Tento bolševikův pozůstatek trůní v našich obývácích: Už je to dávno za zenitem, prosím zbavte se ho

V typickém českém obýváku z 80. let by vám do očí okamžitě padl jeden monumentální kus nábytku. Někdy býval rohový, jindy táhlý přes celou stěnu jako tank připravený k akci. Dnes by mnozí interiéroví designéři nad tímto bolševickým pozůstatkem jen nevěřícně kroutili hlavou. A přesto dál trůní v českých domácnostech jako královská relikvie, která vzdoruje času, trendům i zdravému rozumu.

V době svého vzniku byl sekretář vrcholem funkčnosti a chloubou domácnosti. Kdo měl pořádný sekretář, ten byl za vodou. Nešlo přitom o nic malého. Tyto masivní skříně obvykle zabíraly celou jednu stěnu a sloužily jako úschovna, vitrína i skladiště všeho možného. Horní police plné broušeného skla, porcelánových slonů nebo švédských popelníků, prostřední část vyhrazená pro televizi a gramofon, spodní skříňky ukrývaly povlečení, archiv rodinných fotek i třetí sadu ubrusů, kterou nikdo nikdy nevyndal. Ať se to vezme z kteréhokoliv úhlu, sekretář byl všechno – jen ne krásný.

Ale hlavně byl praktický! To bylo slovo, které ospravedlnilo všechny nevkusné hrany, neforemné kliky i bezútěšnou barvu „tmavý ořech“. Ať už jste se utápěli v panelákovém standardu, nebo měli k dispozici prostorný domek, sekretář byl doslova povinnou výbavou. Byla to éra, kdy se design neřešil, zato se šetřil každý centimetr. A tak se sekretář navrhoval tak, aby se do něj vešlo všechno. I to, co byste normálně vyhodili.

Must have socialismu

Když padl komunismus a začala do domácností pronikat západní inspirace, sekretáře se držely zuby nehty. Jako by odmítaly uznat porážku. Jejich masivnost byla najednou v kontrastu s lehkostí moderního designu. Zatímco IKEA lákala na otevřené police, pastelové barvy a minimalistické linie, české domácnosti dál věřily těžkopádným skříním, které se navíc nedaly odstěhovat bez rozebrání celé obývací stěny. Často totiž byly jednotlivé části spojeny napevno nebo sestaveny přímo v místnosti, kde už teď stěží projdou dveřmi.

A přesto je při návštěvách rodičů nebo prarodičů stále vídáme. Sekretář, co přežil devadesátky, v sobě možná nese nostalgii, ale současně i závazek. Je těžké se s ním rozloučit. Kolik vzpomínek se v něm skrývá! Kolikrát jste z něj potají brali bonboniéru, kterou měla babička pro návštěvy? Kolikrát jste ho museli otírat od prachu, i když se do něj už nikdo roky nepodíval?

Dost bylo sekretářů

Dnešní trend ale mluví jasně: Je čas se ho zbavit. Ne proto, že by byl nefunkční. Ale protože vytváří z obýváku muzeum minulého režimu, místo aby to byl příjemný, světlý prostor k životu. Sekretář navíc „žere“ světlo – jeho tmavý povrch i mohutné tvary pohlcují optický prostor a dělají z místnosti tmavou jeskyni. A přiznejme si: Skutečně využíváte všechny ty police, nebo jen skladujete věci, které už dávno měly skončit v kontejneru?

Designéři dnes doporučují nábytek, který dýchá, který místnosti neubírá, ale přidává. Otevřené regály, modulární systémy, které se dají měnit podle potřeby, nábytek na nožkách, pod kterým lze snadno uklidit a který prostor opticky nezatěžuje. Oproti tomu sekretář je jak betonový blok z dob, kdy se v bytech snilo o Západě, ale bydlelo se v normalizační šedi.

Pokud vás děsí představa, že byste ho měli odvézt na sběrný dvůr, zkuste kompromis. Zkuste ho přetvořit. Sekretáře se dají natřít, upravit, rozdělit na menší části. Jsou plné kvalitního dřeva nebo dřevotřísky, která stále něco vydrží. Mnoho šikovných rukou už ze starého sekretáře vytvořilo stylový retro kousek, třeba barový stolek, knihovnu nebo dětskou truhlu na hračky.

Ale upřímně, kolik takových přeměn skutečně končí dobře? Většinou stejně jen odkládáme nevyhnutelné. Možná nastal čas uznat, že některé symboly doby si zaslouží odejít se ctí. A sekretář, ať už stál v rohu obýváku dvacet nebo čtyřicet let, je přesně takovým symbolem. Doba pokročila. Místo připomínání minulosti dejme prostor budoucnosti – vzdušné, světlé a hlavně funkční.

Takže pokud ještě pořád sedíte v obýváku, ve kterém trůní tenhle masivní relikt socialismu, zhluboka se nadechněte a udělejte rozhodný krok. Zbavte se ho.

zdroje: life.forbes.cz, dumazahrada.cz