Vypadají krásně, ale doma nemají co dělat. Lákají plísně, toxiny i škůdce. Přesto je má doma každý druhý
Pokojové rostliny mají do interiéru vnést život, odlehčit ho a poskytnout trochu přirozenosti a čistého vzduchu. Ne vždy však tomu tak je. Některé pokojovky totiž vypadají krásně, ale doma nemají co dělat. Lákají plísně, toxiny i škůdce. A přesto je má doma každý druhý.
Zelená do interiéru prostě patří. Je ale důležité ji do celého konceptu zasadit co nejvíce přirozeně. Křiklavě zelené stěny jsou spíše rušivým prvkem a mnoho lidí tak volí decentní rostliny. Zelená barva má totiž podle psychologů blahodárné účinky na naši psychiku. Umí uklidnit, zlepšit náladu a pokud jde o zelené rostliny, ty dokonce údajně zlepšují depresivní stavy. Rostliny v bytě však nejsou pro každého. Jsou lidé, kteří by se některým druhům měli spíše vyhnout.

Pokojovky nejsou pro každého
Jak jsme si již řekli, rostliny mají na lidskou psychiku skvělý účinek. Některé studie naznačují, že podobně pozitivně působí i na naše fyzické zdraví. Podle všeho totiž umí pročistit vzduch od toxických látek, nebo ho třeba přirozeně zvlhčovat. To vše má ale také negativní stránku. Vlhký substrát v květináči je živnou půdou nejen pro rostlinu, ale také pro celou řadu mikroorganismů, plísní nebo hub. U alergiků, astmatiků a citlivějších osob mohou tyto patogeny vyvolat alergickou reakci či astmatický záchvat.
Kromě plísní se ve vlhké půdě množí také různí roztoči, smutnice a další škůdci. Ti se pak snadno rozšíří po domácnosti. Kromě těchto obecných alergenů mohou potíže způsobit i samotné rostliny. Například takový velmi populární fíkus je silný alergen. Tedy konkrétně šťáva, která vytéká při zlomení listu nebo větvičky. Tato tekutina může vyvolat podráždění kůže, očí i dýchacích cest. Podobně jsou na tom také třeba difenbachie, filodendrony nebo některé druhy kaktusů.
Krásné, ale jedovaté
Další skupinou rizikových rostlin jsou ty, které jsou sice krásné na pohled, ale mohou být jedovaté. Tato skutečnost bývá často podceňována. Rostliny jsou vnímány jako přirozené, a tím pádem neškodné. Jenže opak je pravdou.
Typickým příkladem je tchynin jazyk (Sansevieria), extrémně populární květina do ložnic nebo kanceláří. Je nenáročná, čistí vzduch a dobře vypadá. Přesto jsou její listy mírně toxické. Mohou způsobit nevolnost, podráždění sliznic nebo průjem. U domácích zvířat, hlavně koček a psů, je riziko ještě vyšší.
Mezi další oblíbené, ale jedovaté druhy patří například monstery. Ty obsahují jehličkovité krystaly šťavelanu vápenatého, který po požití způsobuje pálení v ústech, otoky nebo i potíže s dýcháním. K velmi jedovatým pokojovkám patří i šplhavé potosy nebo krásně kvetoucí amarylis a kaly. Riziko se netýká jen domácích mazlíčků a dětí, ale i dospělých. K problému může dojít například při neopatrném stříhání nebo přesazování. Stačí malá ranka a kontakt s jedovatou šťávou může vyvolat silné podráždění.

Pozor také na vůni
Když už jsme si dali pozor na jedy a alergeny, je tu ještě jedno často přehlížené riziko – vůně rostlin. Mnohé druhy totiž silně voní, což může být pro někoho příjemné, ale pro jiného až nepříjemně dráždivé.
V malých a špatně větraných prostorách se vůně může koncentrovat a vést k bolestem hlavy, nevolnosti nebo poruchám spánku. To se týká nejen umělých vonných svíček, ale i samotných květin. Příkladem může být rýmovník, jenž je oblíbený pro svou pronikavou vůni mentolu a údajné léčivé účinky. Ale u citlivějších lidí může způsobit podráždění nosní sliznice nebo bolest hlavy. Silně aromatické květy má i voskovka (Hoya), přičemž její vůně může dokonce rušit při spánku. Do prostor alergiků, astmatiků nebo tam, kde člověk spí, nepatří jasmín a hyacint. Tyto rostliny totiž umí doslova provonět celý byt a způsobit tak i bolesti hlavy. Pokud tedy doma trpíte nespavostí nebo se často budíte s bolestí hlavy, možná by stálo za to podívat se, co vám kvete na parapetu.
Pokojové rostliny jsou krásné, ale ne vždy neškodné. Plísně v půdě, alergeny, jedovaté šťávy nebo dráždivé vůně – to vše jsou faktory, které bychom neměli přehlížet. Zvlášť pokud máme doma malé děti, domácí mazlíčky nebo trpíme alergiemi. Naštěstí existují i alternativy, například hydroponické pěstování nebo bezpečné, hypoalergenní druhy rostlin.