Věc, kterou dělá většina lidí špatně: Co se děje s vodou při opakovaném ohřívání
Sledovat v Google Zprávách
Možná to děláte také – v rychlosti zapnete konvici s vodou, která tam zbyla od včerejška. Je to běžný zvyk, který většina lidí vůbec neřeší. Jenže opakované vaření může způsobit, že se ve vodě začnou hromadit škodlivé látky.
Převařování vody je osvědčený a spolehlivý způsob dezinfekce. Pokud vodu vaříme, mění se tím její složení. Jedno převaření vodě nevadí a může být i prospěšné, protože kromě dezinfekce ji také zbaví těkavých látek a plynů, které běžně obsahuje. Pokud bychom ale vodu převařili znovu, mohli bychom dosáhnout další změny složení, která už nemusí být žádoucí. Ve vodě, která je převařená více než jednou, se totiž mohou začít hromadit nebezpečné látky.
Složení vody z kohoutku
Voda z kohoutku není stoprocentně čistá, nemá vždy ideální složení a může obsahovat různé nečistoty, včetně chlóru, který se používá k dezinfekci vody, nebo hořčíku a vápenatých solí, které se usazují na vnitřních stěnách konvice. Kromě toho můžeme ve vodě v malém množství nalézt také těžké kovy, včetně zinku, olova a stroncia.
Co se děje při vaření vody?
Vařením vody se mění její složení. Dlouhým vařením a několikanásobným převařováním skutečně dochází k hromadění škodlivých látek, pokud se v ní tyto látky nacházejí. V tomto případě jde především o arsen a dusičnany, které se ve vodě opravdu vyskytovat mohou. Dále vařící se voda koncentruje minerální soli. Kapalina se při dosažení bodu varu odpařuje, ale soli zůstávají a shromažďují se. Jedná se o přirozený chemický proces, který můžeme vidět v momentě, kdy se soli srážejí a vytvoří vodní kámen.
Kvalita vody v Česku
Pravdou je, že pokud necháte v konvici vodu delší dobu stát a pak ji několikrát převaříte, zvyšuje se tím obsah chemických látek. To platí ale pouze v případě, že se tyto látky ve vodě již vyskytují. Pokud v ní nejsou, nemohou se v ní ani hromadit. V naprosté většině případů poskytují veřejné vodovody v Česku kvalitní pitnou vodu, kterou nejenže nemusíme převařovat, ale kterou se také nemusíme bát převařit znovu, pokud jsme si zapomněli včas zalít kávu nebo čaj.
Arzen a dusičnany v pitné vodě
Ačkoliv voda z kohoutku není destilovaná a může obsahovat různé nečistoty a minerály, není potřeba se při její konzumaci bát o zdraví. A to ani kvůli obsahu arzenu či dusičnanů. Monitoring kvality pitné vody a potravin prováděný Státním zdravotním ústavem ukazuje, že průměrný Čech ani zdaleka nevyčerpá povolené bezpečné množství arzenu a dusičnanů. Není tedy důvod se bát pitné vody, ani pokud projde opakovaným varem. Významnější zdroj arsenu totiž tvoří ryby, pivo a rýže. V případě dusičnanů se nám jich nejvíce do těla dostává z brambor, uzenin a piva. Obáváte-li se dusičnanů a arzenu, je zbytečné vylévat vodu, která prošla varem. Vhodnější je omezit spotřebu uzenin a piva.
Proč nevařit vodu opakovaně?
Přesto kromě zdravotních rizik existují důvody, proč bychom neměli vařit stejnou vodu několikrát. Každým dalším převařením se ve vodě hromadí minerály, které se proměňují v nerozpustný vodní kámen. Ten se pak usazuje nejen v konvici, ale dostane se i do našeho hrníčku. Přestože jsou tyto částečky pro naše tělo neškodné, je vhodné konvici pravidelně čistit, abychom si tak zbytečně nezkazili chuť nápoje. Navíc ve vodě převařené několikrát dokola chybí kyslík, bez kterého nemá například káva šanci rozvinout své aroma a bude chutnat stejně jako včerejší šálek. Po dvanácti hodinách stání totiž voda ztrácí své vlastnosti, má horší chuť a k přípravě dobrého nápoje se už prostě nehodí. Z hlediska úspory energie je také lepší vždy vařit jen takové množství vody, které zrovna potřebujeme.
