Tento keř je fackou vkusu: Dřív moderní hit, dnes ostuda každé zahrady. A přesto ho Češi milují

Tuhle rostlinu můžete pěstovat doma v květináči, venku na zahradě, nebo si s ní můžete nechat porůst celý dům. Je totiž tak intenzivní a vysoce invazivní zároveň, že si s ní možná právě proto nebudete vědět po pár letech téměř rady. Dříve ji měl doma kdekdo, dnes se jí majitelé domů snaží spíše zbavit. Umí se totiž plazit po stromech i zdech, a roste tak rychle a vytrvale, že umí zastínit veškerou ostatní zeleň. 

Lapač prachu i vlhkosti, stejně jako semeniště myší, pavouků a jiné havěti, který nepokrytě „hltá“ zahradu i zdivo domů, dílen, pergol a přístavků v zahradě. Na druhou stranu, pro některé jeho vyznavače je to velká krása a romantika jako z francouzského či anglického venkova. V českých zahradách a na dvorech není snad kontroverznější dřeviny, než je zrovna tato. Když se vám ji totiž nepodaří ukočírovat hned z kraje po jejím zasazení, může vám její přítomnost způsobit pěkných pár vrásek na čele. Škodí totiž nejen stromům, ale dokonce i zdivu. Narušuje jeho strukturu, způsobuje praskliny, problémy s vlhkostí a zabraňuje vysychání vlhkých omítek. 

Rozhodně nic pro arachnofobiky

Tento invazivní keř se navíc rozrůstá a šíří až nekontrolovatelně rychle a spontánně, a tak vám místo efektního zeleného doplňku vašeho bydlení může přivodit spíše noční můry. A to nejen kvůli živočichům, kteří v něm tak rádi hledají svůj domov či úkryt. Hrábnout do jeho útrob není nic pro arachnofobiky nebo třeba pro ty, kteří nesnášejí myši či hmyz všeho druhu. Občas v něm narazíte i na nějaké to ptačí hnízdo, třeba kosí. Zimují v něm slimáci i potkani.

Udržte jej raději v květináči

Jistota je jistota, a pokud si tedy chcete zajistit, že se tenhle zelenáč nevymkne vaší zahradnické kontrole, ponechte jej raději pouze v závěsném květináči pod pergolou či v chodbě. Zprvu nenápadná rostlina totiž první roky buduje silný kořenový systém. A až má jistotu, začne úřadovat a okupovat své nové území. Navíc ji mnozí odborníci na výsadbu zahrad dávno nepovažují za rostlinu, která je „in“. Už víte, který keř je v dnešní době považován spíše za facku vkusu a dávno už nekrášlí tisíce českých zahrad, ale spíše naopak? Jedná se o břečťan popínavý.

Leze po zdech i po stromech

Břečťan sice není cizopasník a neodebírá stromům živiny, pokud už si ale vybere kmen některého z vašich stromů, mějte se na pozoru. Při jeho prořezávání postupujte jen velmi opatrně, abyste nepoškodili kůru samotného stromu. Jelikož jde o liánu, pokud ji budete chtít kolem svého stromu seříznout, odstraňujte ji vždy v místech, kde vyrůstá u paty stromu a vzpíná se vzhůru. Část, která zůstala přichycená na kůře stromu, nakonec uschne a odumře. Nepoškodíte tak strom a břečťan přinutíte najít si jinou cestu. Když budete vytrvalí a stejnou proceduru zopakujete každý rok, přestane tohoto vytrvalce nakonec bavit vypouštět nové výhonky.

Dobrý pomocník, ale zlý pán

Z ekologického hlediska stálezelený břečťan sice spíše přírodě prospívá, ovšem pokud si starý jedinec vytvoří vlastní korunu v koruně stromu, připraví tak nakonec svého hostitele o dostatek nezbytného světla. Dusí ale nejen stromy, které obepíná a bere jim vlhkost. Troufne si na květinové záhony i omítky. Klidně vyleze na střechu nebo roztrhne plot. Zbavit se ho ovšem není vůbec snadné. Ostříháte jej, osekáte jeho dřevnaté stonky, a za pár týdnů máte nezvaného hosta zpět.

Ztižte nezvanému hostu život

Jestliže mu tedy chcete pobyt u vás doma ztížit, vysaďte v jeho místě trvalky, které milují světlo. Břečťan totiž miluje vlhko a stín. Použijte také kůru a kamínky, případně mu „pod nohy“ přidejte půdu s vyšším pH a bez živin. Ideálně ale najděte hlavní výhon a zhruba 10 centimetrů nad zemí jej odstřihněte. Na řez přidejte herbicid, případně přírodní roztok s vyšší koncentrací soli. Zasypte popelem nebo vápnem a za pár týdnů půjde břečťan k zemi i bez násilí.