Lidé to nechtějí slyšet, ale čísla mluví jasně. Tohle město prý patří mezi nejošklivější v republice

Česká republika není velká, ale je kulturně a historicky natolik bohatá, že rozdíly v určitých regionech a konkrétních městech mohou být doslova propastné. Zatímco někteří se narodili či nastěhovali do míst, k nimž byly převraty lidských dějin laskavé, jiní žijí ve městech a obcích, jejichž momentální stav bohužel věrně odráží minulost, která je formovala. I taková ale mají něco do sebe. Pro zdejší obyvatele nejsou jen místem k životu, ale skutečným domovem.

Výsledky kvality života v jednotlivých městech jsou založeny na několika oblastech zahrnujících ekonomické podmínky, dostupnost zdravotní péče, kvalitu vzdělání, kondici životního prostředí, bezpečnost a sociální aspekty života. Jaké město v Česku se bohužel potýká s tím, že je označováno jako to úplně nejhorší? A jde to vůbec jednoznačně určit?

Lze objektivně rozlišovat města na dobrá a špatná?

Rozhodování o tom, jaké město je nekrásnější, případně nejošklivější, je velmi subjektivní záležitostí. Každému se líbí něco jiného. Existují však obecné ukazatele, které mohou naznačit, jak se to s konkrétním městem vlastně má. Mezi hodnocené oblasti patří často vizuální podněty, jakými jsou např. existence průmyslových areálů, velkých zastaralých sídlišť, nedostatek zeleně, výskyt neudržovaných staveb a celkově chátrající vzhled města. S negativním hodnocením většinou nesouhlasí místní obyvatelé, pro které je město jejich domovem a mají k němu vztah.

Město, které je často považované za nejošklivější

Jedním z měst, které se netěší zrovna velkému úspěchu, co se vzhledu týče, je Adamov ležící v okrese Blansko. Adamov je městem s velmi specifickým vzezřením. Unikátní ho činí především paneláková výstavba zasazená v okolních kopcích. Sídliště z dob socialismu je slabinou i výhodou zároveň. Adamov je typickým průmyslovým městem v minulosti známým výrobou zbraní a polygrafickými stroji. Právě průmyslová tradice, která až do 90. let 20. století dávala práci několika tisícům lidí, stojí za dnešním vzhledem města. Ale místní si život zde nemohou vynachválit. Vyzdvihují hlavně cenově dostupné bydlení, klidnou atmosféru, blízkost přírody, možnosti sportovního vyžití a dobrou dostupnost do Brna. To potvrdil i místní obyvatel, který se do Adamova přistěhoval ze severních Čech.

„Práci jsem sehnal v Brně, ale v Adamově bydlela má přítelkyně. Rozhodli jsme se tu zůstat, pořídili si děti a jsme spokojení. Bydlení je tu oproti Brnu cenově dostupné, město nabízí veškeré potřebné služby a v Brně jsme za půl hodiny, takže dojíždění za prací není žádný problém.“

V posledních letech si dobře nevedla ani Orlová

Orlovou jako místo s nejhoršími podmínkami k životu označil několik let po sobě výsledek průzkumu Indexu kvality života, ovšem místní se proti takovému nařčení brání a tvrdí, že život v Orlové není vůbec tak špatný, jak se průzkumy snaží ukázat. Město ve Slezsku nemělo zrovna jednoduchý osud. V průběhu 20. století se tudy prohnala řada událostí, které ho výrazně poznamenaly. Orlová byla svého času velmi významnou oblastí proslulou těžbou uhlí. Historická výstavní obec s mnohasetletou historií se však razantně změnila, a to právě kvůli těžbě, která živila místní i lidi z okolí. Těžbě muselo v průběhu let ustoupit mnoho staveb a z původní zástavby nezbylo téměř nic. To potvrzuje i bývalý starosta města Miroslav Chlubna.

„Při procházce městem si mnozí pamětníci ještě pamatují, kde stávaly rozlehlé hornické kolonie, škola, židovská synagoga nebo staré vlakové nádraží. Kvůli těžbě padlo až 3 tisíce budov.“

Orlovou po letech vystřídala Karviná

Jen zhruba desetikilometrová vzdálenost dělí Orlovou a Karvinou. A i tu potkal velmi podobný osud. Stejně jako v Orlové profitovala Karviná dříve z těžby uhlí, a tím i dobré dostupnosti práce. Zavírání uhelných dolů s sebou přineslo zvrat v podobě nedostatku pracovních příležitostí, což vyústilo až v hromadné vysidlování dříve spokojeného města. Obyvatele, kteří zůstali, trápí hlavně zhoršená kvalita ovzduší, nedostatek práce a nízké výdělky, i tak se ale místní brání proti tomu, že by se u nich mělo žít nejhůře, a velmi razantně se ohrazují proti zveřejňovaným průzkumům.

Průzkum Index kvality života, v Česku realizovaný společností Obce v datech, je podle nich nesmyslný a poškozuje jméno města. S průzkumem nesouzní ani odborníci z České geografické společnosti zaměřující se na sociální geografii, regionální rozvoj a další oblasti. Stejně jako vedení Karviné jsou i nezávislí experti přesvědčeni o tom, že je průzkum zbytečně zavádějící, a to hlavně proto, že města, která se umisťují na konci takového žebříčku, se musí potýkat s tím, že jsou zasazena buď v přesídleném pohraničí, které se po 2. světové válce razantně změnilo, nebo jsou v jinak postižených oblastech, což je případ Karviné i Orlové.

Ačkoliv se výše uvedená města umisťují na nejhůře hodnocených pozicích, není vhodné je zatracovat. Jejich historie jim už v minulosti předurčila jejich vzhled a jedinečnost. Je jen dobře, že se místní obyvatelé za svá města dokážou postavit a neustále pracují na tom, aby se jim v jejich domovech žilo dobře a spokojeně. Ne každý aspekt života totiž dokáže zachytit všeobecný průzkum.