Toto chutné japonské ovoce si můžete vypěstovat na zahradě i vy

Exotické ovoce je v posledních letech na pultech českých obchodů stále častější komoditou. Pořídit si tak můžete i naši, což jsou plody původem z Asie. I Čechům přitom velmi chutnají. Navíc si je můžete sami vypěstovat.

Naši je český přepis anglického nashi. Jedná se o ovoce, které se označuje rovněž jako „japonská hruška“. Tento název je ovšem mírně zavádějící. Ačkoli se skutečně v Zemi vycházejícího slunce dnes pěstuje nejčastěji, jeho původní domovinou je Čína. Pochází každopádně ze stromu, který se nazývá hrušeň písečná (Pyrus pyrifolia). Ten je přitom podobný našim hrušním a jabloním. Stejně „rozkročen“ je navíc i plod, který se ostatně někdy označuje jako „hruškojablko“. Jak tedy vypadá a jak chutná?

Je naši hruška, nebo jablko?

Plody naši mají žlutou či světlezelenou barvu a bývají pevné. Vzhledem tak připomínají jablko, byť je jejich tvar mírně oválnější. Pokud ovšem naši ochutnáte, zjistíte, že chuťově převládá zralá hruška. Milujete-li tedy právě toto ovoce, máte možnost vyzkoušet zase něco nového. Dužina je totiž velmi šťavnatá a oblíbená. Navíc si skutečně nebudete muset zvykat na nové, atypické chutě, protože naši je jako evropská hruška, jen šťavnatější a dle někoho i o trošku sladší.

Upozorňujeme: ačkoli plody mají obvykle hmotnost 150 až 200 gramů, některé odrůdy mohou vážit i 1 kg. Ty ovšem v ČR s největší pravděpodobností neseženete.

Naši ve vaší kuchyni

Vzhledem k výše zmíněnému je zjevné, že naši můžete konzumovat jako naše hrušky a jablka. Nejvíce je doporučováno jíst je za syrova. Pak si také uchovají nejvíce účinných látek, kterých ostatně neobsahují přehnaně mnoho (viz níže). Potřeba je každopádně není ani loupat. Pokud tak ovšem učiníte, budou dané plody sladší, protože slupka jim dodává mírně kyselou chuť. Dát si je můžete samotné, ale hodí se rovněž do ovocných salátů, kompotů nebo jako příloha ke sladkým pokrmům.

Pokud naši nakrájíte, doporučuje se jej zakapat citrónovou šťávou. Pokud tak totiž neučiníte, poměrně rychle zhnědnou, což je ovšem pouze estetický problém. Použít je přitom můžete i v odšťavňovači. Ačkoli se naši někdy doporučuje rovněž do zavařenin či dušené ke zvěřině, tepelná úprava není ideální. Jedná se totiž o ovoce, které vlivem tepla poměrně výrazně ztrácí chuť, takže by vás mohlo jeho použití tímto způsobem zklamat. Jinak je ale jeho kuchyňské uplatnění poměrně široké.

Zdravotní účinky plodů hrušně písečné

Jak už jsme zmínili výše, naši není ovoce, které by bylo právě nejbohatší na účinné látky. Přesto se v něm pochopitelně nacházejí. Jedná se především o vitamíny C a K, přičemž z minerálů je nejvíce zastoupen draslík. Plody samozřejmě obsahují i cukry (jednoduché sacharidy), byť jejich kalorická hodnota není vysoká, což může být dobrou zprávou. Co se týče samotného působení na zdraví, zmiňována je např. podpora trávení či diuretické účinky. Mohou tedy působit močopudně.

Naši si můžete sami vypěstovat

Tyto ovocné plody si lze pořídit i v českých obchodech, byť nejsou úplně běžně dostupné. Proto je dobrou zprávou, že si můžete hrušeň písečnou sami vypěstovat. V našich podmínkách se totiž pěstuje s velkým úspěchem. Musíme ovšem doplnit, že má poněkud větší nároky. Vyžaduje slunné stanoviště a dostatečně vlhkou půdu. Navíc je vhodné pravidelné tvarování řezem. Výsadbu byste měli učinit buď na podzim, nebo na jaře. I když přitom daný strom vyžaduje slunné stanoviště, bývá velmi mrazuvzdorný, když bez větších problémů zvládne i teploty přesahující -20 °C.

Tip na závěr: naši byste měli sklízet až s úplným závěrem zrání. Pokud nebudete se sklizní spěchat a počkáte si, odměnou vám budou jemnější a voňavější plody.

Zdroje: Wikipedia, University of California, Food Print