Tuto oblíbenou pokojovku má doma každý druhý. Jenže místo svěžího vzduchu šíří plíseň a vlhkost

Působí esteticky, zútulňují interiér a mnozí je považují za přírodní čističky vzduchu. Pokojové rostliny se v posledních letech staly běžnou součástí domácností a mnohdy zcela nahrazují dekorace. Přesto se může stát, že za jejich nenápadným vzhledem se skrývá problém, který si mnoho lidí neuvědomuje.

Zelené listy prosvětlují interiér, vnášejí do prostoru klid a působí harmonicky. Právě proto se staly nedílnou součástí moderních domácností i kanceláří. Pokojové rostliny dnes nejsou jen doplňkem, ale často záměrně voleným prvkem, který má podtrhnout atmosféru místnosti a přispět k pocitu pohody. Jejich výběr se tak stává otázkou nejen vkusu, ale i životního stylu. Některé druhy se staly natolik populárními, že je najdeme téměř v každé domácnosti. Zatímco jejich přítomnost působí na první pohled zcela přirozeně, pod hladinou běžné každodennosti se může odehrávat něco, co stojí za zamyšlení.

Jemný vzhled, skrytá hrozba

Mezi nejčastěji pěstované pokojové rostliny u nás patří druhy, které se na první pohled tváří nenápadně a bezproblémově. Fíkus, monstera nebo diefenbachie patří k nejoblíbenějším díky své odolnosti, nenáročné péči a efektním listům. Zároveň však právě tyto druhy představují určité riziko, které není na první pohled zřejmé. Všechny tři totiž sdílejí několik společných rysů: Mají nápadné, široké listy, které snadno zachytávají prach, potřebují vyšší vzdušnou vlhkost a zároveň jsou citlivé na přemokření.

Problém nastává ve chvíli, kdy je rostlina příliš zalévána nebo umístěna v prostoru bez dostatečné cirkulace vzduchu. V takovém prostředí začne postupně docházet k zahnívání substrátu, což je ideální prostředí pro vznik plísní, bakterií i roztočů. Kombinace vysoké vlhkosti, stojatého vzduchu a přebytečné vody v květináči vytváří mikroklima, které může mít nepříznivý vliv na lidské zdraví, zejména u alergiků a dětí.

Když voda nestačí odtékat

Ačkoliv se to může zdát jako detail, způsob, jakým je rostlina zasazena, má zásadní vliv na její zdraví i kvalitu vzduchu v místnosti. Pokud chybí drenážní vrstva nebo květináč nemá otvor pro odtok přebytečné vody, substrát zůstává dlouhodobě nasáklý a kořeny se dusí. Tento stav je nejen příčinou hniloby, ale také uvolňování nepříjemného zápachu a rozvoje mikroorganismů, které se následně mohou šířit vzduchem.

Rostlina, která za běžných podmínek zvyšuje vlhkost vzduchu přirozenou transpirací, se při přemokření mění v pasivní „houbičku“, která natahuje vodu ze svého okolí. Pokud je navíc umístěna u stěny nebo v rohu, kde se vzduch nehýbe, může dojít k tomu, že se na stěnách začne srážet vlhkost. V zimním období, kdy se méně větrá a okna jsou chladnější, je riziko vzniku plísní na zdech ještě vyšší.

Ticho, které nese vlhkost

Jedním z největších problémů je skutečnost, že proces zhoršování kvality ovzduší probíhá často velmi nenápadně. Rostliny nevykazují varovné známky okamžitě, jako je tomu například u plesnivých potravin, a změny v prostředí se odehrávají spíše nenápadně a pozvolna. Zvláště pokud má člověk více zelených rostlin v jedné místnosti, může docházet k pomalému, ale trvalému zvyšování vlhkosti. V kombinaci s nepravidelným větráním a těsnými okny jde o podmínky, které podporují nežádoucí biologické procesy.

Na první pohled se může zdát, že se nic neděje. Listy jsou zelené, rostlina roste a místnost působí útulně. Jenže pod povrchem se často odehrává něco úplně jiného. Vlhkost může začít kondenzovat na okenních rámech, objevují se tmavé mapy v rozích stěn a člověk si postupně všímá, že vzduch v místnosti působí těžce nebo zatuchle. Pokud nejsou tyto změny včas zaznamenány, může být náprava náročná a vyžadovat nejen úpravu péče o rostliny, ale i stavební zásahy.

Jak zachovat rovnováhu a předejít problémům

Klíčem k udržení zdravého prostředí je především prevence. Neznamená to, že by bylo nutné se těchto rostlin úplně vzdát, jen je potřeba k nim přistupovat s ohledem na podmínky prostoru, ve kterém rostou. Základem by mělo být pravidelné větrání, ideálně několikrát denně, a používání květináčů s drenáží. Vhodné je také kontrolovat stav substrátu – pokud zůstává dlouho mokrý, je namístě zalévání omezit.

Rovněž se doporučuje rostliny pravidelně otírat od prachu, čímž se snižuje jejich schopnost zachycovat nečistoty a zároveň se omezuje množení mikroorganismů na povrchu listů. Pokud je místnost velmi malá nebo špatně větraná, je lepší zvolit druhy s menšími listy a nižšími nároky na vlhkost, jako je například sansevieria nebo zamioculcas. Tak lze skloubit přítomnost zeleně s udržením zdravého a vyváženého mikroklimatu.