Test jen pro odvážné: Odpovězte na 2 otázky a zjistěte, jestli byste přežili apokalypsu

Šanci přežít ve zdraví v kritické situaci, jakou jsou třeba živelní katastrofy nebo zbloudění ve vysokých horách či neznámém lese, zvyšuje řada okolností. Vedle souhry příznivých okolností a fyzické kondice také to, jak jste pro takovou situaci mentálně vybaveni. V našem kvízu můžete zjistit, jak jste na tom.

Existuje řada metod, jak se na kritické situace připravovat. Speciálními výcviky procházejí třeba záchranáři, policisté, lidé pracující v kritické infrastruktuře státu. Ti všichni zpravidla také absolvují speciální zátěžové psychologické testy, které mají ohodnotit jejich odolnost.

Jak se ovšem shodují odborníci i lidé, kteří si zkušeností s kritickými a život ohrožujícími situacemi prošli, ani sebelepší příprava neumí zaručit, jak se konkrétní člověk nakonec v reálu zachová.

Selhávají i policisté a záchranáři

„Když se zřítila náhle půlka města, stovky lidí zůstaly pod troskami a hrozilo, že se zřítí další budovy, v panice často prchali třeba lékaři, policisté, záchranáři, kteří měli být připraveni pomáhat. Naopak pomoc poskytovali lidé, od kterých by to nikdo nečekal – místní bezdomovci, prostí prodejci z trhu a podobně,“ popisuje například Marie, která zažila ničivé zemětřesení v Alžírsku v roce 2003.

Poradí si jen procento lidí

Skutečnost, že lidská reakce v okamžicích, kdy jde do tuhého, je těžko odhadnutelná a zpravidla obstojí jen málokdo, potvrzuje také instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim. Ten upozorňuje, že lidské chování v krizových situacích je těžko předvídatelné a většina lidí by v takových momentech neobstála. Podle různých studií může společnost od vypuknutí nepokojů dělit pouhý nedostatek jídla. Část lidí by se v takové situaci uchýlila k násilí, například by neváhali sáhnout po fyzickém útoku. Další významná část populace by usilovala o získání prostředků od ostatních, a jen malé procento jedinců by si dokázalo skutečně poradit.

K podobnému závěru docházejí i další odborníci, kteří se tématu věnují, a zároveň zdůrazňují důležitost zachování rozvahy. Klid ale v krizové situaci bohužel nezvládne udržet každý. Ať už jde o jakýkoliv problém, právě klidný přístup je zásadní. Panika totiž obvykle všechno jen zhorší a zvládání situace ještě víc zkomplikuje.

Co od sebe můžete očekávat právě vy?

V mezní situaci reaguje každý jinak, nezáleží tolik na vzdělání, sociálním původu, ba ani na teoretické průpravě. Nakonec vždycky převáží vrozené dispozice, které nelze změnit. Někdo je rozený panikář, jiný zase racionalista chladně řešící nastalou situaci. Jeden se snaží vždy zachránit nejprve sám sebe, druhý se neváhá obětovat pro jiné. Tušíte, jak byste se zachovali právě vy? Vyzkoušejte si náš test, stačí odpovědět na následující dvě otázky.

1. Jste mimo nejbližší civilizaci, například uprostřed hlubokého lesa v zimní noci, teplota rychle klesá a neznáte cestu do bezpečí. Co uděláte jako první?

a) Zkusím si zajistit hlavně vodu, abych předešel dehydrataci.

b) Budu se snažit v první řadě čelit chladu, takže si postavím nějaký přístřešek.

c) Budu se intenzivně snažit hledat cestu z lesa ven.

2. Setkáte se na opuštěném místě s kolabujícím člověkem, který zcela zjevně vykazuje příznaky nákazy neznámým virem. Co uděláte?

a) Přivolám lékařskou pomoc, ale budu se držet v bezpečné vzdálenosti.

b) Rozhodně poskytnu alespoň nejnutnější první pomoc, i když nemám ochranné prostředky.

c) Budu se chtít hlavně vyhnout nákaze, a proto jdu rychle pryč.

Řešení:

Pokud jste volili dvakrát variantu A:

Máte tendenci k opatrnosti, která ovšem nemusí vést vždy k nejlepším výsledkům.

Někdy je potřeba zariskovat. V případě, že hrozí nebezpečí, je základním pravidlem pokusit se utéct i za cenu určitého rizika. Zůstat na místě může dát na chvíli pocit bezpečí, ale současně vás to může uzavřít do pasti, z které už nebude možné utéct. Je to neutrální přístup – může se vyplatit, nebo také ne.

Pokud jste vybrali dvakrát variantu B:

Jste intuitivní typ a volíte hned řešení základního problému a na ostatní podle vás teprve bude čas.

Postupujete docela správně; odvrátit nebezpečí, vyřešit bezprostředně možnou hrozbu, to dává smysl a je to obvykle to nejrozumnější. Pokud dokážete bez tlaku emocí rozlišit, co je hlavní problém či hrozba, bude to fungovat.

Pokud jste preferovali dvakrát variantu C:

Máte sice silný pud sebezáchovy, ale ne vždy vás vede ke správným řešením. Ve vyhrocené situaci je normální chránit především sebe, ale můžete se dostat do situace, kdy se od vás ostatní odvrátí, až to budete sami potřebovat. Je to volba – jeden za sebe, všichni za nikoho. A to nemusí pokaždé fungovat.

V případě, že jste vybrali na každou otázku jinou variantu, pravděpodobně se u vás v určité míře snoubí a kombinují obě uvedené charakteristiky.

Zdroje: radioprostor.cz, utb.cz, redakce