Češi si to tahají domů a netuší, že riskují obrovský průšvih. Celníci nemají slitování a pokuty jdou do milionů

Odvézt si z dovolené suvenýr, to se přece dělá. Bohužel to, co je pro mnoho Čechů běžnou praxí, se na celnicích přísně trestá. Nevinný nápad vás tak může dostat i do pořádného průšvihu. Kromě pokuty můžete čelit právním problémům či trestnímu stíhání a odnětí svobody až na osm let.

Jednou z běžných dovolenkových aktivit je sbírání mušliček, do kterého se často zapojí celá rodina i s dětmi. Ty ale přes hranice nemohou, patří totiž mezi jedny z mnoha zakázaných suvenýrů. Spousta přímořských zemí vývoz mušlí ze země zakazuje, a to včetně jejich sběru. Proč? Z obavy o poškození tamního ekosystému. Nejde ale pouze o vzdálené destinace, tento zákaz platí i v nedalekém Chorvatsku nebo v Itálii, kde hrozí pokuta ve výši (v přepočtu) pětaosmdesáti tisíc korun.

Za mušle padají i milionové pokuty

Cenovka se zvedá na Havaji, kde zaplatíte za sběr až 100 tisíc dolarů, tedy asi dva miliony korun. Hrozí přitom odnětí svobody na dobu pěti let. I v Egyptě se trestá dovolenkový prohřešek přísnou pokutou, kterou můžete uhradit už na tamním letišti a ještě kvůli tomu zmeškat let domů. A hrozí také pobyt ve vězení… Z Egypta je mimochodem dále zakázáno i vyvážení výrobků vyrobených z mořských želv nebo nezpracovaného zlata. Z Turecka si pak můžete přivézt maximálně tři kusy mušlí a na Azurovém pobřeží ve Francii se nesmí sbírat větší než třícentimetrové mušle.

Mušle stabilizují pláže, jsou stavebním materiálem pro hnízda ptáků a samozřejmě v nich také žijí mořští tvorové a organismy jako jsou řasy, trávy, houby nebo krunýřovci. Kdyby začaly mušle z moří a pláží hromadně mizet, byl by to pro tyto živočichy zásadní problém. Není tak divu, že se přímořské státy rozhodly proti náporu turistů bránit pomocí pokut. Ostatně je to logické, tisícovky turistů by mohly odnést tisícovky mušlí, což se na místním ekosystému už významným způsobem podepíše.

Další zakázané suvenýry

Obecně odnikud nepřevážejte mušle, korály, lastury, ale ani žádná živá či mrtvá zvířata nebo výrobky z nich (včetně kůže nebo mastí, šál a kožešin). To, že vám je místní na trhu prodají, totiž ještě neznamená, že s nimi smíte přes hranice. Velmi snadno byste totiž mohli čelit obvinění z toho, že podporujete černý trh a obchodování s chráněnými zvířaty. Zapomeňte tak na želvovinu, výrobky z hadí kůže, na slonovinu nebo třeba šály z chlupů tibetských antilop.

A protože se nesmí dovážet produkty vyrobené z ohrožených druhů zvířat, je třeba zmínit, že se tento zákaz vztahuje například i na některé produkty čínské medicíny, které obsahují výrobky z chráněných druhů zvířat, jako například masti s medvědí žlučí nebo tygřími kostmi.

Kdykoli kupujete lokální výrobek, zamyslete se nad tím, zda jej vůbec můžete přibalit do kufru. Každá země má vlastní pravidla ohledně toho, co z ní smíte (nebo nesmíte) vyvézt. Z Ruska si například nepřivezete více jak 125 gramů kaviáru z jesetera, z Thajska zase přes hranice „nepropašujete“ vyhlášenou pálenku s hadem (ti totiž bývají zákonem chránění). Zabavují se i rostliny nebo jejich semena, například orchideje nebo aloe vera. Převážet můžete také jen omezené množství alkoholu, cigaret nebo léků.

„Pokud nemá cestující potřebné doklady k dovezeným exemplářům, jsou následně zabaveny a případ dále šetří Česká inspekce životního prostředí,“ píše se na stránkách Celního úřadu Praha Ruzyně. Pokud tak mušli koupíte a schováte si od ní i účtenku, nebezpečí vám s největší pravděpodobností nehrozí.

Zdroje: finance.cz, celnisprava.gov.cz, zoom.iprima.cz