Vláda zakázala prodej těchto jogurtů v Lidlu, Bille i Tescu. V regálech se přesto objevují

Všechny obchodní řetězce, které mají ve své nabídce potraviny, by měly zajistit, že nabízený sortiment obsahuje výhradně zdravotně nezávadné zboží. Běžnou praxí je, že produkty s blížícím se datem expirace jsou nabízeny s výraznými slevami. Datum spotřeby však není jediným faktorem, který má vliv na bezpečnost potravin.

Zásadní dopad na poživatelnost nabízených potravinářských produktů má samozřejmě i stav jejich obalu. To se týká zejména masných a mléčných výrobků. Problematické jsou přitom hlavně jogurty, jelikož jejich víčka jsou velmi křehká a špatnou manipulací může snadno dojít k jejich protržení.

Dříve byli lidé zvyklí nakupovat jogurty s poškozeným obalem se slevou. Samozřejmě obal nesměl být poničený nijak výrazně, ale drobné oděrky nebo trhlinky ve víčku pro mnoho zákazníků nepředstavovaly problém. Poté ovšem vláda zakázala prodej těchto jogurtů v Lidlu, Bille i Tescu a ve všech dalších obchodních řetězcích, jelikož takové produkty mohou být kontaminované nebo zkažené, a tím pádem i zdravotně závadné.

Ne vždy je na vině obchod

Větší pozor si spotřebitel musí dát, pokud kupuje celé plato jogurtů, kde se jeden produkt s natrženým víčkem snadno ztratí. K poškození obalu může dojít nevědomky při doplňování zboží či manipulaci se zbožím ve skladu. Zaměstnanci si toho nemusí všimnout a zákazník je pak rozladěný, když si z obchodu domů přinese potraviny, za které zaplatil, ale je riskantní je konzumovat.

K poničení obalu jogurtu může však snadno dojít i během převozu domů. Zákazník pak neví, zda už danou potravinu v tomto stavu koupil, nebo poškození vzniklo jeho vinou. Dávejte si proto pozor, pokud vkládáte jogurt do nákupní tašky společně s nějakým zbožím, které má trochu ostřejší hrany.

Při nákupu v obchodě si proto rozdělte produkty do dvou tašek. Do jedné vložte těžké potraviny a zboží s odolnými obaly, do druhé dávejte naopak lehčí a křehčí věci. Zároveň ale myslete na to, že i některé lehké potraviny mohou víčko jogurtu snadno propíchnout. Jedná se například o obyčejný obal od koření.

Co dělají supermarkety s poškozenými jogurty?

Ve chvíli, kdy dojde k poničení obalu jogurtu a zaměstnanci obchodu to zjistí, má podnik ze zákona povinnost stáhnout daný produkt z prodeje. Co ale s takto poškozeným zbožím dělat? Pokud si ho neodnese domů samotný personál, s největší pravděpodobností skončí v kontejneru. Mléčné výrobky, u nichž došlo k přerušení chladicího řetězce, nebo mají poškozený obal, jsou totiž automaticky považovány za odpad.

Je poněkud smutnou skutečností, že tímto způsobem se každý den vyhodí ohromné množství jídla. Ačkoliv neprodejné potraviny je často stále možné konzumovat, v případě mléčných výrobků je to trochu problematičtější. Ty se totiž po otevření, respektive narušení obalu, rychle kazí, tudíž je v takovém případě nezbytné spotřebovat je co nejrychleji.

Kdo kontroluje kvalitu zboží v obchodech?

Aby bylo zajištěno, že supermarkety i další obchody nabízejí zdravotně nezávadné potraviny, probíhají u nich jednou za čas úřední kontroly, které mají na starosti dozorové orgány, jež působí pod Ministerstvem zemědělství. V případě kontroly produktů v obchodních řetězcích je odpovědným dozorčím orgánem Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Cílem těchto kontrol je ověřit, zda obchody dodržují pravidla týkající se předcházení rizik, jež souvisejí s prodejem potravin. To znamená, že je kontrolována nejen nezávadnost nabízeného zboží, ale také například správnost jeho označení. Kromě těchto oficiálních úředních inspekcí je samozřejmě také nutné, aby kontrolu nezávadnosti prodávaného zboží prováděly kontinuálně i samotné obchody.

Zdroje: indes.cz, priroda.cz, potravinynejsouodpad.cz