Tohle jídlo Čechům chutná nejvíc. Podle výzkumu ale ničí mozek i játra zároveň

Moderní svět nám naservíroval spoustu vymožeností, ale v jednom jsme to trochu přehnali. Klasický talíř doma připravované polévky, jablko od babičky ze zahrádky, čerstvě upečený chleba, to všechno dnes vytlačují rychlá, trvanlivá, lákavě balená jídla z regálů supermarketů.

Možná jste si toho ani nevšimli, protože máme na všechno málo času. A tak saháme po všem, co je jednoduché a ušetří nám čas. Vždyť stačí po nich sáhnout, vybalit a sníst. Navíc to skvěle chutná. Ale právě zde je jeden z největších problémů, o kterém se dnes mluví čím dál častěji. Další studie poukazují na to, že některé potraviny mohou být pro tělo časovanou bombou.

Ultra zpracované potraviny

Téma ultra zpracovaných potravin, tzv. UPF (ultra-processed foods), už dávno není jen kritikou „bio nadšenců“. Nové a velmi rozsáhlé studie, včetně té poslední publikované v prestižním magazínu The Lancet, přinášejí jednoznačný závěr: Čím víc jich jíme, tím větší je riziko, že si zkracujeme život. Právě ultra zpracované potraviny, tedy výrobky, které prošly průmyslovou úpravou, tvoří významnou část českého jídelníčku.

Nezdravé jídlo: Fenomén doby, na který doplácíme zdravím

Když se řekne ultra zpracovaná potravina, většina lidí si představí chipsy nebo sladké nápoje. Jenže u toho to nekončí. Patří sem také instantní nudlové polévky, paštiky s dlouhou trvanlivostí, sušenky, různé trvanlivé uzeniny, balené chleby, rostlinné náhražky masa, hotové mražené pizzy nebo dokonce snídaňové cereálie, to všechno je ultra zpracovaná potravina. Asi nejjednodušším ukazatelem, jak poznat, o jakou potravinu jde, je její složení: Pokud najdete na obalu více než pět složek, z nichž většinu neznáte nebo byste je doma k výrobě pokrmu nepoužili, je to varovný signál. Patří sem různé emulgátory, glukózo-fruktózové sirupy, barviva nebo třeba konzervanty.

Proč jsou tyto potraviny škodlivé

Ultra zpracované potraviny jsou sestavené tak, aby vypadaly dobře, chutnaly skvěle a dlouho vydržely. Obsahují vysoký podíl soli, cukru, nasycených tuků a často i různých umělých aditiv. Výrobci je ladí k dokonalosti, mají intenzivní chuť, výraznou barvu, lákavou texturu a hlavně rychle vyvolávají pocit uspokojení. Problém je, že tělo v tomhle směru snadno „naletí“ a vy sníte víc, než jste plánovali, protože mozek jednoduše touží po další dávce.

Z dlouhodobého hlediska tyto potraviny vedou k poruchám metabolismu. Pravidelná konzumace je spojována s vyšším rizikem vzniku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, srdečních a cévních chorob, ale i některých typů rakoviny. Pozoruhodné je také to, co říkají data o vlivu na mozek: Pravidelná konzumace instantních jídel a průmyslově vyráběných pokrmů je spojena s horším duševním zdravím, zvýšeným rizikem depresí i úzkostných stavů. Dokonce se objevují studie, které popisují souvislost mezi těmito potravinami a narušením funkcí jater nebo dokonce poškozením mozkové tkáně.

Co přesně tyto potraviny způsobují

Čerstvé výzkumy potvrzují, že vysoká spotřeba ultra zpracovaných potravin jednoznačně zvyšuje riziko předčasného úmrtí. A to i v případě, že člověk jinak nekouří, nepije alkohol, sportuje a má normální váhu. Klíčovou roli hraje zánětlivost, složky UPF v těle zvyšují hladinu zánětlivých markerů, což se podepisuje nejen na srdci, ale i na mozku. Dochází ke změnám ve střevním mikrobiomu, narušení signální osy střevo-mozek, což se může projevit na psychickém stavu i kognitivních funkcích. K tomu přidejte zvýšený krevní tlak, vyšší hladinu tuků v krvi a narušenou funkci jater. Pokud vám to připadá jako výčet z učebnice patologie, není to náhoda, dlouhodobá konzumace těchto potravin zkrátka přináší komplexní zdravotní rizika.

I když o nebezpečí víme, stále je kupujeme

Ultra zpracované potraviny jsou vyrobeny tak, aby nám chutnaly, a to až moc. Obsahují složky, které cíleně dráždí receptory chuti a spouští v mozku centra odměny. To vede ke vzniku návyku, někdy až závislosti. Navíc jsou všude kolem, reklamy útočí na všechny smysly, nabídka je obrovská. Ve stresu nebo při nedostatku času je snadné sáhnout po nějaké rychlovce, aniž by člověk přemýšlel o důsledcích.

Čím ultra zpracované potraviny nahradit

Prvním krokem je uvědomit si, co vlastně jíte. Pokud chcete riziko minimalizovat, snažte se do svého jídelníčku zařadit co nejvíce čerstvých, nezpracovaných nebo jen minimálně upravených potravin: ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné obiloviny, kvalitní maso a ryby, mléčné výrobky bez zbytečných příměsí – a to nejlépe v bio kvalitě. Ideální je vařit si doma a kontrolovat složení jídel, nebo vybírat takové výrobky, u kterých znáte původ a rozumíte všem složkám na etiketě. Pokud potravina obsahuje něco, co nedokážete vyslovit, raději ji nechte v regálu.

Ultra zpracované potraviny jsou v české kuchyni pevně zakořeněné. Změnit to není snadné, protože zvyk je železná košile a pohodlí často vítězí. Ale každá volba se počítá. Pokud si jednou za čas dopřejete instantní polévku, svět se nezboří. Problém nastává, když podobné produkty tvoří základ vašeho jídelníčku. Vyplatí se proto myslet na to, že opravdové jídlo není z prášku. A že za pár minut strávených u plotny vám tělo jednou poděkuje, možná i tím, že bude žít déle a lépe.