vlastník vozu skutečně váženým občanem. Nejdřív roky čekání ve frontě, potom neformální přídavky „bokem“ známému technikovi, a následně pravidelné soboty pod autem, v montérkách od oleje a s jelenicí na dokonalý lesk. Kdo uměl seřídit karburátor nebo si sám vyměnit ložisko, byl za hvězdu. A kdo měl garáž? Tak ten byl na úrovni dnešního majitele střešního penthousu.
Český kutilský duch ale dokázal mnohé. Díky němu přežilo nejedno vozidlo, které by jinde dávno skončilo na vrakovišti. A právě ta domácí péče, ten láskyplný vztah mezi člověkem a strojem, stojí dnes za tím, že máme tolik dochovaných kusů z té doby.
Od šíleného trabanta k pokladu na čtyřech kolech
Vezměme si třeba takový Trabant 601, auto, kterému se dřív posmívali. Dnes? Originální kousek v původním stavu může v aukci přesáhnout hranici 300 000 Kč. A pokud má dokonce málo najeto, originální tapecírunk a původní barvu? Připravte si víc, než byste dali za nové malé SUV.

A co teprve legendární Škoda 110R? Dvoudvéřové kupé, které bylo snem mnoha mužů i žen. Z auta, které se dalo kdysi pořídit za cenu průměrné výplaty, je dnes chlouba sběratelů s hodnotou přes milion korun. Podobně na tom jsou volhy, tatrovky, staré žigulíky nebo třeba i první favority. Pokud jsou ve výjimečném stavu a ideálně s minimálním nájezdem, jsou to investice, které rostou rychleji než kdejaký podílový fond.
Investice s duší
Sbírání veteránů není jen o penězích. Je to vášeň. Je to návrat ke kořenům, k době, kdy jízda autem znamenala něco výjimečného. Dnes je běžné sednout do auta a za hodinu být na druhém konci republiky. Ale zkuste to říct někomu, kdo měl v osmdesátých letech jet přes Tatry s rodinou, psem a kufrem na střeše. Každý kopec byl výzva, každé zrychlení radost a každá zatáčka zážitek. A právě ta romantika, to nadšení a nostalgie dnes dělají z veteránů něco víc než jen pojízdné relikvie.
Navíc co je lepší než investice, která vás nejen těší, ale i roste na hodnotě? Zatímco dnešní auta ztrácí hodnotu hned po vyjetí z autosalonu, veteránům roste cena s každým rokem. Samozřejmě, je potřeba o ně pečovat, chránit před korozí, občas vyměnit těsnění a nešetřit na originálních dílech. Ovšem odměnou je nejen spokojeně vrnící motor, ale i zájem sběratelů, kteří jsou ochotni zaplatit za raritu celé jmění.
Retro, které frčí
Trendy se mění. A zatímco některé věci mizí do zapomnění, veteráni se vracejí na výsluní. Mnoho mladých lidí, kteří dnes investují do starých aut, to nedělá jen pro zisk. Chtějí mít doma kousek historie, technické krásy, mechanické čistoty bez elektroniky a všech těch čipů, které dnes řídí úplně všechno.

Auta z dob socialismu mají navíc něco, co dnešní modely postrádají – duši. Když jedete starou škodovkou nebo tatrou, cítíte každou nerovnost, každý zvuk, každé zařazení rychlosti. Je to dialog mezi řidičem a strojem. A to je dnes zážitek k nezaplacení.
Máte ho doma? Gratulujeme!
A pokud jste ten šťastlivec, který má doma ještě po dědovi nebo tátovi auto z minulého režimu, které s láskou udržujete, věřte, že vlastníte malý poklad. Ať už je to ve stodole přikryté dekou, nebo pravidelně vyjíždí na veteránské srazy, jeho hodnota roste. A hlavně roste i jeho schopnost udělat radost. Vám, vašim dětem, možná i vnoučatům. Protože když kousek historie voní po benzínu a jede, je to víc než jen auto. Je to příběh. A ten se cení nejvíc.
S pojmem veterán se nejspíš setkáváte velice často a možná ho i denně používáte. Možná si myslíte, že pojmem veterán je správné označit jakékoliv staré auto, ale tak to není. Automobiloví veteráni jsou vozidla, která se dožila důchodového věku a mají dostatečnou hodnotu, aby byla udržována nebo restaurována.
zdroje: automuzeum.cz, registr-vozidel.cz, jablonecky.denik.cz, YouTube.com