Všichni Češi jezdí do Chorvatska, přitom tahle země je o dost hezčí. Blíž a moře i pláže jsou 100× čistější

Podle statistik jezdí do Chorvatska každoročně až 900 tisíc Čechů a Chorvaté se vždy snažili českým turistům vytvořit co možná nejpřátelštější prostředí. Jste-li ale fanoušky čistého moře, upravených pláží a skvělého jídla, zkuste příště místo Chorvatska zajet trochu blíž ke slovinským hranicím. Navštivte malou zemi, která nabízí vše, co jako náročný i skromnější turista na dovolené oceníte – bezpečí, čistotu a krásné výlety.

Chorvatsko české turisty lákalo už jen proto, že od výjezdu jste u Jadranu do devíti hodin. Do země se navíc dostanete pohodlně autem. Češi byli dokonce mezi prvními návštěvníky Chorvatska. Existoval Klub českých turistů, který organizoval zájezdy na Jadran už na přelomu 19. a 20. století. Chorvatsko je známé svou krásnou přírodou, má bohatou historii a obyvatelé jsou zde velmi pohostinní. Je také gastronomickou velmocí. Jeho kuchyně se inspiruje jak jinak než středomořskou tradicí a výborná jsou i místní vína. Mezi turisty i Chorvaty je ale nejoblíbenější pálenka zvaná rakije.

Češi jezdí do Chorvatska už víc jak 100 let. Je pořád o co stát?

Český národ ale necestuje do Chorvatska jen za dovolenou a výlety. Mnozí z nich si v této zemi otevřeli vlastní podnikání, koupili apartmány a postavili několik hotelů. Existuje zde dokonce i několik typických českých restaurací, aby se tu turisté z Česka cítili doslova jako doma. I přesto, že je Chorvatsko stále tak oblíbené, turisté si pomalu ale jistě hledají i cestu mimo tuto notoricky známou destinaci. Místní letoviska jsou totiž v letní sezóně doslova narvaná k prasknutí a na mnoha místech to tu vypadá jako lidské mraveniště. Čím dál častěji si turisté také hledají čistější pláže, protože ty „profláknuté“ jsou podle nich plné nepořádku a naplavenin. „Ve Funtaně kousek od Puly je to děs. Humus. Nedá se koupat,“ postěžovala si např. na sítích jedna z českých turistek. Další ji následovala: „Tady u hotelu Delfín nám kvete moře. Je to všude, nebo se dá tady v okolí někde vykoupat lépe?“ Problémem je v posledních dvou letech také prudké zdražování. Podle chorvatského ministra jde ale hlavně o konkurenční boj.  Záměrně se podle něj prý mluví o vysokých cenách v Chorvatsku, aby turisté začali jezdit do jiných (konkurenčních) destinací.

Je blízko a cesta není zdlouhavá ani drahá

Turisty hodně opomíjené je Slovinsko. V posledních letech se to však trochu mění a i Češi už pomalu začínají jezdit do této krásné země. Z Brna v Lublani jste za pět hodin a cesta sem není nijak zdlouhavá ani drahá. Nejrychlejší trasa pak vede přes Vídeň. Do čeho musíte investovat, jsou dálniční známky. Potřebujete rakouskou i slovinskou. Z Prahy je cesta možná i přímější trasou přes jižní Čechy a rakouský Linz.

Slovinsko je až neuvěřitelně krásné a také známé pro své zajímavé lokace. Nabízí čisté moře i dokonalé upravené oblázkové pláže. Během návštěvy musíte rozhodně vidět i místní zurčící vodopády a okouzlující jezera. Například vodopád Peričnik je se svými 52 metry jedním z nejdelších slovinských vodopádů. Nachází se poblíž města Kranjská Gora a výjimečné na tomto místu je to, že se vodopádem můžete vyloženě procházet.

Moře ve Slovinsku je sice krátké, ale má nádherné pobřeží. Svou velikostí se samozřejmě nedá srovnat s chorvatským pobřežím, ovšem je mnohonásobně čistější a atraktivnější. Mezi nejkrásnější slovinská letoviska patří bezesporu Piran, kterému se říká i Město soli. Oblíbené jsou také lázně Portorož blízko Piranu, kde najdete zde spoustu sportovního vyžití. Za zmínku stojí i přístavní město Koper. To se totiž pyšní typickou středomořskou atmosférou a trochu se tu budete cítit jako v Itálii. Italština je zde navíc druhým oficiálním jazykem.

Největší výhodou slovinského moře je fakt, že na zdejším pobřeží není tolik turistů jako v Chorvatsku. Je také proti Chorvatsku České republice blíže a slovinská příroda je tu turistům doslova na dosah ruky. Půvabné Slovinsko má tedy na svém nepříliš velkém území téměř vše – čisté moře, vysoké hory a malebné vesničky, kde vás místní pohostí např. burkem, což je jejich typická pochoutka připomínající smaženou sýrovou či masovou taštičku.