Nezavírejte oči před tímto signálem: Jediné písmeno v rukopisu vašeho dítěte odhalí temnou stránku
Jedna maličká čmáranice na okraji sešitu, roztřesené písmo v domácím úkolu nebo naopak sebejisté tahy přes celou stránku. Těchto pár tahů perem nám prozradí, jakou má naše dítě povahu nebo jak se cítí. Rukopis totiž není jen vizitkou školních výsledků, ale i oknem do dětské duše.
Psaní je jedním ze způsobů, jak se projevujeme navenek. Stejně jako chůze nebo gesta má každý z nás svůj jedinečný písemný projev. Věda, která se zabývá studiem písma a jeho vztahu k osobnosti, se nazývá grafologie. Tato věda se nezaměřuje pouze na analýzu osobnostních rysů, ale například také pomáhá určit pravost podpisů nebo textů. Grafologická analýza písma umožňuje nahlédnout do pisatelova nitra a odhalit jeho charakterové vlastnosti. Existují celé soubory grafologických znaků, které pomáhají určit, zda je pisatel například cholerik nebo sangvinik, zda je puntičkářský nebo činorodý, extrovertní nebo introvertní. Každý detail v písmu, od sklonu až po tvar písmen pomáhá pochopit osobnosti pisatele.

Co písmo vypovídá o povaze
Rukopis každého z nás je vždy jedinečný a při psaní má každý tah pera má svůj význam. Ostré, hranaté tvary písmen naznačují racionální uvažování, zatímco hladké a kulaté přívětivost a empatii. Zajímavé je, že i detaily, jako jsou háčky nebo kličky, mají svůj význam. Například dlouhé dolní kličky u písmen „g“ nebo „y“ znamenají, že pisatel je cílevědomý a má silnou vůli. Naopak krátké kličky píší lidé praktičtí a zaměření na přítomnost. Podle výzkumu publikovaného v deníku Daily Mail vědci analyzovali více než 5 000 rukopisů a zjistili, že určité charakteristiky písma se opakovaně vázaly na konkrétní osobnostní rysy. Například lidé s pevným a pravidelným rukopisem byli často popisováni jako důslední a disciplinovaní, zatímco ti, jejichž písmo bylo nepravidelné, měli sklony k impulzivitě.
Velikost písma a sebevědomí
Velikost písma má v grafologii důležitý význam. Velká písmena znamenají sebevědomí a otevřenost. Lidé, kteří píší velkým písmem, bývají společenští a nemají problém s vyjadřováním svých názorů. Naopak malé písmo znamená skromnost a uzavřenost – někdy odráží vnitřní útlak, potlačené emoce a snahu udržet své skutečné pocity pod kontrolou. Velikost písma však nesouvisí jen se sebevědomím. Ti, kteří píší malým písmem, bývají často precizní a důslední. Naopak ti, kteří píši velkými písmeny, jsou spíše spontánní a kreativní. Roli zde hraje i nálada – pokud se člověk cítí jistě a uvolněně, tak jeho písmo může být větší a rozvolněnější.
Introvert, nebo extrovert?
Sklon písma je také důležitý pro pochopení osobnosti pisatele. Pravý sklon, kdy písmena „utíkají“ doprava, často mají extroverti. Ti jsou otevření, komunikativní a rádi se zapojují do společenského dění. Naopak levý sklon, který naznačuje opatrnost, mají lidé, kteří jsou více uzavření. Naopak levý sklon, který značí opatrnost, je typický pro uzavřenější jedince. Tito lidé se mohou vyhýbat konfliktům, obtížněji navazovat hlubší vztahy, a někdy dokonce bojovat s pocity izolace nebo vnitřní frustrace. Pokud je písmo rovné a kolmé, tedy bez nějakého sklonu, tak jeho pisatel by měl být racionální a vyrovnaný. Zajímavé je, že sklon písma se může měnit v závislosti na konkrétní situaci. Například při psaní v klidu bývá písmo vyrovnané a úhledné, ale když píšeme ve stresu nebo v emočně vypjaté situaci, tak bývá kolísavé a chaotické.

Síla tlaku a intenzita emocí
Síla, s jakou při psaní tlačíme na papír, má mnoho společného s naší emocionalitou. Silný tlak často odpovídá intenzivním emocím, energii a odhodlání. Lidé, kteří při psaní hodně tlačí, jsou důrazní a mají pevné názory. Naopak jemný tlak znamená vyrovnanost či nerozhodnost. Písmo s kolísavým tlakem pak ukazuje na nestálé emoce nebo vnitřní neklid. Pokud se tlak v průběhu textu mění, může to být známkou střídání nálad nebo emočního vypětí. Někdy se také stává, že unavení lidé píší lehčeji, zatímco když jsme ve stresu, jsou naše tahy silnější. Silný tlak pera může také naznačovat potlačenou agresi nebo vnitřní napětí, které dítě nedokáže nebo se bojí navenek ventilovat.