Vyhněte se těmto běžným chybám při údržbě hliníkového nádobí
Základní výbavu každé kuchyně představují hrnce a pánve. Neustále jsou v permanenci při vaření polévek, omáček a dalších lahodných pokrmů. Velké oblibě se v posledních letech těší hlavně ty hliníkové, na které nedají dopustit ani zastánci zdravé výživy, dá se na nich totiž smažit bez tuku.
Moderní hliníkové nádobí se silnou vrstvou nepřilnavého povrchu si díky jeho vlastnostem našlo místo nejen u amatérských kuchařů, ale i u těch profesionálních. Vyrábí se jinak než v polovině dvacátého století. Dnes je zcela bezpečné, takže se o svoje zdraví nemusíte obávat. Vyžaduje však specifický způsob péče, aby se vám rychle neopotřebovávalo a vypadalo stále jako nové.
Plusy a minusy hliníkového nádobí
Hliníkové nádobí nabízí řadu výhod. Na rozdíl od litiny nebo nerezové oceli vyniká lehkostí, snadno se vám tak bude manipulovat i s většími hrnci či pánvemi. Díky jedinečné tepelné vodivosti se skvěle hodí pro rychlé vaření nebo ohřívání, což potěší všechny zaneprázdněné a věčně spěchající jedince. Bát se přitom nemusíte ani připálení nebo nerovnoměrného propečení pokrmů, opatřeno je totiž nepřilnavou vrstvou. K udržení teploty navíc potřebuje jen minimum energie, takže jeho provoz je ekonomický. Díru do kapsy vám neudělá ani samotné pořízení nádobí, pyšní se totiž výhodnou cenou. Jasnou volbu tak představuje především pro začínající kuchaře. Myslet však musíte na to, že hliník se řadí mezi měkké kovy, vyžaduje proto jemné zacházení. A může také reagovat na nejrůznější chemikálie.

Zapomeňte na myčku
Jestli chcete, aby vám hliníkové nádobí vydrželo, rozhodně ho nedávejte do myčky. Mohlo by totiž dojít ke zmatnění či dokonce zčernání jeho povrchu. Už po prvním mytí v myčce navíc ztrácí svůj vzhled, zešedne či dokonce zčerná. To není příjemné ani na pohled, ani na dotek. Běžnou součástí prostředků pro myčky nádobí jsou navíc alkalické látky, jejichž vlivem se silný oxidový film, který se nachází na povrchu hliníkového nádobí, odstraní. Bez něj pak materiál snadno reaguje s vodou a ničí se. Ba co víc, do jídla se kvůli tomu mohou začít uvolňovat škodlivé látky. Takže ho v podstatě můžete vyhodit, pokud nechcete ohrozit svoje zdraví.
Hliníkové nádobí proto myjte jen ručně měkkou houbičkou a hlavně jemným čisticím prostředkem. Rozhodně ho nedrhněte drsnými houbami, tvrdými kartáči ani drátěnkou, mohli byste nádobí nenávratně poškrábat. Hliník je totiž na škrábance velice náchylný. Pečlivě proto vybírejte i náčiní, které s ním – nejen během vaření – přijde do styku. Plastové, silikonové nebo dřevěné kousky mu nijak neublíží. Vyvarujte se naopak ostrých předmětů.

Povolejte přírodní pomocníky
Na hliníkovém nádobí jsou „dobře“ vidět nejrůznější fleky a usazeniny. Pokud potřebujete vyčistit skvrny od jídla nebo připáleniny, vsaďte na účinné bojovníky, které najdete přímo ve vaší kuchyni. Do misky nalijte 200 ml vody a přidejte tři lžíce citronové šťávy. Do ní hliníkové předměty na pět minut namočte. Citronová šťáva mimochodem pomůže i k vyleštění nádobí, stačí do ní hadřík namočit a hrnce jím přeleštit. Vyzkoušet můžete i octovou lázeň, která vznikne smíchání octu s vodou v poměru 1:1. Ta pomůže s odstraňováním odolných fleků i nevzhledné patiny. Skvěle funguje také roztok jedlé sody a vody. Dalším šikovným pomocníkem je obyčejná kuchyňská sůl. Čtyři lžíce povařte v litru vody a nádobí do ní opět ponořte na několik minut.
Na místě záleží
Důležité je také místo, kde hliníkové nádobí skladujete. Hliník není tak pevný jako nerezová ocel, lze ho snadno ohnout. Proto při vyndávání nádobí nevyvíjejte velkou sílu, ať nedojde k promáčknutí. Pokud bojujete s nedostatkem prostoru a musíte jednotlivé hrnce a pánve skládat na sebe, snažte se je alespoň oddělit měkkými materiály v podobě papírových nebo látkových utěrek. Vytvoří tak jakýsi nárazník a nedojde k jejich poškrábání. Hliník je náchylný také na tvorbu vodního kamene, po umytí proto nádobí hned osušte. Snažte se pro něj v kuchyni najít suché místo, významně tak prodloužíte jeho životnost.
Zdroj: Kupi, Bydlíme kvalitně, Uklizený domov