Toužila jsem po těle modelky a místo toho skončila na invalidním vozíku aneb Kdy se z touhy po krásném těle stává smrtelná nemoc

Touha po štíhlé a krásné postavě může někdy zajít až do bodu, kdy dieta hraničí s vážným nebezpečím. Místo těla modelky tak mohou ženy skončit na invalidním vozíku, upoutané na nemocniční lůžko nebo v péči psychiatrů.

„Začalo to nevinně,“ vypráví dnes třicetiletá žena, která si přeje zůstat v anonymitě.

„Chtěla jsem se jen dostat do formy. Nejdřív jsem omezila sladké, pak i pečivo, nakonec skoro všechno. A do toho jsem každý den cvičila, někdy i dvakrát. Když jsem cítila slabost, byla jsem na sebe pyšná, že překonávám vlastní tělo.“

Jenže hrdost brzy vystřídala realita v podobě ztráty menstruace, bolesti kostí, častých křečí a nakonec zlomeniny obratle při banálním pohybu. Lékaři jí diagnostikovali těžkou osteoporózu a poškození nervového systému. Dnes má trvalé omezení hybnosti a její cesta za vysněnou štíhlostí skončila invalidním vozíkem.

Extrémní cvičení a jeho dopady

Pohyb je neoddělitelnou součástí zdravého života, ale pokud se z něj stane posedlost, tělo se rychle dostává do stavu chronického přetížení. Nadměrné cvičení v kombinaci s nedostatkem kalorií vede k vyčerpání energetických zásob. Organismus se dostává do stresu, zvyšuje se hladina kortizolu a postupně se odbourává svalová hmota i zásoby minerálů.

Jedním z nejzávažnějších důsledků je oslabení kostí. Kosti nejsou pevné jen díky vápníku, ale i díky hormonální rovnováze a dostatku energie. Pokud tělo trpí dlouhodobým energetickým deficitem, přestává produkovat estrogen a testosteron v normální míře. To narušuje hustotu kostní tkáně a vzniká osteoporóza. Jde o nemoc, která se nemusí projevit hned. Často ji odhalí právě první zlomeniny. U mladých žen, které drasticky hubnou, je paradoxně riziko stejné nebo vyšší než u postmenopauzálních žen.

Neurologické následky hladovění

Extrémní diety v kombinaci s přehnanou fyzickou aktivitou nezpůsobují jen ztrátu svalů a kostní hmoty. Podobným chováním trpí i mozek. Ten potřebuje ke správné funkci obrovské množství energie. A pokud ji nemá odkud vzít, začne strádat. Objevují se tak první neurologické problémy, které začínají křečemi, závratěmi nebo poruchou pozornosti. Postupně však může dojít i k trvalému poškození nervů, což se projeví necitlivostí končetin, poruchami chůze a zhoršenou koordinací pohybů.

Některé studie prokázaly, že dlouhodobá anorexie a bulimie mohou vést ke změnám mozkových struktur. Mozek doslova zmenšuje svůj objem a dochází k úbytku šedé hmoty. Tento proces je sice částečně vratný, je ale důležité se co nejdříve stravovat řádně a vyváženě. V opačném případě mohou být neurologické následky trvalé.

Anorexie a bulimie jako systémová onemocnění

Anorexie a bulimie nejsou jen „problémem s jídlem“. Jde o komplexní psychiatrická onemocnění s vysokou mírou úmrtnosti. Anorexie patří mezi poruchy s nejvyšší mortalitou ze všech duševních chorob. Podle některých odhadů až 10–15 % pacientek umírá v důsledku selhání organismu či sebevraždy. Bulimie zase přináší riziko elektrolytových poruch, které mohou vést k zástavě srdce.

Tyto poruchy často vznikají nenápadně, většinou jako snaha „trochu zhubnout“. Člověk ale rychle sklouzne k extrémům, které vidí na sociálních sítích. Postupně přestává fungovat menstruační cyklus, narušuje se imunita, zvyšuje se náchylnost k infekcím. K tomu se přidají i deprese, úzkosti, izolace od okolí. Z nevinné touhy po dokonalé postavě se tak stává spirála, z níž je opravdu těžké se dostat.

Kdy se ze štíhlosti stává invalidita

Kombinace extrémního cvičení, dlouhodobého hladovění a poruch příjmu potravy vede k postupnému rozpadu organismu. Nejprve přichází únava, křeče, oslabení imunity. Poté se přidávají zlomeniny, chronické bolesti zad a kloubů, problémy s rovnováhou. V nejtěžších případech dochází k trvalému neurologickému poškození a pacienti končí s omezenou pohyblivostí. Někdy až na invalidním vozíku.

Lékaři proto varují: Cesta k vysněné postavě nesmí vést přes hlad a bolest. Tělo si pamatuje každou minutu utrpení a dokáže vrátit účet s mnohaletým zpožděním.

Zdroje: Nzip.cz, Psychiatriepropraxi.cz, Zdravazona.cz, iDnes.cz