Toto jméno jsme dřív nesnášeli. Vzpomínáte? Dnes je na něj v porodnici fronta jak na tuzexové džíny

Když tohle jméno zaznělo nahlas, ještě před pár lety se tomu ostatní buď smáli, nebo si rovnou ťukali na čelo. Teď ho chtějí všichni. Porodnice jsou plné dětí, které nosí jména jako z jiné doby. A taky že ano – jsou totiž často po prarodičích.

Ještě nedávno by se za tahle jména děti styděly. Doma by jim říkali jinak, přátelé by vymýšleli přezdívky a okolí by si říkalo, jak jsou zastaralá. Ale něco se změnilo. Česko se navrací k dřívějším dobám i jménům typickým před 40 lety. A teď, v roce 2025, zažíváme tichou revoluci, kterou nikdo nečekal. Všichni se totiž zbláznili – a začali to chtít zpět.

Nečekaný návrat z minulosti

Jména, která kdysi patřila k nejčastěji používaným, zažívají obří návrat. Nejde ale jen o chvilkovou výstřední vlnu – Češi zřejmě přesedlali z exotických jmen na ta typicky česká a tradiční. V módě jsou jména našich babiček, prababiček, ale i pradědečků. Co na tom, že před pár lety se při jejich vyslovení všichni ošívali? Dnes jsou symbolem elegance, síly, hrdosti a úcty k našim kořenům.

Velkou pozornost poutá jméno Marie, které bylo ještě před sto lety nejběžnějším jménem vůbec. V posledních letech jako by na něj lidé zapomněli. A teď? Návrat na výsluní. Zatímco ještě nedávno vévodily seznamům jmen Sofinky, Emy a Oliverové, teď je nahradila smršť retro jmen. Kromě Marie jsou oblíbené i Emilie, Růžena, Anežka, Božena nebo například Josefína.

U chlapců se zase čím dál častěji objevuje Josef, Karel nebo František či Evžen. A není to jen výstřelek malého okruhu lidí. Trend zasahuje všechny vrstvy společnosti.

Proč takový obrat?

A co se změnilo? Odborníci tvrdí, že jde o snahu vrátit se ke kořenům, k tradici a autenticitě. Jména jako Marie nebo Josef v sobě nesou něco „českého“, známého a hřejivého. Lidé si k nim dokážou vytvořit vztah. Navíc zní krásně, jsou nadčasová a působí elegantně i v dospělosti.

Lidé už měli plné zuby toho, že kamkoli přišli, slyšeli stejná jména stále dokola. Všude samá Sofie, Natálie a Sárinka, každý druhý kluk Sebastian nebo Oliver. To, co mělo původně znít originálně, světově a svěže, se během pár let stalo natolik běžným, až ztratilo své kouzlo. Rodiče proto začali hledat jména, která mají duši – a našli je právě v minulosti.

Jméno jako gesto k prarodičům

Za některými volbami jmen stojí i hluboké emoce. Rodiče často pojmenovávají své děti po prarodičích – jako poctu, jako gesto úcty nebo symbol propojení generací napříč rodinou. Co dřív působilo staromódně, je dnes pro mnohé Čechy způsobem, jak předat dál rodinný odkaz a tradici.

„Když se narodila naše dcera, věděli jsme hned, že to bude Růžena. Moje babička to jméno nosila celý život s noblesou. Teď ho bude nosit i naše malá,“ svěřila se maminka Lenka.

A podobné příběhy nejsou výjimkou. Rodiče volí retro jména s hrdostí – nejen kvůli zvuku, ale hlavně kvůli tomu, co jim šeptá jejich srdce. A babičky? Ty pláčou. Ale tentokrát štěstím. Není to ale jen dojemné gesto. Mnohdy pomáhá retro jméno rodinám znovu se spojit, překlenout roky odcizení nebo napjaté rodinné vztahy. Jméno se tak stává nejen pojítkem, ale také symbolem toho, že nový začátek je možný vždy.

Retro je v kurzu

Kdo by to byl řekl, že jména, která jsme ještě nedávno považovali za přežitá, se stanou hitem? Ano, právě dnešní hipsteři a moderní rodiče totiž volí místo Sofií a Oliverů jména jako Anežka, Karel nebo Růžena – a dělají z toho módní hit.

Proč? Protože být originální znamená odlišit se od davu. A co je originálnější než jméno, které vám do života vnáší dávku historie, příběhu a osobitosti? Retro jména jsou vlastně takovým vintage kouskem z rodinné skříně – něco, co má duši a styl, a zároveň si po celé roky drží svou úroveň. Je to trochu jako mít v šatníku perfektní staré džíny, které má jen málokdo.