Tohle už dávno patří do popelnice, přitom to má v kuchyni každý Čech. Koledujete si o pořádný malér

Pokaždé, když sáhnete po každodenním pomocníkovi nebo se chopíte povrchu, kde se tvoří vaše kulinářské zážitky, myslíte na čerstvé suroviny, vůni oběda či blížící se večeři. Málokdo však tuší, že právě v těchto zdánlivě nevinných předmětech se může skrývat něco, co dokáže proměnit kulinářskou idylu v nepříjemnou zdravotní komplikaci. Jde o věci, které má doma naprostá většina českých domácností.

V kuchyni se po staletí používá dřevo. Pomůcky z něj, jako jsou vařečky a obracečky, působí přirozeně, hřejivě a především bezpečně. Jejich přirozenost s sebou ale nese záludné riziko. Dřevo je porézní materiál. To znamená, že má mikroskopické kanálky a póry, které ochotně absorbují vlhkost. Tam, kde je vlhkost, se daří zejména bakteriím.

Skrytá zkáza z přírodního zdroje

Během vaření a následného mytí nasává dřevo vodu, mastnotu a zbytky potravin. Děje se to opakovaně, den co den. S každým takovým cyklem se do hloubky materiálu dostávají mikroorganismy. Největším strašákem je plíseň. Zatímco na povrchu můžete předmět umýt a zdá se čistý, uvnitř, v neviditelných pórech, se plíseň vesele množí, aniž byste cokoli viděli. Objevují se černé tečky a podivný zápach.

Vše špatné se skrývá hluboko uvnitř. Pouhým okem to nepoznáte. Pokaždé, když s touto pomůckou zamícháte pokrm, do vašeho jídla se uvolňují spory a metabolity těchto plísní. Dlouhodobá expozice může vést k zažívacím potížím, alergiím, v krajním případě i k vážnějším zdravotním problémům.

Rýhovaná past plná nástrah a bakterií

Od dřevěných pomocníků se přesuneme k dalšímu běžnému kuchyňskému vybavení, které si často koleduje o velký průšvih. Mluvíme o plastovém krájecím prkénku, jež vypadá neškodně, ale časem se mění v líheň bakterií. Při prvním použití je hladké a lesklé. Jakmile se do něj ale začnete opírat nožem, jeho povrch se změní v mapu rýh a škrábanců. Právě tyto miniaturní prohlubně jsou ideálním útočištěm pro bakterie.

Představte si to: Krájíte syrové maso. Na tomto povrchu ulpí bakterie, například salmonela nebo campylobacter. Následně jej opláchnete, možná i horkou vodou. Jenže voda a běžný mycí prostředek se do hlubokých rýh nedostanou s dostatečnou intenzitou, aby bakterie zcela odstranily. Nyní to nejdůležitější: Na stejném povrchu o chvíli později krájíte čerstvou zeleninu do salátu, pečivo k snídani nebo ovoce pro děti. Problém je hned na světě.

Bakterie se přenášejí z jednoho pokrmu na druhý. Tomu se říká křížová kontaminace a je jednou z nejčastějších příčin otrav jídlem v domácnostech. Lidé si často neuvědomují, jak obrovské riziko představuje používání jednoho takového povrchu na všechno.

Kdy vyhodit všechny tyto pomůcky do koše?

Není třeba panikařit. Řešení je jednoduché a spočívá v několika základních krocích. Dřevěné pomůcky, pokud jeví známky zanesení, zabarvení nebo jakýchkoliv změn povrchu, patří pryč. Platí to i pro ty, které se zdají být na pohled v pořádku, ale používáte je už roky. Tento materiál má zkrátka omezenou životnost a pravidelná obměna je nezbytná.

U rýhovaného plastového prkénka je situace ještě jasnější. Jakmile se na něm objeví výrazné rýhy, je čas na jeho výměnu. Ideální je mít v kuchyni alespoň dvě taková prkénka: jedno výhradně na syrové maso, druhé na vše ostatní (zelenina, pečivo, ovoce). Můžete si je odlišit barvou, což pomáhá v udržení pořádku a minimalizaci rizika.