Toto město má nejzachovalejší židovskou čtvrť v ČR. Jezdí tam turisté z celého světa

V české krajině se rozpínají města a vesnice celé řady různých podob. Z drtivé většiny z nich nicméně sálá křesťanská historie. Ta bývá přítomná na každém kroku především v historických obecních centrech. Ani Židé ovšem na naši malebnou zemi nezapomněli, když se plánovali zabydlet. Přirozeně zde potom stavěli i budovy sloužící k náboženským účelům, které mnohdy vypadají fenomenálně.

Jednu z nejzachovalejších židovských čtvrtí byste našli v jihovýchodní části kraje Vysočina, který je často trochu opomíjený. Rozhodně byste na něj však při zapisování výletů do kalendáře neměli zapomínat. Návštěvníkům ze všech kontinentů nabízí plno krás. Mezi ně bezpochyby patří město Třebíč, které by měl navštívit alespoň jednou za život každý občan České republiky.

Překrásné město plné skvostných artefaktů je pastvou pro oči

Třebíč je půvabné město, které je zasazeno na jihozápad Moravy do stejnojmenného okresu. Protéká jím řeka Jihlava. Jedná se o druhé největší a nejlidnatější město kraje. Žije v něm přibližně 35 tisíc obyvatel. Koruna za prvenství patří samotnému krajskému městu, kterým je Jihlava. Z Třebíče je to do ní přibližně půl hodiny cesty autem. Proč se jedná o pastvu pro oči?

V Třebíči totiž narazíte na celou řadu architektonického bohatství. Bazilika sv. Prokopa ohromí návštěvníky svou robustností, Třebíčský zámek potěší milovníky románsko-gotického slohu a náhorní plošina Hrádek poskytne turistům oázu klidu a působí jako balzám na nervy. Odpočinout si tam chodí i místní.

Další lokalitou, kde se hojně vyskytují úctyhodné památky, je Karlovo náměstí. Na jeho okraji najdete malebnou budovu Fuchsovy spořitelny nebo překrásnou radnici. Ta sice nedosahuje tak neskonalé krásy, jakou se může chlubit například radnice v Liberci, avšak určitě stojí za návštěvu. Velmi pěkné jsou i tamější domy. Mezi nejvýznamnější se řadí malovaný dům či národní dům. V neposlední řadě se zde vyskytuje sousoší svatých Cyrila a Metoděje, které spatřilo světlo světa díky veřejné sbírce.

Zapomínat by se nemělo ani na městskou věž u kostelu sv. Martina z Tours. Její výška činí obdivuhodných 75 metrů. Svou návštěvou byste měli posvětit i další třebíčské kostely. Jsou jimi kostel Proměnění Páně při klášteru v Otmarově ulici, Třebíčský evangelický kostel na Bráfově třídě či roztomilý kostelíček s kaplí povýšení sv. Kříže na Strážné hoře. Z náboženských staveb stojí za zmínku ještě pravoslavný chrám sv. Václava a sv. Ludmily. Leží pod městským hřbitovem na Gorazdově náměstí.

Tento unikát je magnetem na turisty z celého světa

Možná si v hlavě říkáte, že se toho do Třebíče snad ani nemůže vejít více. Byli byste však na omylu. Teprve se dostáváme k jedné z hlavních dominant města, kterou je židovská čtvrť. Ta je tvořena ze 123 dochovaných domů, které se rozprostírají na ploše 4 hektarů. Mezi nejnavštěvovanější budovy patří přední synagoga na Tichém náměstí, masné krámy, židovská škola, chudobinec, radnice nebo židovská nemocnice. Za úplně nejcennější budovu nicméně bývá označována zadní synagoga na Blahoslavově ulici. Na jejích stěnách se nachází vzácné malby, které byly malovány bez použití šablon. Na stropě je přítomna barokní štuková výzdoba. Zadní synagoga si prošla tvrdou historií. Jen asi dvacet let po jejím dostavení jí byla na příkaz hraběte Valdštejna stržena zeď. Karel z Valdštejna ji však později zase obnovil. Nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli.

Unikátnost celé čtvrti dokazuje fakt, že je zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na tomto seznamu najdete i místní židovský hřbitov a baziliku sv. Prokopa.

Židé byli neodlučitelnou součástí třebíčské historie

Židé patřili k Třebíči pravděpodobně již od roku 1101. Dle předpokladu historiků se tam usadili po vybudování benediktínského kláštera. První písemná zmínka o nich však pochází až z roku 1338.

Složitý život měli již před druhou světovou válkou. V roce 1723 nařídil tehdejší třebíčský pán zbudovat ve městě židovské oddělené ghetto. Židé byli nuceně přesunuti do Zámostí a měli přísný zákaz bydlet jinde. Jelikož se židovská čtvrť nesměla rozšiřovat, domy zde rostly do výšky. Dalším kritickým zlomem v historii třebíčských Židů byla nacistická okupace. Z koncentračních táborů se jich bohužel vrátilo jen pramálo, a tak čtvrť zanikla.

Zdroje: turistickamapa.cz navylet.cz npu.cz visittrebic.eu kudyznudy.cz wikipedia.org