Tohle změní Česko navždy: Výstavba za bilion korun vyvolává nadšení i obavy. Započít má už brzy

Za tři roky by měla konečně započít výstavba dlouho očekávaného projektu. Jedná se o ambiciózní záměr, který bude mít dopad na infrastrukturu a život občanů ČR. Náklady na jeho realizaci jsou velmi vysoké a situaci mohou komplikovat i faktory týkající se ochrany životního prostředí. Nicméně počítá se tím, že do roku 2050 by měla být stavba kompletně dokončena.

O síti vysokorychlostních tratí (VRT) se diskutuje už poměrně dlouho, avšak teprve nyní se pomalu začínají rýsovat konkrétní termíny výstavby jednotlivých úseků. Jelikož se jedná o velký zásah do krajiny, který zahrnuje kromě položení kolejí také výstavbu tunelů, mostů a terminálů, musí projekt před zahájením realizace projít nejprve řadou schvalovacích procesů.

Kudy VRT povede?

VRT výrazně urychlí cestování napříč Českou republikou a přinese rychlejší vlakové spojení také v rámci Evropy. Hlavní trasy rychlých spojení RS1 a RS2 budou propojovat Prahu, Brno a Ostravu a VRT z nich povede dále na Vídeň, Katovice a na Slovensko.

RS3 pak zajistí rychlé spojení mezi Prahou a Domažlicemi a pokračovat bude do Norimberku a Mnichova. Dále RS4 povede z Prahy do Ústí nad Labem a navazovat na ni bude VRT do Německa. A nakonec RS5 bude spojovat Prahu s Hradcem Králové, Pardubicemi a Polskem.

Cesta z Brna do Prahy by po vybudování sítí RS a VRT měla vlakem trvat pouhou hodinu a z Prahy do Ostravy jen hodinu a třičtvrtě. Výlety k německým či rakouským sousedům budou také mnohem dostupnější. Například cestu z Ostravy do Vídně nebo z Prahy do Berlína byste měli díky VRT zvládnout do dvou hodin.

Výstavba VRT začne na Moravě

První úsek vysokorychlostní tratě, jehož stavba je plánována na rok 2028, by měl vést z Prosenic u Přerova do Ostravy, tedy oblastí Moravské brány. Tato trať byla již schválená z hlediska posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). O rok později by pak měl dle aktuálního plánu následovat úsek na jižní Moravě, konkrétně trasa Modřice–Rakvice.

Výstavba sítě rychlých spojení byla přitom již zahájena na přelomu letošního května a června. Stavba aktuálně probíhá na úseku mezi Brnem a Přerovem a dokončena by měla být kolem roku 2035. Tato trať bude dlouhá 77 kilometrů a umožní vlakům jet rychlostí až 200 km/h. V budoucnu pak na ni bude navazovat právě zmíněná VRT Moravská brána.

Co se týká ostatních úseků VRT, tak u některých se plánuje zahájení stavebních prací na první polovinu třicátých let. Patří mezi ně například VRT Praha, VRT Střední Čechy, VRT Podřipsko, VRT Polabí nebo VRT Vysočina. To, zda se tento plán naplní, však závisí mimo jiné na tom, jak dlouho bude trvat schválení EIA.

Jakými vlaky se bude jezdit?

To, jaké vlaky budou po nově vybodované trati jezdit, závisí na dopravcích. Síť VRT však bude vybudována tak, aby odpovídala technickým specifikacím pro interoperabilitu (TSI). To znamená, že po nové dráze budou moci jezdit vysokorychlostní soupravy vyhovující zmíněným specifikacím (tj. většina vysokorychlostních vlaků v Evropě).

Například ve Francii se pro dálkovou dopravu využívají rychlovlaky TGV, které se objevují jak v jednopodlažní, tak v dvoupodlažní variantě a jejichž maximální rychlost činí 320 km/h. Tento typ souprav je v provozu kromě Francie také například v Jižní Koreji či v Maroku.

V Německu se zase můžete setkat s vlaky ICE (Intercity-Express), které provozuje společnost Deutsche Bahn. Starší modely těchto vlaků (ICE 1) používají samostatnou lokomotivu, zatímco u novějších verzí (ICE 3) je hnací výkon rozprostřen po celé soupravě. Maximální rychlost modelu ICE 1 je 280 km/h, v případě ICE 3 je to o něco více, a sice 320 km/h. Kromě Německa se s nimi můžete setkat třeba ve Španělsku nebo v Číně.