Tímhle zalévám na jaře záhony: Rostou a sílí už po pár dnech. Nechápu, že jsem to objevila teprve teď

S příchodem jara začíná konečně sezóna, na kterou tolik čekali všichni zahrádkáři. Pokud letos chcete sklízet šťavnatá rajčata nebo slaďoučké jahody, můžete hned na jaře zalévat záhony hnojivem, které používaly už naše babičky. Jeho výroba vás navíc nebude prakticky nic stát.

Rostliny potřebují ke svému růstu sluneční světlo, díky němuž může docházet k fotosyntéze. V rámci tohoto procesu si vyrábějí vlastní živiny, neboť jsou autotrofní. Nezbytně nutná je ovšem pro ně také voda a minerální látky, které získávají z půdy. Její kvalitu přitom můžete vylepšit za pomoci hnojiva. Vyzkoušet lze například kvašený kopřivový výluh, kterému se říká rovněž jícha z kopřiv. Obsahuje totiž mnoho organických i anorganických látek, které rostlinkám na zahradě nepochybně prospějí. Tento způsob hnojení je ostatně úspěšně používán odedávna.

Proč právě výluh z kopřiv?

Kopřivy jsou obecně považovány za plevel. Jenže ve skutečnosti představují výbornou ingredienci do kuchyně, neboť obsahují mnoho účinných látek prospěšných našemu zdraví. Nemusí tedy prospívat pouze rostlinkám. Byliny z čeledi kopřivovitých konkrétně obsahují draslík, fosfor, vápník, zinek nebo železo, ale také karotenoidy, flavonoidy či vitamíny. Tyto látky nejenže podporují růst rostlin, ale zároveň mají kladný vliv na jejich imunitu. Pozitivně se tedy projevují i na jejich obranyschopnosti. Jícha z kopřiv navíc odpuzuje drobný hmyz jako mšice nebo svilušky.

Příprava kopřivového výluhu krok za krokem

Levné a ryze přírodní hnojivo si nejprve musíte připravit, nejedná se však o vůbec nic složitého. Zaměřme se tedy na jednotlivé kroky, abyste věděli, jak přesně postupovat.

• Sbírat byste měli především mladé kopřivy, a to optimálně do konce května ještě před dobou kvetení. Vzhledem k obranným mechanismům těchto rostlinek požijte rukavice.
• Po přinesení domů celé kopřivy nasekejte nadrobno. Tento krok není nezbytně nutný, ale na druhou stranu bude díky němu výluh hotový dříve.
• Nadrobno nasekané rostlinky nasypte do nádoby, a to zhruba do dvou třetin či tří čtvrtin. Následně je zalijte studenou vodou, která by měla být ideálně dešťová.
• Danou nádobu byste následně měli nechat dva až čtyři týdny na teplém místě, kde bude obsah moci kvasit. Musíte ovšem počítat s tím, že tento proces doprovází nepříjemný zápach. Je totiž nutné doplnit, že nádoba musí být otevřená, aby se k jejímu obsahu dostal kyslík.
• Výluh doporučujeme jednou za čas promíchat. Tím mu totiž rozhodně prospějete.
• Vyčkejte do doby, kdy tekutina přestane pěnit a ztmavne. Pak máte hotovo. Zbytek rostlinek lze použít jako mulč, který může na záhoncích chránit další rostlinky.
• Tekutinu sceďte přes síto. Následně byste ji měli skladovat v uzavřených nádobách, a to optimálně na chladném místě.

Na co jíchu z kopřiv použít?

Kopřivový výluh můžete použít na nejrůznější rostlinky. Aplikovat jej tedy lze na zeleninu, mezi kterou patří rajčata nebo okurky, ale také na ovoce jako jahody. Prospěje ovšem i okrasným rostlinám nebo trávníku. Z toho je patrné, že jícha z kopřiv může mít na zahradě univerzální využití. Na závěr vám ještě ovšem musíme doporučit, abyste dané hnojivo aplikovali pouze jedenkrát týdně, a to ani určitě ne v čisté podobě. Doporučováno je zředění s vodou v poměru alespoň 1:10. Aplikovat byste jej přitom měli ke kořenům, a to optimálně v období růstu a kvetení.

Tip na závěr: Výluh si můžete připravit prakticky ze všech rostlinek, které jsou obecně považovány za plevelné, byť právě kopřivy jsou k jeho přípravě optimální. Každopádně si ale dejte pozor, aby vzniklá tekutina neobsahovala semena, která byste při aplikaci mohli rozšířit po záhonech.

Zdroje: iReceptář, Český rozhlas Dvojka, Kupi