Tohle české jídlo budí hrůzu v celé Evropě. Turisté omdlévají, ale Češi se olizují až za ušima

Česká kuchyně má svou hrdost. Je vydatná a nebojí se surovin, kterým by se jinde raději vyhnuli. Cizincům tak mohou některé české pokrmy připadat bizarní. Ne každý totiž zvládne pozřít to, co nám připadá jako normální oběd. Zatímco u nás jsou tato jídla považována za pochoutku, cizinci mívají často co dělat, aby u stolu vůbec vydrželi.

Když si k nám turisté přijedou užít tradiční českou kuchyni, obvykle očekávají svíčkovou, vepřové výpečky nebo koleno. V mnoha restauracích také skutečně dostanou pokrmy, které působí tak, jak si většinou představují. Jenže stačí jeden špatně přeložený jídelní lístek nebo odvaha ochutnat něco opravdu domácího, a mohou být poněkud překvapeni.

Pochoutka, která není pro každého

Když se před cizinci objeví na stole neobvyklá smetanová omáčka s kousky masa, které nejsou na první pohled k rozpoznání, možná si dvakrát rozmyslí, jestli se do toho pustit. Přesto se u nás takový pokrm těší značné oblibě. Drůbeží žaludky na smetaně možná nevypadají na první pohled nejlákavěji, ale rozhodně stojí za ochutnání.

Pro mnohé Čechy jde o jídlo, které si spojují s dětstvím. Ne každý to měl rád, ale ti, kteří k němu našli cestu, na něj nedají dopustit. Těžko se vysvětluje, čím přesně to je. Možná tou strukturou masa, možná kořením, možná jen tím, že to vařila babička. Každopádně se najde dost lidí, kteří jsou nadšení, když žaludky zahlédnou na denním menu v restauraci.

Zatímco pro nás je to něco běžného, cizinci často ani nevědí, co přesně mají před sebou. Když zjistí, že jde o části trávicí soustavy kuřete, chuť k jídlu je často přejde. V mnoha zemích je představa vnitřností na talíři prostě nepřijatelná. A to i v kulinářsky otevřenějších kulturách.

Češi zpracují i to, co se jinde vyhazuje

Když se na to podíváme z historického hlediska, není na tom nic zvláštního. Dříve se plýtvat prostě nedalo. Vše, co zvíře nabídlo, se v české domácnosti zpracovalo. Žaludky jsou navíc levné, výživné a dají se dobře připravit. Tak proč by měly přijít nazmar?

Navíc mají specifickou texturu, která po delším dušení zjemní, a na rozdíl od některých jiných vnitřností nezapáchají. Smetanová omáčka, s níž se žaludky podávají, je jemná a chuťově lahodná. Když se správně ochutí, vznikne jídlo, které dokáže překvapit i ty, kteří k němu měli nejdříve nedůvěru.

Zkušenost s českou kuchyní bývá pro cizince dobrodružná. Spousta z nich se s nadšením vrhne na kachnu, svíčkovou nebo řízek. Tohle chápou, tady se cítí bezpečně. Ale jakmile se objeví něco neznámého, zvláště když jde o zpracované vnitřnosti, mnozí z nich ztratí odvahu pokrm ochutnat.

Spojení chutě a tradice

Česká kuchyně má co nabídnout, avšak jak je vidět, zahrnuje i pokrmy, které nejsou pro všechny. V tuzemsku se vaří jídla, která turisty nadchnou. Třeba pečené maso se zelím nebo smažený sýr. Pak tu ale jsou právě i taková, jež mohou strávníky zastrašit. Kromě žaludků se jedná také například o dršťky, býčí žlázy nebo třeba mozeček.

Nicméně právě tohle je na objevování zahraniční kuchyně jedna z nejzajímavějších zkušeností. Národní pokrmy nejsou totiž jen o chuti, ale i o historii a zvycích s nimi spojených. Drůbeží žaludky na smetaně možná nejsou symbolem luxusu, ale jedná se částečně i o připomínku toho, co se v České republice jedlo dříve.