Tento český pokrm je světovým unikátem: Naši předci ho milovali už před 200 let. Teď se vrací na talíře

Představte si vůni čerstvě upečeného domácího koláče, který voní vanilkou, skořicí a máslem, zatímco se na stole chladí další plech plný křupavých sladkostí. Česká kuchyně má zvláštní kouzlo – spojuje generace a přináší pocit domova. A právě návraty k těmto tradičním pokrmům dnes zažívají obrovskou renesanci.

Není divu. Když svět objevuje nové trendy, my Češi si rádi připomínáme dobroty našich babiček. Tradiční recepty se vracejí na naše talíře, mnohdy v novém kabátě – odlehčené, modernizované, obohacené o nečekané suroviny, a přesto stále autentické. Jedním z těchto pokrmů, který si zaslouží zvláštní pozornost, je staročeský lívanec.

Lívanec: Sladký poklad českých domácností

Lívanec, nadýchaný a zlatavý, je pokrm, který si zamilovali naši předci již před dvěma sty lety. Magdalena Dobromila Rettigová, známá především díky své ikonické „Domácí kuchařce“, která se stala symbolem české kuchyně, zahrnovala lívance mezi běžné, ale důležité pokrmy své doby. Rettigová byla nejen autorkou kuchařských knih, ale také významnou osobností českého národního obrození, jejíž práce zdůrazňovala propojení tradiční kuchyně s kulturní identitou. Rettigová kladla důraz na jednoduchost a dostupnost surovin, což z jejích receptů udělalo univerzální inspiraci pro každou domácnost.

Lívance byly velmi oblíbené nejen před 200 lety, ale i dříve, protože představovaly jednoduché, dostupné a přitom lahodné jídlo.

Jak lívance chutnaly našim předkům

Dříve se lívance připravovaly z jednoduchých surovin, které byly dostupné v každé domácnosti. Mouka, mléko, vajíčka a droždí tvořily základ těsta, které muselo v teple pořádně vykynout. Zkušení kuchaři věděli, že tajemství dokonalého lívance spočívá v pečlivě připraveném kvásku a pomalém smažení na plotně. Lívance se podávaly s různými přílohami – nejčastěji s povidly, medem nebo čerstvým ovocem. Někdy se dokonce obohacovaly o rozinky, oříšky nebo skořici, což jim dodávalo slavnostní nádech.

Pokud byste chtěli ochutnat lívance tak, jak je doporučovala Rettigová, zde je jednoduchý recept:

500 g hladké mouky, 500 ml mléka, 3 vajíčka, 30 g čerstvého droždí, špetka soli, máslo na smažení

Droždí rozmíchejte v troše teplého mléka a nechte vzejít kvásek. Poté smíchejte všechny suroviny a nechte těsto vykynout na teplém místě, dokud nezdvojnásobí svůj objem. Lívance smažte na rozpálené pánvi s trochou másla dozlatova. Podávejte je teplé, s povidly, medem nebo čerstvým ovocem.

Moderní podoba lívanců

V dnešní době se lívance vrací na výsluní, ale v mnoha různých podobách. Moderní šéfkuchaři přicházejí s odlehčenými verzemi, které odpovídají současným trendům zdravého stravování. Klasická mouka je nahrazována špaldovou nebo mandlovou, cukr se mění na med či agávový sirup a místo mléka se používají rostlinné alternativy. Někteří inovativní kuchaři dokonce experimentují s přidáním exotických přísad, jako je matcha, chia semínka nebo kokos. Lívance se rovněž podávají s například s mascarpone nebo slaným karamelem.

Zároveň však mnoho milovníků lívanců zůstává věrno původní receptuře. Na autentické chuti zlatavých lívanců totiž něco přetrvává – evokuje vzpomínky na dětství, kdy je babičky podávaly čerstvé z pánve, posypané moučkovým cukrem a polité máslem. Lívance jsou nejen lahodné, ale také nesou v sobě příběh rodinných tradic. Příprava tohoto pokrmu je často spojována s rituály – od pečlivého míchání těsta po společné stolování, kdy každý lívanec zmizí dříve, než stačí vychladnout.

Lívance: Symbol české sladké kuchyně

Lívance jsou také důkazem toho, že tradiční česká kuchyně má co nabídnout i v dnešním světě plném mezinárodních kulinářských trendů. Tento jednoduchý pokrm je univerzální a zároveň neuvěřitelně variabilní. Někdo má raději nadýchanější konzistenci, jiný dává přednost tenčím a křupavějším lívancům. A právě tato rozmanitost dělá z lívanců ideální pokrm, který osloví každého.

Až si příště budete chtít dopřát něco autentického a zároveň oslavit dědictví české kuchyně, zkuste lívance podle receptu Magdaleny Dobromily Rettigové. Je to pokrm, který chutná stejně dobře dnes, jako před dvěma sty lety. Pokud si je připravíte doma, nejenže zaplní váš domov neodolatelnou vůní, ale také vás přenesou zpět do časů, kdy se jídlo připravovalo s péčí a láskou. A není právě tento pocit tím, co dělá českou kuchyni tak výjimečnou?

zdroje: zadnyspeky.cz, ceskatelevize.cz