Tohle maso Češi milují: V Německu by skončilo v kafilerii. I po uvaření v něm přežívají bakterie

Oblíbený druh masa za přijatelnou cenu, který koupíte téměř v každém obchodě. Češi ho milují a zařazují ho do jídelníčku na oběd, večeři nebo třeba do sendvičů na svačinu. Pečou ho, vaří, smaží, ale málokdo tuší, že tepelná úprava nemusí stačit. V některých jeho částech totiž i tak přežívají zdraví nebezpečné bakterie.

České domácnosti, restaurace i jídelny po tomto druhu masa sáhnou naprosto automaticky. Aby také ne, když láká nízkou cenou a pokrmů z něj můžete připravit desítky různých variant. Jenže za tím vším se skrývá nepříjemná pravda. Zatímco v některých zemích, v poslední době s podivem už i v Německu, se těmto částem masa spíše vyhýbají nebo je zpracovávají jinak, u nás je běžné je jíst i několikrát týdně, což může představovat zdravotní riziko.

Skryté nebezpečí

Ačkoli se v Česku těší obrovské oblibě, na tyhle části kuřete byste se měli opravdu dát pozor. Játra a plíce jsou totiž rizikem pro vaše zdraví. A mnohdy ani tepelná úprava není řešením.

Podle odborníků právě v těchto orgánech můžou zůstat i po uvaření bakterie, které způsobují vážné zdravotní potíže. Nejčastěji se jedná o nebezpečné bakterie rodu Campylobacter nebo Salmonella. Ty způsobují silné průjmy, zvracení nebo horečky a ve vážnějších případech mohou vést až k hospitalizaci.

Kuřecí plíce i játra by měla být opravdu důkladně tepelně upravena. Někdy ale ani to nepomůže, protože se z těchto vnitřností bakterie šíří velmi snadno. Ani nevíte jak a kontaminují ostatní části masa.

Maso jako tikající bomba

Kromě vnitřností jsou rizikové také další části kuřete, jako například ocas nebo hlava. Právě ocas je například místem, kde se hromadí toxiny a bakterie. A není divu, protože je tahle část těla kuřete příliš blízko místu, které slouží k vyprazdňování. V některých zemích je tato část dokonce preventivně odstraněna ještě před balením. V Česku ale často končí na pekáči spolu se zeleninou a bramborami.

Hlava kuřete je zase místem, kde se mohou hromadit zbytky léků, antibiotik a dalších chemikálií, kterými bylo kuře během života krmeno. Pokud se tedy chystáte tuto „pochoutku“ upéct, raději si to rozmyslete. Můžete tak předejít zbytečným zdravotním komplikacím.

Jestli vám zmíněné části kuřete chutnají, mají pro vás odborníci ještě jedno upozornění: Zdravotní problémy, které si konzumací přivodíte, jen tak neodejdou. Bakterie obsažené v mase jsou zákeřné a postiženým jedincům se komplikace vrací opakovaně.

Bakterie se nezaleknou ani varu

Mnoho lidí se mylně domnívá, že vařením a pečením na vysokou teplotu se zničí vše škodlivé. Jenže bakterie jako Campylobacter jejuni nebo Salmonella enteritidis mohou přežít i vysoké teploty, pokud nejsou části masa dostatečně provařeny i uvnitř. Problém je, že orgány jako játra nebo plíce mají specifickou strukturu a tepelná úprava tak není rovnoměrná. Riziko infekce je tedy mnohem vyšší než například u kuřecích prsou nebo stehen.

Dalším rizikem je už samotná manipulace se syrovým masem. Tam může dojít ke kontaminaci kuchyně – bakterie se šíří z masa na pracovní plochu, prkénko nebo dokonce na vedle položenou čerstvou zeleninu. I proto hygienici doporučují vyhnout se těmto částem masa a při přípravě dbát na maximální čistotu.

Jak se chránit?

Pokud na těchto částech kuřete trváte, měly by být minimálně 15 minut provařeny na teplotu přes 75 stupňů uvnitř. Ani to ale nemusí být stoprocentní záruka. Mnohem bezpečnější volbou je se jim vyhnout úplně.

Zahraniční normy jsou v tomto směru výrazně přísnější a určité části kuřat tam běžně v regálech nenajdete. Češi však tyto kousky nadále konzumují – často z neznalosti, někdy z tradice nebo z důvodu úspory peněz. A někdo si prostě nechce odepřít to, co mu chutná.

A co na to odborníci? Varují, připomínají a nabízí alternativu – jiné, mnohem bezpečnější části kuřete. Prsa, stehna, křidýlka. Nejenže je u nich menší riziko výskytu bakterií, ale ještě k tomu obsahují i menší množství cholesterolu než vnitřnosti. Jako bonus tak budete šetřit i své cévy a srdce.