Tento gastronomický trend vládne celému světu. Mladí ho milují, ale ne každý je jeho fanouškem

Z jídelních lístků mizí vepřové a kuřecí, do regálů supermarketů se tlačí tofu burgery, „nemasové“ kuličky z hrachového proteinu nebo rostlinné jogurty z kokosu a mandlí. Rostlinná strava není jen trendem, ale fenoménem, který mění způsob, jakým přemýšlíme o jídle. Globálně. A i u nás. Ale zatímco jedni slaví každou novinku jako malý kulinářský poklad, jiní nad tím jen mávnou rukou, nebo rovnou poznamenají, že „klasický řízek stejně nic nenahradí“.

Rostlinná strava dnes není jen doménou veganů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK už 38 % Čechů cíleně omezuje maso a hledá rostlinné alternativy. Nejde jen o ekologii, ale i o zdraví, chuť nebo etiku. Spousta lidí jednoduše říká:

„Necítím se po mase dobře, tak jsem ho prostě přestal(a) jíst.“

Výrobci na tento trend reagují rychlým tempem, na pultech dnes najdete například rostlinné alternativy šunky, které nemají nic společného s masem, nebo produkty, které nahrazují vejce, často využívající cizrnovou mouku k dosažení podobné textury a barvy.

Zelená vlna přichází

Spousta značek se předhání v tom, kdo nabídne chuťově věrnější a nutričně hodnotnější alternativu. Ať už jde o „maso“ z fermentovaného hrachového proteinu, jackfruitové „trhané vepřové“ nebo klasické tofu, výběr je široký. Některé z těchto produktů už mají dokonce vyšší obrat než maso samotné, například v severských zemích.

Češi: zvědaví, ale rozdělení

Zatímco mladší generace do 30 let je otevřenější experimentování s rostlinnou stravou, starší lidé bývají opatrnější. Mnozí se vyjadřují, že preferují tradiční maso a nemají důvod sahat po alternativách, které se jen snaží napodobit jeho chuť a vzhled. Na druhé straně se ale stále více lidí, včetně těch starších, přiklání k rostlinné stravě, zejména po pozitivních zkušenostech, jako je zlepšení zdravotního stavu nebo snížení hodnoty cholesterolu.

Na sociálních sítích je patrné, že téma rozděluje. Jedni se radují z pokroku a označují rostlinnou stravu za budoucnost, druzí ji považují za marketingový trik. Emoce vzbuzují i ceny, rostlinné alternativy bývají dražší a někteří lidé mají pocit, že jde o luxus pro hipstery z města.

Výzvy a realita

Přechod na rostlinnou stravu má své benefity, ale není bez výzev. Výživoví odborníci upozorňují, že nestačí jen „vyměnit maso za tofu“. Je potřeba hlídat dostatek bílkovin, vitamínu B12, železa nebo omega-3 mastných kyselin. Kdo to vezme zodpovědně, může si výrazně zlepšit zdraví. Kdo ne, může si přivodit pravý opak.

Ekologicky má rostlinná strava jasný přínos, podle zprávy OSN z roku 2023 je chov dobytka jedním z hlavních producentů skleníkových plynů. Přechod na rostlinné alternativy může snížit ekologickou stopu domácností až o 49 %. To ale není argument, který by u každého rezonoval.

Kam směřujeme?

Rostlinný trend se u nás teprve zabydluje. Češi jsou stále masožravý národ, spotřeba masa je okolo 80 kg na osobu ročně, ale pomalu se mění. Nejde o revoluci, spíš o tichou evoluci. Třeba díky tomu, že v oblíbené hospodě se dnes můžete najíst, i když jste vegan. A že babička, co celý život vařila vepřo knedlo zelo, se dnes zeptá, jestli vám má koupit mandlové mléko.

Je to posun. A i když nebude pro každého, rostlinná strava už není okrajová výstřednost, ale běžná součást moderní kuchyně. Taková, která dává lidem možnost volby. A to je možná ta největší změna ze všech.

Zdroje: stemmark.cz, science.org, nutritionsource.hsph