Toto nádobí máme doma všichni. Naservírovat v něm návštěvě jídlo vás bude stát respekt i pověst
Jsou chvíle, kdy chuť není všechno. Kdy rozhoduje první pohled. A kdy i ten nejvoňavější domácí pokrm ztrácí své kouzlo jen proto, že jste ho naservírovali ve špatné nádobě. Přitom jste vařili s láskou, připravili vše s péčí, ale stačila jediná špatná mísa a celkový dojem je pryč. Nezachrání to ani ubrus, ani zlatý příbor.
Plastové mísy má doma snad každá domácnost. Lehké, nerozbitné, skladné. Ideální na těsto, salát, okurky, jablka. Jenže jejich místo je jasné, pracovní plocha kuchyně, lednice nebo spíž. Nikoli slavnostní stůl. Přesto je občas vidíme tam, kde by měly stát keramické mísy, dřevo nebo sklo. A právě tehdy se z praktického pomocníka stává společenský přešlap.

Plast na stole je jako pantofle v divadle
Vypadá to možná přísně. Ale stejně jako byste na ples nešli v tričku, i servírování jídla má své určité normy. A plastová mísa k tomu prostě nepatří. Působí lacině, nedůstojně a neesteticky. I když hosté nic neřeknou, jejich podvědomí si to zapamatuje. Sociální signály, které vysíláme prostřednictvím nádobí, nejsou jen výmyslem snobů. Podle výzkumů z oblasti psychologické estetiky má způsob prezentace jídla přímý vliv na to, jak ho vnímáme, nejen chuťově, ale i emocionálně. Studie publikovaná v časopise Appetite ukázala, že stejné jídlo podávané na elegantním porcelánu chutnalo účastníkům výrazně lépe než na plastu.
A dává to smysl. Když někoho zveme k sobě domů, chceme mu dát najevo, že si ho vážíme. Že jsme si dali práci. Že jsme mysleli i na to, co se možná nezdá důležité. A i když máme doma výborný domácí chléb, skvělé pomazánky nebo sezónní ovoce, pokud je naservírujeme v plastové míse, která pamatuje Silvestr 2007, všechno úsilí může vyznít naprázdno.
Plastové nádobí se do domácností dostalo po druhé světové válce. Bylo revoluční, lehké, levné, odolné. V 70. a 80. letech se stalo symbolem praktičnosti a často nahradilo těžké sklo nebo porcelán. Jenže zatímco tehdy působilo moderně, dnes na stole vypadá nepatřičně. Esteticky i ekologicky. V době, kdy se vrací keramika, dřevo a udržitelný design, plastová mísa na stole prostě nemá co dělat.

Stůl jako z Pinterestu
Samozřejmě, ne každý má kredenc plnou designového nádobí. A není to potřeba. Existuje spousta cenově dostupných možností, které působí vkusně a přitom prakticky. Skleněné mísy, kamenina, jednoduchý porcelán nebo dřevo. Jsou krásné i funkční. A hlavně, nebudí dojem, že jste si odskočili s miskou z šatny.
Zajímavostí je, že právě v posledních letech se vrací trend „slow hostingu“, který klade důraz na jednoduchost, pomalé vaření a estetiku podávání. Jde o oslavu detailů, které vytvářejí atmosféru. A právě mísa, byť jen jedna, v ní může sehrát hlavní roli. Buď jako tichý elegán, nebo jako nechtěný sabotér.
Z kuchyně ano. Na stůl nikdy
Na závěr si zapamatujte jednoduché pravidlo: Plastová mísa může být nejlepší kamarádka vaší kuchyně, ale nemá co dělat na stole, kde sedí hosté. Nechte si ji na kynutí těsta nebo přípravu zeleniny. Může být neocenitelným pomocníkem při vaření, ale v okamžiku, kdy ji postavíte na stůl jako místo pro servírování, může veškeré úsilí, které jste do jídla vložili, ztratit na váze. A to, co by mělo být krásně aranžované a s láskou připravené, může být nenávratně znehodnoceno laciným vzhledem plastu.
Pokud máte zájem o vytváření nezapomenutelných kulinářských zážitků, investice do kvalitního servírovacího nádobí je malým, ale důležitým krokem, který ukáže vašim hostům, že na každém detailu záleží. Ať už jde o skleněnou mísu, elegantní keramiku nebo rustikální dřevěné talíře, správné nádobí přidává na vážnosti a vkusu.
V konečném důsledku jde o to, aby váš stůl odrážel vaše úsilí a náklonnost vůči hostům. Není nutné mít plnou sbírku designového nádobí, ale jako v každé jiné oblasti života i tady platí: detaily dělají rozdíl.
Zdroje: cooldecor.cz, prozeny.cz, 7tacos.cz