Nenechte se zmást: Vypadá to růžově, ale to nejhorší teprve přijde. Senioři jsou první na ráně

Představa dlouhého a naplněného života zní idylicky. Všichni bychom si přáli prožít co nejvíce let v plné síle a zdraví, obklopeni blízkými. V České republice se zdá, že se tento sen stává skutečností pro stále větší počet lidí. Údaje ukazují na pozoruhodný trend, který by mohl na první pohled vyvolat radost. Jenže za zdánlivě růžovou fasádou se skrývá alarmující skutečnost. Systém, který má zajistit důstojný život těm nejstarším, je na pokraji zhroucení. A právě ti, kteří si zaslouží největší péči a podporu, tedy senioři, jsou první na ráně.

Ještě nedávno bylo setkání se stoletým a starším člověkem v Česku něčím velice neobvyklým. Dnes se situace rychle mění. Jen za posledních sedm let se počet obyvatel, kteří oslavili sto a více let, zdvojnásobil. V loňském roce jejich počet poprvé překročiltisícovku.

Lidé se dožívají vyššího věku. Jak to vypadá podle statistik?

Aktuální statistiky České správy sociálního zabezpečení registrují přesně 1051 takovýchto důchodců, z toho drtivou většinu tvoří ženy. Nejstarší českou občankou je nyní Blažena Strachotová, která letos 9. února v Domě s pečovatelskou službou v Českých Budějovicích oslavila již 108. narozeniny.

Tento trend navíc neustane. Demografové očekávají, že počet stoletých a starších seniorů do budoucna poroste. Podle poslední projekce obyvatelstva Českého statistického úřadu by jich přes dvě tisícovky mělo být v roce 2035. Deset tisíc v roce 2066 a dvacet tisíc po roce 2085. Demograf Vysoké školy ekonomické Tomáš Fiala odhaduje, že počet stoletých a starších by do konce století neměl překročit 24 tisíc. Tyto optimistické předpovědi však platí za předpokladu pokračujícího poklesu úmrtnosti a kladného migračního přírůstku.

Kdo se o seniory postará?

Je zajímavé, že počet stoletých a starších seniorů zaznamenal velký propad v letech 2014 až 2018. Tehdy klesl téměř o třetinu. To bylo důsledkem první světové války, kdy se v letech 1915 až 1918 narodila méně než polovina dětí ve srovnání s rokem 1914. Sto let poté proto několik let po sobě výrazně poklesl počet osob, které se dožily stých narozenin.

Rostoucí počet velmi starých lidí s sebou přináší specifické a nákladnější potřeby. Úředníci si uvědomují, že zajištění důstojného života pro tuto skupinu je finančně náročné. Každému příjemci starobního důchodu, který dosáhl věku sta let, je důchod zvýšen o dva tisíce korun, což má pozitivní dopad na jejich příjmovou situaci. Pomáhat jim mají i další sociální dávky, například příspěvek na péči, který byl v tomto volebním období již výrazně navýšen.

Finance jsou ale jen jedna strana mince. Skutečná výzva leží v zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných, empatických a dobře finančně ohodnocených pracovníků, kteří budou schopni tuto péči poskytovat. Demografové varují, že stát by měl na rostoucí počet seniorů reagovat včas, a to nejen reformou penzí. Důležité je i dostatečně kompenzovat rodinné příslušníky, kteří se starají o své blízké seniory.

Průměrný věk prvorodiček stoupá

V dnešní době, kdy se průměrný věk matky pohybuje kolem 30 let a důchodový věk má být vyšší než 65 let, budou lidé, kteří by chtěli pečovat o své stárnoucí rodiče či jiné blízké osoby, zpravidla ještě v předdůchodovém věku. Kvůli poskytování této péče budou často nuceni zkrátit svůj pracovní úvazek nebo zcela opustit své zaměstnání.

Důležitou součástí péče o seniory je i dostatečná připravenost systému zdravotnictví na jejich specifické potřeby. Stárnutí populace je realitou, na kterou musíme reagovat už nyní. Nestačí pouze zajišťovat péči. Je potřeba podporovat prevenci, zvyšovat informovanost a zlepšovat spolupráci napříč zdravotními i sociálními službami, jak uvedl v dubnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek při představení Národního plánu rozvoje geriatrické péče do roku 2035.

Stát se cítí být připraven

Plán státu by měl zvýšit připravenost společnosti na stárnutí a péči o geriatrické pacienty. Kvalitní péči zajistí jen správné vzdělávání zdravotnických i sociálních pracovníků a zavádění vědeckých poznatků do praxe, jak zdůraznila Božena Jurašková, předsedkyně České geriatrické a gerontologické společnosti. Důležitá je také osobní odpovědnost každého za své zdraví.

Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů, ministerské plány vítá, ale připomíná, že pouhé publikování nestačí. Odborníci z její organizace se proto chystají řešit problém seniorů, kteří nevědomky užívají léky působící proti sobě, což by mohlo zlepšit jejich zdraví i přinést úspory zdravotním pojišťovnám.

„My totiž na všechno vytvoříme skvělé koncepce, ale za dalších deset let vytváříme nové koncepce k témuž tématu, protože se s ním mezitím nepohnulo. Tak doufáme, že se s tím tentokrát pohne,“ prohlásila Desatová.